Tak zase další týden za námi. Říjen se chýlí pomalu ke konci a vlastně celý rok 2023. Zbývají nám dva měsíce a něco málo dní. A co se dělo?
V pondělí dopoledne práce. Přežila jsem pět hodin a pracovky k tomu. Zvládla jsem i vymyslet, co budu s dětmi dělat na podzimní projekt.
Odpoledne jsem si jela užít koně. Orpheu, abych byla přesná.
V úterý opět práce. Měla jsem ale jednu volnou hodinu. Následně dozor v jídelně a pak malý nákup a vyrábění dýně. Z nafukovacího balónku. Snad se bude dařit i dětem ve škole. Ve volné hodině jsem si přepsala koňský deník do papírové podoby a taky jsem si chvíli četla.
Odpoledne po kafi jsem vyrazila za přítelem do Zbýšova a společně jsme šli pěšky zase k nám. Posadila jsem ho na autobus a museli jsme se rozloučit. Byla to krásná podzimní procházka. Sluníčko moc nesvítilo, ale jinak bylo krásně. Ani moc zima nebyla. Pokud nepočítám to čekání na autobus. To už jsem trochu mrzla. Trochu víc.
Při večeři jsem se dívala na pár videí na Facebooku a pak už jsem jen odpočívala po túře. Ušla jsem jen necelých jedenáct kilometrů. Krásné.
Do noci jsem si četla.
Ve středu opět práce. Pět hodin a z toho dvě hudebky. Přežila jsem a myslela, že to nezvládnu. Někteří byli opravdu výživní.
Po výuce jsem si dala rychlý oběd a pak šla s kolegyní hrát. Místo hraní jsme ale většinu času prokecaly. Potřebovali jsme to.
Odpoledne po kafi následoval týdenní nákup. Večer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem a zpívala jsem sama. Překvapivě jsem si to užívala.
U večeře jsem se dívala na film Láska nebeská a pak jsem u toho dodělávala svou dýni. Večer jsem přečetla jsem kousek z knihy Bilbova pouť, Objevujeme tajemství hobita.
Ve čtvrtek dopoledne práce. Z toho jedna hodina volná, další byl tělocvik a po matice hudebka. Tu jsem si užila asi nejvíc. Byla to super hodina. Děti zpívaly, já se snažila hrát a všichni jsme si to užívali.
Odpoledne jsem si dala kafe a vyrazila zcela netradičně na špacír. Jen do Ivančic a zpátky busem. Po večeři jsem šla do sboru. Moc se mi tam nechtělo, ale přežila jsem to. Část času jsem si četla.
Taky jsem nabarvila svou dýni z nafukovacího balónku. Jen ta barva nebyla taková, jakou bych si představovala. Třeba to bude vypadat jinak na denním světle.
A do noci jsem v četbě pokračovala.
V pátek dopoledne opět práce. Přežila jsem. Odpoledne jsem si umyla hlavu, zapletla cop a vyrazila do nábožka, na mši svatou a do orchestru. Zahrála jsem si pěkně. A večer jsem jela za přítelem. Strávili jsme spolu krásný krátký večer. Oba jsme byli dost unavení.
V sobotu dopoledne jsem na bytě trochu poklidila a nachystala si jablka a oříšky na závin. Pak jsem jela na takovou malou akcičku, kdy se dělal kebab. Domů na byt jsem se vracela busem. Během dne jsem taky zjistila, že nezpívám, i když jsem měla. Takže mše svatá byla ve Zbýšově.
V soboru večer jsem ještě dodělala ten závin a upekla ho, abychom měli něco na snídani. Přítel si pochutnal na půlce, když jsem byla na mši svaté. Sama jsem pak snědla čtyři kousky. Po snídani jsem si chvíli zcela neplánovaně zdřímla a pak jsme vyrazili na túru. Pěkně pěšky do Rosic na zámek a na oběd a částečně pěšky zpátky. Z Babic jsme pak jeli autobusem. Na to jak bylo dopoledne škaredě a v Rosicích jsme trochu zmokli, se nakonec udělalo moc pěkně. A zase jsem zapomněla foťák. Tentokrát v batohu. Škoda, mohly být docela pěkné fotky.
Na oběd jsem si dala hovězí steak a ten teda byl. Byla jsem ráda, že jsem do sebe půlku nacpala. Zbytek jsem nechala zabalit.
Po půl sedmé jsem sedla na bus a jela domů. Tam mě čekala příprava na pondělní práci.
A to bude pro dnešek asi všechno. Krásný další týden roku 2023. Pro mě bude trochu kratší. O dva dny.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat