Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

29.12.24

23.12. - 29.12.2024

Tak, Vánoce jsou za námi a čeká nás už jen konec roku. Poslední neděle roku 2024. A poslední nedělní článek roku. A co se dělo?
V pondělí dopoledne jsem byla u doktorky. Neschopenka pokračuje. Dopoledne jsem jela s přítelem nakupovat. Odpoledne jsme společně zdobili stromeček. Do noci jsem četla.
V úterý byl Štědrý den. Dopoledne jsem zdobila stromeček, odpoledne jsem odpočívala a četla. Myslím, že jsem ani nikam nešla. Večer jsem rozbalila s rodinou dárky. Dostala jsem nějaké to oblečení, diář, balanční čočku a náplně do pera, abych mohla luštit osmisměrky. Na půlnoční jsem nešla, protože jsem neměla vycházky. Večer jsem se dívala na premiérovou pohádku Tři princezny. Spojení asi čtyř pohádek do jedné.
Ve středu dopoledne mše svatá. Zpívala jsem. Do oběda jsem cvičila. Na oběd přijel přítel. Po obědě v době vycházek jsme vyrazili pěšky na byt, kde jsme si taky rozbalili dárky. Dostala jsem mikinu se znakem Zaklínačena zádech, sadu matcha čajů i s kabalou a bombilou a stříbrný náramek, protože jeden jsem ztratila. Bylo to krásné  odpoledne a večer. Domů jsem se vrátila autobusem. Večer jsem se dívala na Čarovné jablko.
Ve čtvrtek dopoledne mše svatá. Zpívala jsem. Do oběda jsem cvičila. Odpoledne přijel přítel a společně jsme šli na procházku. Dostali jsme se do míst, kam asi normální lidi nechodí. Trochu mi to připomnělo skalní  město Petra v Jordánsku.
Pak jsem posadila přítele na autobus a u večeře jsem se dívala na seriál. A do noci jsem si četla.
V pátek dopoledne mě čekal úklid kostela. Naštěstí jen zametání a vysávání. Do oběda jsem si zacvičila. Po obědě jsem si četla a hrála na mobilu, po kafi jsem vyrazila ven. Prošla jsem se kousek kolem řeky a pak jsem se vyšplhala ke křížku za Kováříkem. Celou cestu mě doprovázela střelba. Naštěstí dostatečně daleko. Domů jsem se vrátila po tmě. Naštěstí jsem nikde nezabloudila a troufla jsem si sestoupit dolů jinou trasou než obvykle. Odměnou za to byla hromada semínek na kamaších. Musela jsem je obrat. U toho mi dělal společnost kocour. Chtěl se mazlit a povídat si. U večeře jsem se dívala na seriál a do noci jsem si četla.
V sobotu ráno jsem spala dlouho. Do osmi. Kolem půl deváté jsem se vyhrabala z postele, nasnídala se a vyrazila do Tesca na nákup. Původně jsem chtěla jít někam ven, ale nějak se to nepodařilo.
Do oběda jsem ještě i cvičila a aktivně jsem smazala všechny hry v mobilu. Akorát mi to žralo čas. Po obědě jsem chvíli četla, dala si kafe a vyrazila ven. Prošla jsem jednu z mých dřívějších tras, na kterou jsem si po úrazu netroufala. Dneska jsem to dala. Udělala jsem hromadu fotek, napsala pár řádků usazená na lavičce a domů se vrátila až za tmy.
Večer jsem si četla. A četla jsem až do noci.
Pohodička u stromečku a čas na čtení.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Obnovovaly se manželské sliby. Já nic neobnovila, protože nemám toho manžela.
Do oběda jsem cvičila a četla. V četbě jsem pokračovala i po obědě a po třetí hodině jsem vyrazila ven s pikolou v tašce. Vzpomněla jsem si, že bych ji mohla taky někde vyfotit a příležitostně si i trochu zahrát. Obojí se splnilo.
Pikola nad Oslavou.
Pěkný název pro fotku. Došla jsem až tam, kam jsem chtěla. Udělala zase pár pokusů o fotky, ale moc se mi nelíbily. Asi špatný čas, místo, modelka...
Hraní budu muset ještě potrénovat. Příště uvažuju vyvenčit příčnou flétnu. Taky jsem na ni pár týdnů nehrála. 
U večeře jsem se dívala na seriál. Pak jsem se vrhla na šití. 
A to bude pro tento týden všechno. Užijte si poslední dny roku 2024.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené