Přelom prvních dvou měsíců je tady. Další týden je za námi a před námi je nejkratší měsíc roku, únor. A co se dělo?
V pondělí dopoledne práce. Cesta byla v pohodě. Žádná zácpa se nekonala. Naštěstí. V práci jsem se chvílemi nudila, protože dítě svěřené mé pomoci nepřišlo. Dávala jsem hlavně pozor, abych mohla podat zprávu, co se dělalo.
Po práci na oběd a pak na autobus. Stihla jsem ho, což mě překvapilo. Nečekala jsem totiž na šestku, ale šla jsem rovnou na osmičku. Na přestup u nemocnice jsem měla asi tři minuty. Dostatečný čas na přejití čtyřproudové silnice.
Cesta domů byla taky v pohodě. Doma jsem si dala čokoládu, podrbala kocoura, dala si kafe, vyluštila pár křížovek, přečetla pár stránek v knížce a napsala pár řádků. Nezapomněla jsem ani cvičit a poslouchat hudbu. Do noci jsem četla.
V úterý hned ráno brácha hlásil, že na dálnici hořel kamion, že asi bude ucpaná. Naštěstí nebyla. Jelo to trochu pomaleji, ale jelo.
V práci jsem první dvě hodiny procházela testy z Cermatu k přijímačkám na střední školy. Dost jsem se u toho zapojila. Jeden test jsem dělala asi dvě vyučovací hodiny, mezitím jsem stihla opravit sešity a pomáhat děckám ve třídě. Pak jsem dvě hodiny učila. Měli jsme vlastivědu a čtení. Pak jsem šla na oběd a hurá na autobus domů. Autobus jsem stihla taktak. Jako vždycky odpoledne. Zato ráno jsem nastupovala jako první a z dálky jsem viděla odjíždět autobus o deset minut dřív.
Doma jsem si zacvičila, podrbala kocoura, dala kafe a jela doučovat, připravovat na přijímačky na střední školu. Zas tak špatné to nebylo. Tam i zpět jsem jela autobusem. A jelikož je to v rámci zón, které mám na šalinkartě, tak jsem nic nedoplácela. Cestou tam jsem na poli viděla asi tři bílé volavky. Krásné byly. Škoda, že jsem neměla foťák. I když přes ta špinavá okna by to nebylo moc dobré. Doma jsem si pak dala sprchu a večeři. Do noci jsem opět četla.
Ve středu cesta do práce prodloužena čekáním na dálnici. Přišla jsem o čtvrt hodiny později, než v pondělí. V práci jsem řešila přijímací testy na střední školy. A nadávala u nich. Ve výtvarce jsem chvíli četla, ale pak se o slovo řádně přihlásila rýma a mě se špatně mluvilo. Místo toho jsem teda na youtube našla audioknihu, kterou četl Lábus. Někdy jsem se vážně musela v duchu smát. Prostě to umí.
Cesta domů už byla v pohodě. Doma jsem si dala kafe a zacvičila si. U toho jsem poslouchala hudbu. Taky jsem dočetla knihu Vzplanutí Druhé kolo. Nějak moc otevřený konec. Chtěla bych vědět, zda nakonec boxoval, nebo dal na prosbu Victorie. Aaaa, já chci pokračování.
Večer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem jen to nejnutnější. To znamená Kyrie a žalm. Do noci jsem pak četla.
Ve čtvrtek dlouhá cesta do práce. Přes půl hodiny zpoždění. Já to neřešila, ale lidi v autobuse už asi byli dost nervózní. Do práce jsem přišla asi deset minut před dětmi. Uvařila jsem si čaj a spěchala otevřít třídu. Tam už čekali žáčci třídy.
Výuka byla zkrácená, pro mě ale ne, protože já normálně končím po čtvrté vyučovací hodině. Od příštího týdne se to ale mění. Začíná mi praxe.
Domů jsem jela načas. Dala jsem si kafe, podrbala kocoura, vytáhla ho z pelechu, zacvičila si a odešla do šermu. Konečně. Přijde mi to dávno, co jsem tam byla naposledy. Přitom jsou to jen dva týdny. Celou dobu jsem tam seděla. Nic jiného jsem dělat nemohla. Jako rozcvičku měli běhací a zabíjecí hru. Pak dělali scéniku, kterou trénovali už minule. Bohužel se tam padá, takže jsem měla smůlu.
Za to velcí vymysleli souboj, který bych mohla ukazovat. Jeden z bojujících totiž ani jednou nespadne.
Cesta domů byla trochu klouzavá, ale krásná se sněžením. Do noci jsem četla.
V pátek ráno jsem vstávala až kolem osmé hodiny. Hurá. Měla jsem totiž dovolenou. A jako každé pololetní prázdniny jsem se objednala k zubaři. To mi ten den trochu kazilo.
Od zubaře jsem ale odcházela s úsměvem. Za necelé dna týdny jdu ještě na dentálku. Tam to bude na delší časový úsek, než na preventivce.
Cestou jsem si koupila chleba a rohlíky. Doma jsem si dala kafe, podrbala kocoura, naškrábala brambory a zacvičila si. Objednala jsem taky rohlíka, došla koupit zeleninu pod kapra a toho kapra jsem taky snědla.
Odpoledne mi přijel rohlík a chtěla jsem si upravit šaty na ples. Přesněji řečeno je trochu zkrátit. Zjistila jsem, že ten spodní lem je jako prase. Do stroje špinavou látku dávat moc nechci. Takže prvně do pračky na dvacet minut a pak se uvidí. Třeba půjdu v jiných. Asi to tak dopadne, protože se obávám, že samet bude dlouho schnout. A šaty jsou celé ze sametu. A živůtek je dvojitý.
Později odpoledne jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem. Pak jsem si chtěla jít koupit aspoň řasenku, ale při pohledu na to množství jsem to vzdala. Doma jsem se vykoupala a zkulturnila nohy. U večeře jsem koukala na pohádku. Taky jsem luštila křížovky.
V sobotu ráno jsem byla na mši svaté. A byla zima. Cestou do i z kostela sněžilo. Trochu. Po snídani jsem vysála pokoj a místnost, kde normálně cvičím a šiju. Pak jsem se vrhla na úpravu šatů Trochu jsem je zkrátila a všila si kapsu. Kabátek jsem taky trochu upravila. Olemovala jsem jej pruženkou, aby mi neodstával. Uvidíme, jak se tato změna projeví na těle. Snad dobře. Taky jsem si zacvičila a podrbala kocoura.
Po obědě jsem odpočívala a luštila křížovky a osmisměrky. Taky jsem trochu četla. Nezapomněla jsem na kafe a malou svačinku. Pak jsem ještě žehlila. Svoje oblíbené zelené šaty a pár dalších věcí.
Večer jsem byla na plese. A ten teda byl. Bylo docela málo lidí, ale o to víc bylo prostoru na tanečním parketu. Tancovala jsem skoro každou písničku. Po pravdě, jsem to nečekala. Vůbec. Proto jsem seděla až u zdi a pak jsem musela vždycky zvedat zbytek osazenstva stolu. S panem tanečníkem se znám už delší dobu, ale nikdy jsme neměli možnost pořádně pokecat. Tak teď aspoň při tanci. A koleno mě nebolelo. Úspěch.
V tombole jsem vyhrála nějaké kosmetické věci, které běžně nepoužívám a startovací kabely do auta. Fajn, nemám to auto. Haha.
Domů jsem přišla až v neděli kolem druhé hodiny. Rozmrazila jsem kocourovi vodu, pomodlila se modlitby a zalehla aspoň na pět hodin.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Po dlouhé době jsem potkala kolegu teologa. Chvíli jsme pokecali, ptal se na ples a jak se mám.
Zbytek dopoledne jsem trochu prospala. Dala jsem taky prát šaty a podrbala kocoura.
Odpoledne jsem vyrazila ven. Poletoval sníh, trochu foukalo a občas se ukázalo sluníčko.
Procházku jsem zakončila adorací a požehnáním v kostele.
Doma jsem si dala kafe, svačinku a zacvičila si. Později jsem luštila osmisměrky a křížovky. U večeře jsem koukal ana další díl Četnických humoresek.
A to bude pro tento týden asi všechno. Užívejte krásných dní.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat