V pondělí hned ráno bez snídaně a vody nástup do nemocnice. Příjem proběhl velmi rychle. Ťukla jsem na kancelář, hned mě sestřička brala, pak hnedka za sestrou a na pokoj. Tentokrát jsem měla spolubydlící spolutrpitelku. Hned jsme si potykaly a celou dobu našeho pobytu jsme kecaly. Nepřečetla jsem si ani slovo z knížky.
Hned v pondělí kolem poledne jsem jela na sál. Vůbec netuším, jak dlouho jsem tam byla. Ani mě tentokrát nenapadlo se zeptat sestřiček. Za to jsem si řekla, že chci schovat šroub z kolene.
Po operaci jsem byla schopná komunikovat až o půl páté. Do té doby jsem byla v takovém polospánku. Vnímala jsem, slyšela jsem, ale radši jsem nic nedělala. Moje spolutrpitelka měla návštěvu, ale nerušili mě ani já je. Za mnou tentokrát nikdo nepřišel.
Ze sálu mě přivezli s EKG a tlakoměrem. Taky jsem měla dren. Ten mi naštěstí během dvou hodin odstranili a já mohla na normální záchod. I když sanitářky mi chtěly donést místu. To jsem odmítla a řekla, že můžu vstát z postele. Tak mě odpojily od všech těch drátků a hadiček a šla jsem.
Celý den jsem byla hlady. Pak jsem dostala až večeři. Puding a piškoty. Puding jsem všechen nesnědla, ale piškoty padly všechny. Kolem deváté večer. Dostala jsem hlad. Naštěstí mi ještě večer odstranili kanylu. Aspoň to bylo v noci bezbolestné.
Noc byla celkem klidná. Byla jsem několikrát vzhůru, kvůli bolesti. Vždycky jsem při otočení musela hledat bezbolestnou polohu.
V úterý ráno měření teploty, léky, sprcha, snídaně, vizita, snídaně, návštěva operatéra, rehabilitační, balení, převaz a bandáž a odjezd domů. Musela jsem ještě do lékárny pro injekce. Opět se budu bodat do břicha.
Do oběda jsem pomohla trochu mamce se zavařováním meruněk.
Odpoledne jsem se trochu prospala. Vzbudila jsem se akorát na kafe. Pak jsem střídavě četla a chodila po domě. Nezapomněla jsem podrbat kocoura.
U večeře jsem koukla na seriál. Později večer jsem sledovala Martinu Heš a její webinář o povídkách. Do noci jsem nečetla, nechtělo se mi. Snažila jsem se najít takovou polohu spánku, aby mě nic nebolelo. I tak jsem byla několikrát za noc vzhůru.
Ve středu dopoledne jsem si přispala. Dala jsem si kafe a během vycházek jsem šla s mamkou nakupovat. Potřebovala jsem do lékárny. Nezapomněla jsem dvakrát cvičit. S mamkou jsme na zahradě v trávníku likvidovaly akáty. Já je našla, mamka stříhala.
Po obědě jsem se koukala na film Hobit, Neočekávaná cesta. Během toho jsem asi dvakrát cvičila a dala si kafe se zákuskem. Pak jsem dokoukala film. Kolem šesté hodiny mi přijel Rohlík s jídlem. Tak jsem se rychle (myšleno jako malé dítě) belhala po schodech dolů.
U večeře jsem koukala na seriál. Taky jsem se dívala na počasí. Můžu se těšit na teplo. Z toho se mi asi nedaří zmírnit otok kolene.
Zapsala jsem si taky dojmy a vzpomínky z operačního sálu. Až to trochu zpracuju, tak to zveřejním. Pokud se mi bude chtít to zpracovat.
Večer jsem asi do půl desáté četla a pak jsem se dívala na kousek filmu Poklad na Stříbrném jezeře. Jen jsem nedokoukala.
Ve čtvrtek jsem vstala docela brzy. Dopoledne jsem s mamkou odnesla pecky z meruněk známému a společně jsme šly do pekárny. Tam mě trochu vyzpovídali o berlích.
Na dvanáctou jsem byla objednaná k doktorce. Nejel jim systém, nemohla mi změnit diagnózu na neschopence. Snad se to podařilo. Po obědě jsem si chvíli četla a pak zavřela oči. Po třetí hodině jsem si dala kafe se zmrzlinou a u toho jsem dokoukala Poklad na Stříbrném jezeře. Pak jsem čekala, až začne pršet. Hned se dalo lépe dýchat.
U večeře jsem koukala na seriál. A večer ještě n většinu Hobita Šmakovu dračí poušť.
V pátek jsem vstala už před osmou. Dopoledne jsem si zacvičila, šla s mamkou do pekárny. Do oběda jsem stihla dokoukat Hobita dvojku. Nezapomněla jsem na kafe.
Po obědě jsem odpočívala, cvičila, dala si druhé kafe a šla na mši svatou. Došla jsem tam pěšky. Po sprše a při večeři jsem se dívala na Hobita, Bitvu pěti armád. U smrti Thorina, Kiliho a Filiho jsem skoro plakala. Ti tři byli takoví normální. Ještě teda Balin a Dvalin.
Do noci jsem četla.
V sobotu se mi nechtělo z postele. Měla jsem příjemné teplíčko pod peřinou. Nakonec jsem zacvičila a vstala. Dopoledne jsem četla. Nezapomněla jsem na kafe.
Odpoledne jsem si četla a usnula u modlitby. Po druhém šálku kafe jsem šla na chvíli na zahradu. Ostříhala jsem růže a kopretiny. Vydloubla jsem pár akátů. Pak jsem se opět začetla. Po sprše a při večeři jsem se dívala na seriál. Následně jsem opět četla.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Došla jsem tam pěšky a zpátky taky. Do oběda jsem stihla ještě jednou cvičit. Poprvé jsem cvičila aniž bych vylezla z postele. Ještě před snídaní. Do oběda jsem dočetla Splétače větrů. Otevřela jsem Půlnoční kroniky.
Po obědě jsem si chvíli četla a pak jsem zase usnula. Spala jsem až do kafe. Nezapomněla jsem si dát zmrzlinu. Po kafi jsem se koukla na film Pán prstenů, Společenstvo prstenu. Samozřejmě jsem nezapomněla cvičit.
V půlce filmu jsem si dala pauzu, abych se osprchovala. Pak následovalo počasí a večeře za sledování filmu. Během toho začalo trochu bouřit.
A zítra na vytažení stehů. Po týdnu od operace.
Už bych měla pomalu zatěžovat nohu. Už potřetí. Jsem zvědavá, kdy definitivně odhodím berle. Ty se zalíbily kocourovi. Dost se s nimi mazlil, tak jsem mu řekla, že si je pak může vzít.
Taky dobírám injekce na ředění krve. Celý týden. Až dnes jsem měla včelku do břicha i s krví. Poprvé. Ale je to nepříjemné. Zbývají mi čtyři.
Takže užívejte dní, které máte. Krásný další červencový týden roku 2025.
Vaše pajdající Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat