6. týden 2014

Tak opět je tu rekapitulace.

V pondělí jsem byla doma a stresovala se úterkem. V úterý jsem jela na chirdu a...neřezalo se. Docela se mi ulevilo, protože jinak bych byla dlouho mimo hru na všechny ty nástroje, co hraju. (Housle, viola, varhany...). Byla jsem totiž zvědavá, jak dlouho budu mít nějaké omezení. Tak jsem se zeptala a bylo mi řečeno, že ne, že si druhý den můžu dělat co chci. Bohužel, to se mi moc nedařilo. Trochu to bolelo. asi jako očkování. Jenže na blbým místě. Na zápěstí. No, přestanu se litovat. Ve středu jsem byla na mši. Překvapivě jsem nehrála. Nešlo to. Nechytla jsem oktávu v levé ruce. Tak jsem odpočívala. Ve čtvrtek už jsem ale vzala do ruky housle a hrála. Jen ve sboru. To celkem šlo. Říkala jsem si, že na violu to bude horší. V pátek jsem byla na mši, pak jsem neodolala a šla hrát na varhany. Už i tu oktávu jsem chytla. Pak jsem zamířila do ZUŠky a hrála na violu. Problém jsem neměla. Hurá. Jsem na nějaký čas zdravá. Taky ve čtvrtek jsem stěhovala pokoj. V sobotu jsem byla chvíli hrát. Doma se malovalo, tak jsem vypadla, abych nezavazela. Večer se bohužel florbal opět nekonal. Už mě to docela vadí, ale co mám dělat? Dokopat tam ty lidi násilím? To asi ne, to by mě zavřeli. V neděli jsem zpívala na mši. Měla jsem jen zpívat, ale došlo i na hraní. Ještě že jsem cvičila v sobotu. No, nedopadlo to dle mých představ, ale aspoň jsem dohrála do konce. Dvě sloky písně z kancionálu č. 811. Moje oblíbená. Ano,ještě mě neomrzela. Pak jsem pomáhala dokončovat malování a likvidovat nejhorší špínu a fleky po malování.

Tak to bude asi tak ve zkratce můj týden. Doufám, že jsem na nic nezapomněla. A pokud ano, tak to nebylo tak důležité na to, abych to sem napsala.

Přeji krásný další týden roku 2014.

Vaše Vanimaré

Nové přátelství

A pokračujeme v krasojízdě. Další část je tu. tak přeji příjemné čtení.

V.

Vstal jsem mezi prvními.

Přes noc venku

Tak a je tu další část. Doufám, že se první část líbila. Teď se dějová linka bude paralelně odvíjí od té, kterou jste, jak doufám, již přečetli, milí čtenáři.

Začalo se stmívat.

Chvíli v nebezpečí

Tak plním, co jsem slíbila už dávno. Někdy loni. Ariin příběh z pohledu Bera. Spíš části příběhu. Zatím se mi nedostalo nějaké jiné odpovědi na otázku, z pohledu které další postavy byste chtěli napsat vyprávění. Takže je tu první část. Nenechte se rušit.

V.

Úkol splněn.

Poslední školní povinnost tohoto semestru je za mnou

Nějak se to tu začíná rozjíždět s článkama. Během týdne se na blogu objevily dva. Možná i tři. Teď si nejsem jistá.

No, mohla bych trochu popsat, co jsem dělala ten uplynulý týden. V pondělí jsem se ještě snažila se učit na kolokvium z didaktiky angličtiny. V úterý jsem se na to definitivně vykašlala s tím, že už se stejně nic nenaučím a spokojeně jsem odjela do Olomouce. Kolokvium jsem splnila a frčela pro změnu domů. Chtěla jsem stihnout mši svatou a ještě před ní si trochu zahrát. Na mši jsem opět hrála Svatý a Beránku Boží. A taky jsem preludovala. Opět jsem se nedostala dál, jak k prvnímu akordu. Ve čtvrtek jsem byla ve sboru. Jinak jsem začala skládat jednu papírovou stavebnici gotického hradu.

Takhle to vypadalo při práci před lepením na podklad.

Až bude hotova, dodám fotku. Už mám postaveny tři věže, několik kusů zdí a hlavní budovu. Když tak nad tím přemýšlím, tak tento model někdy využiji v povídkách. Jednotlivé prvky si mohu poskládat, jak se mi zlíbí. Taky jsem po delší době musela navštívit paní doktorku. V pátek jsem si jela zaplavat. Moje záda už to potřebovaly. No v sobotu jsem byla hrát na varhany, protože jsem v pátek zjistila, že nakonec v neděli hrát budu. Potkala jsem tam našeho kněze. Také jsem dostavěla hrad. V neděli jsem tedy hrála. Gloria, Kredo dobrý. Svatý? To jsem nedohrála. A o Beránka jsem se ani nepokoušela. Navíc ten, co mě učí naznal, že nebudu hrávat, když bude zpívat sbor. Prý se moc bojím sbormistrové. Což je asi pravda, vždycky mě ten houf děcek vedle varhan znervózňuje.

Dodávám fotku hradu. Původně jsem myslela, že postavím hrad tak, jak se mi zlíbí aniž bych využila tané půdorysy, ale nakonec jsem použila tenhle. Tak doufám, že se líbí. Není to nějak extra přesné. Lepila jsem to večer, kdy jsem už chytala záchvaty kašle a byla jsem z toho unavená.

Ještě jeden pohled na hrad.

Omlouvám se za kvalitu fotek. fotila jsem mobilem. Nechtělo se mi dojít pro foťák.

Tak to bude asi pro dnešek vše.

Přeji všem krásný další neurčitý časový úsek, než se opět ozvu s rekapitulací.

Vaše Vanimaré