Zase je tady neděle. A k tomu jedenáct měsíců od mého úrazu, který skončil dvakrát na operačním stole.
V pondělí dopoledne práce. Náročná a trochu zkrácená. Byla jsem požádána kolegyní, jestli bych jim nezazpívala na pohřbu, že v práci všechno zařídí. Zařídila a já se po třetí hodině, kdy jsem byla totálně vyčerpaná, odjela do kostela, kde jsem měla zpívat. Pohřeb dopadl skvěle. Chápu, že je to smutná událost, ale svým způsobem i radostná.
Pak jsem měla telefonát, jak dopadla poslední hodina. Jako vždy. Děti se opět projevily. Takže odpoledne jsem si dala kafe a vyrazila do přírody. Do kabelky jsem si přidala jednu brož a signální roh. Obojí jsem fotila. Cestou jsem taky narazila na internetu na docela zajímavý webinář. Hned jsem se registrovala.
Přidám ještě pár fotek z procházky. Spíš jsou to pokusy o uměleckou fotku.
Doma jsem si potom zacvičila a u večeře jsem koukla na seriál. Následně jsem koukla na záznam dalšího webináře. A do noci jsem si četla.
V úterý dopoledne první hodina skvělá, druhá dobrá a tím skončilo to příjemné. Místo hudebky jsme řešili chování a práci v hodinách. Opět.
V úterý dopoledne první hodina skvělá, druhá dobrá a tím skončilo to příjemné. Místo hudebky jsme řešili chování a práci v hodinách. Opět.
Odpoledne jsem měla rehabilitaci. Elektro, moto a vodo. Na elektro jsem si četla, na moto jsem kecala a na vodo jsem se modlila. Skoro na mě zapomněli na vodo, ale proběhlo to.
Po návratu domů jsem sedla na kolo a jela. Ujela jsem 14,5 km. Dobrý. Od druhé operace jsem na kole ujela přes 126 km. Na cyklostezce jsem našla ptáčka. Opět jsem ho málem přejela. A musela jsem ho vyfotit.
Navečer jsem měla webinář a pak jsem si zacvičila. U večeře jsem se dívala na seriál a objednala si jídlo na další týden. Do noci jsem četla.
Ve středu opět práce. Dost komplikovaná. První dvě hodiny jakž takž. Třetí hodinu jsem měla hospitaci a pak krátký rozhovor. Ne moc příjemný. Pak výtvarka a další hodinový pohovor s vedením. Nebyla jsem z toho moc nadšená.
Odpoledne slzavé údolí. Opět. Letos už třetí. A nebaví mě to. Po obědě jsem nebyla schopná nic dělat, tak jsem jen seděla a koukala do mobilu. Nesnáším se za to. A to venku bylo krásně. Nedokázala jsem se přemluvit.
Večer jsem šla na mši svatou, ale zpívání jsem odmítla. Nedala bych to. Tak jsem si mši jen "odseděla". Setkala jsem se tam s kolegou teologem, tak jsme pak hodili řeč. Doma jsem si pak zacvičila a dala si večeři. U té jsem se dívala na seriál. Později jsem i psala. Nějak jsem si na to psaní takhle večer zvykla. A pak jsem se vrhla na čtení.
Ve čtvrtek jsem si toho učení moc neužila. První hodinu a půl jsme strávili v knihovně, pak byla chvíli prvouka a následně jsem měla konzultaci, která se protáhla až do páté vyučovací hodiny. Do třídy jsem se vrátila až kolem dvanácté hodiny. Pak rychle sbalit věci, oběd, rehabka, nábožko a posezení s kolegyněmi. S jednou jsme se loučily. Škoda. Do šermu jsem nešla.
V pátek jsem spala až do osmi. Nijak jsem z postele nespěchala, protože jsem nemusela. Snídani jsem neměl, protože přece kvůli snídani nebudu vstávat v pět ráno. Dopoledne jsem nějak přežila o hladu a žízni. O půl jedenácté jsem vyrazila do Brna na Ponávku na gastro. Byl tam jiný doktor, ale stejně příjemný. Popovídali jsme si, vyšetřil mě a zavedl mi kameru do žaludku a dvanácterníku. Příjemné do nebylo. To přiznám. Plakala jsem. Nechala jsem si ale píchnout injekci na uklidnění a přišlo mi to lepší, než posledně. Po skončení jsem dostala pochvalu, že jsem disciplinovaná. Jen nevím, co si pod tím pořádně představit. Pak jsem jela hned domů. Doma jsem si dala aspoň polévku a pak banán. To byl můj oběd. Na nic většího jsem neměla chuť a kaše se mi nechtěla vařit. Do večera jsem ještě dojedla jednu čokoládu a načala druhou. Taky jsem měla jogurt a pak dva krajíce s rybičkovou pomazánkou. Do večera mě taky rozbolelo v krku. Asi z toho vyšetření. Snad to brzy přejde.
Rozhodla jsem se taky, že si ušiju kabát. Látku na to mám, teď to jen vymyslet, nastříhat a sešít. Uvidíme, jestli se to podaří. Jinak mi došly dva balíčky. Jeden s knihou o chování žáků ve třídě a druhý s legínami z Lelosi. Ten první jsem nějak neočekávala a druhý došel v termínu. Večer jsem se balila k příteli na byt.
V sobotu jsem dlouho spala, ale spánek nebyl kvalitní. Byla jsem za noc asi čtyřikrát vzhůru a dlouhou chvíli jsem nemohla usnout. V sobotu dopoledne jsme s přítelem a naším spolužákem vydali na túru. Autobusem jsme jeli do Lukovan a odtud pěšky do Čučic na zvěřinové hody. Cestou jsem našla bukvice. Konečně. V Čučicích jsem sedla na bus a jela na byt. V klidu jsem se vykoupala, zametla, utřela prach a čekala na přítelův návrat. Dorazil i s mamkou a jeho sestrou. Uvařila jsem jim čaj a pokecali jsme. Pak jsem docvičila. Taky jsem něco málo napsala a četla jsem.
V neděli ráno jsem šla na mši svatou. Pak jsem si chvíli odpočinula a začala vařit oběd. Překvapivě se to dalo i jíst. Odpoledne jsme jeli k nám a pak nakoupit. Našla jsem tam v akci pánvičky od Tefalu.
Doma jsem si pak zacvičila a u večeře jsem se dívala na seriál. Taky jsem přemýšlela nad kabátem, jak ho ušít.
Tak snad přežiju další týden. Hned v pondělí jeden doktor, v úterý na odběry do Brna. Samozřejmě rehabilitace, nábožko a to vše ostatní.
Takže užívejte krásného počasí. A za týden se snad ozvu.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat