Došla jsem na statek, pozdravila se s trenérkou a čekala na kolegyni. Pak jsme se společně začaly chystat. Kolegyně Artura, já Ernesta. A dneska teda vyváděl. Opět jsem zlikvidovala ohlávku. Nechtěně. Pucování jsem dokončila jinde. Osedlat, nauzdit, dotáhnout sedlo. To jsem zvládla. A hurá do sedla a na jízdárnu.
Krokovali jsme kolem celé jízdárny. Nezapomnělo se na diagonálu a od stěny ke stěně. Jen jednou se Ernest zarazil a chtěl jít jinam, než měl. Ale otočila jsem ho.
A naklusali jsme. Musím se pochválit, že jsem s Ernestem obklusala celou velkou jízdárnu. To se mi v poslední době moc nedařilo. Dneska jsem to prolomila.
Nakonec ještě vykrokovat a odstrojit. Zkontrolovat tělo. Byla drobná komplikace, protože při škrábání kopyt sebou zase cukal. Nevím, co mu přelítlo přes nos a čeho se bál. S pomocí od kolegyně jsem to zvládla, ale byla jsem vnitřně dost nervózní a nejistá. A to bylo to špatné, co jsem do vztahu s Ernestem dala. On byl pak nervózní ze mě.
Naštěstí všechno dobře dopadlo, Ernesta jsem odvedla do ohrady. Tam vyžebral poslední pamlsek a ukázal mi zadek. Ještě jsem po sobě uklidila, rozloučila se a frčela domů. 
Dvě fotky z pastviny.
Tak zase příští pondělí. Snad už bez příšerných snů, co jsem měla poslední dva dny. Naštěstí se neuskutečnily. Dneska.Vaše unavená Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat