V pondělí ráno jsem si nechala vytáhnout stehy z kolene. Hned ráno a nepršelo. Kdybych šla později, už bych byla mokrá. Za to jsem nešla s mamkou do pekárny. Protože pršelo. Po návratu od extrakci stehů jsem úspěšně usnula. Z postele jsem vylezla až v devět. Dala jsem si kafe a pokračovala ve čtení. Vyluštila jsem i pár osmisměrek. Po dlouhé době.
Po obědě jsem pokračovala v četbě. Pak jsem si dala s mamkou a taťkou kafe. Přestalo pršet, tak jsem neodolala a šla ven. Po víc jak týdnu. Během odpoledne jsem koukla přerušovaně na Pána prstenů, Dvě věže. Má to bez pěti minut čtyři hodiny.
V průběhu dne jsem několikrát cvičila. Už bez stehů a bez náplastí. Nezapomněla jsem ani na kocoura. Přišel a nechal se podrbat.
Zapojila jsem se do Psacího návyku, tak jsem tam napsala Třikrát já. Bylo to docela těžké.
Do noci jsem četla. Jako vždy.
Jinak uběhl týden od mé třetí operace.
V úterý se mi nechtělo z postele. Dopoledne jsem byla doma. A jelikož na chvíli přestalo pršet, tak jsem šla s mamkou do obchodů. Navštívily jsme i Vietnamku a koupila jsem si dlouhé kalhoty na doma. Nezapomněly jsme na kafe.
Před obědem jsem si na chvíli zdřímla. Nějak mě zmohlo to cvičení a procházka.
Po obědě jsem četla a koukla na Pána prstenů, Návrat krále. Ven jsem nešla, protože pořád pršelo.
Během dne jsem po domě zkoušela chodit bez berlí. Na krátkou vzdálenost a po rovině to jde. Je to spíš pajdání.
Ve středu dopoledne klasický program. Cvičení, čtení, nákup, kafe, odpočinek. Po obědě jsem opět usnula. Pak jsem si dala druhé kafe a vyrazila ven. Jen kolem řeky. Stavila jsem se i za taťkou do muzea a kouknout do obchodu, jestli mají moje kafe. Neměli. Snad příští týden.
Čtvernožec na výletě
Nezapomněla jsem na mši svatou. Zpívala jsem, protože jsem se vyhrabala až na kůr. Cestou domů jsem pokecala s jednou paní a pak i s otcem.
Večer jsem se chvíli dívala na film Vinnetou-Rudý gentleman a pak jsem si četla. Na film jsem se dodívala ve čtvrtek s mamkou u odpolední kávy.
Ve čtvrtek klasický dopolední program. Odpoledne vlastně taky. Na vycházku jsem nešla, po středě mě bolely ruce. Ani jsem neusnula po obědě. Elektrikář nám taky spravil elektriku. Dva dny jsme byli bez jedné fáze. Takový třetinový blackout.
Do večera jsem několikrát cvičila, podrbala kocoura a taky dočetla druhý díl Půlnočních kronik. Lepší, jak ten první. Chvíli jsem se slunila na terase ve společnosti kocoura. Večer jsem začala číst další díl Půlnočních kronik.
V pátek těžké vstávání. Jeden nepříjemný sen ze školství. Dopoledne opět cvičení, kafe, nákup, drbání kocoura a četba. Po obědě jsem si na chvíli zdřímla. Zase. Před odchodem na mši svatou jsem četla.
Na mši svaté jsem zpívala. Pak jsem se zastavila na hřbitově a umyla desky od otisků misek s květinami.
U večeře jsem se koukala na poslední díl seriálu. Teď už budou jen filmy.
Do noci jsem tradičně četla a snažila se strávit půlku kedlubny.
V sobotu jsem vypnula budík a spokojeně spala až do tři čtvrtě na osm.
Dopoledne jsem cvičila, četla a vařila s mamkou. Taky jsme si daly kafe. Odpoledne jsem pokračovala ve čtení. A taky drbání kocoura. Přes den několikrát sprchlo, takže jsem nikam nešla. Místo toho jsem četla. Hodně. Nezapomněla jsem ani na druhé kafe. Do noci jsem četla a dočetla čtvrtý díl Půlnočních kronik.
V neděli dopoledne mše svatá. Zpívala jsem. Doma jsem pak četla. Odpoledne jsem v četbě pokračovala a pak mě kamoš vytáhl ven na pokec. Potřebovala jsem to. Víc jak kafe. Koukala jsem pěkně do oblohy, sledovala ptactvo a mraky, jak se honily po obloze. Probrali jsme všechno, co jsme potřebovali a šli zase domů. Cestou jsem potkala svou bývalou žačku. Pokecaly jsme a strašně moc mě chválila, že jsem byla nejlepší učitelka. Potěšilo mě to.
Doma jsem se pak prošla bosky po trávě, podrbala kocoura a dala si večeři. Taky jsem psala do Letního psacího návyku. Teď bych mohla během týdne ještě splnit výzvu. Ponořit nohy do vody. Nejlépe do řeky. Uvidím podle počasí.
A to bude pro tento týden asi všechno. Užívejte krásného i toho méně krásného počasí. Krásný další týden roku 2025. Už bude zase polovina měsíce pryč.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat