Poslední neděle liturgického roku je tady. Příští týden začíná advent a za pět týdnů jsou Vánoce. Hrozně to letí. A co se dělo? Bylo toho docela dost.
V pondělí jsem si užila pět hodin s dětmi. Odpoledne jsem si užila skoro tři hodiny s klukama. Těma čtyřnohýma. Zase perlili, ale bez toho by to nebyli oni.
Večer jsem koukla na jeden díl Stargate a do noci jsem si četla.
V úterý mě čekal dlouhý den. V práci jsem měla pět hodin s dětmi, pak rychlý oběd ohřívaný v jídelně, dozor, chystání, porada a třídní schůzky. V práci jsem byla až do šesti. Třídní schůzky proběhly celkem v pohodě. Je pravda, že mám fajn třídu i rodiče. Když u mě nikdo nebyl, spokojeně jsem si četla Tolkiena. Přesněji řečeno jeho esej O pohádkách. Dočetla jsem to. Už na mě čekaly jen tři eseje.
U večeře jsem koukala na další díl Stargate a pak jsem si četla.
Ve středu se mi nechtělo vstávat. Taky mě zase začalo bolet oko, takže jsem musela v brýlích. Hrůza. Do odpoledne mě ještě začaly bolet záda a břicho. Super. Když už, tak pořádně. Později se přidala i hlava.
Přežila jsem tedy čtyři hodiny s dětmi a jednu volnou. Po obědě jsem šla s kolegyní na kafe a tam mě chytila ta bolest hlavy.
Doma jsem si dala své kafe, vyzvedla si balíček na poště a objednala první vánoční dárek. Vlastně ne, už jich pár mám na poličce.
Doma jsem si dala své kafe, vyzvedla si balíček na poště a objednala první vánoční dárek. Vlastně ne, už jich pár mám na poličce.
Večer jsem polkla paralen, aby mě přestala bolet hlava a koukla se na další díl Četnických humoresek.
Ve čtvrtek jsem spala až do osmi. Hurá. Je pravda, že o půl sedmé jsem se modlila hodinky a přečetla si čtení. Většinu dopoledne jsem si četla. Tolkiena. Po obědě jsem si byla s kolegyní zahrát na kytaru, housle a flétny. Po velmi dlouhé době. A docela dost dobře nám to šlo. Obě jsme byly spokojené. Do kafe jsem si ještě chvíli četla a po kafi jsem jela nakupovat. Nechala jsem tam nějak moc peněz. Ale koupila jsem dárky pro děti. Pak jsem se rychle najedla a chystala si věci do šermu.
V šermu jsem si užívala. Hrála se taková trochu netradiční židličkovaná. Pak se dělala akrobačka, tu už jsem po určité době vynechala. Začalo mě trochu bolet břicho a nechtěla jsem si do něj nechat kopat. A pak byly kruhy zrady. Prvně s meči, pak i s oštěpy, nakonec jen s oštěpy a jedním mečem. Asi třikrát jsem se dostala do finále, ale byla jsem zabita. Nevadí. Jednou jsem dostala pěkně do levého malíčku, naštěstí není omezená hybnost, pak jsem si stihla ještě spálit obě kolena a na jednom oštěpu jsem uklouzla. Naštěstí se to všechno obešlo bez trvalejších zranění.
Do noci jsem četla a přečetla Netvory a kritiky a jiné eseje.
V pátek se mi nechtělo vstávat. Venku pošmourno, nevlídno, mokro. Pršelo. Chvíli jsem dopoledne ležela v posteli a začala číst Béowulfa. Jsem zvědavá, jestli to přečtu. Zase tak tlusté to není. Jen 84 stran. Do večera jsem ji měla přečtenou. Tak jsem se koukla na díl seriálu Prsteny moci. Jsem zvědavá, jaké to bude... I když je to docela dost zvláštní.
U večeře jsem se dívala na další díl Stargate. Tu jsem pochopila trochu víc, než Prsteny moci. Pořád nevím, kdo tam spadl z nebe... Do noci jsem četla Vinnetoua.
V sobotu se mi nechtělo z postele. Budík jsem měla na osmou, ale vylezla jsem až po půl deváté. Dopoledne jsem si našpendlila záclonu a umyla poslední dvě okna. Po obědě jsem došila záclony a nechala je vyprat. Nakonec jsem je s mamkou pověsila na místa.
Většinu odpoledne jsem si četla. Navečer jsem šla na zkoušku sboru. U večeře jsem se dívala na Stargate a pak jsem se znovu začetla.
V neděli mě probudila sms pro bráchy. O dvě minuty později znovu. Tak jsem se pomodlila a do osmi jen tak ležela. Dopoledne byla mše svatá. Slavná, slavnější než normálně na Krista Krále. Žehnaly se varhany. A zpíval sbor. Já jsem si prosadila sólový žalm. Nakonec byli všichni spokojeni.
Následoval společný oběd. Domů jsem přišla před druhou odpoledne. No na procházku jsem musela. Chtěla jsem si najít nějaké žaludy na adventní věnec. Uspěla jsem a ještě jsem viděla strakapouda.
Pak jsem utíkala na koncert. Došla jsem jako prase špinavá. Podcenila jsem trochu pole. Nenapadlo mě podívat se, jak vypadá. No, prošla jsem, ale pak jsem deset minut sloupávala bláto. Na hřbitově jsem to nejhorší sundávala papírovým kapesníkem. Naštěstí ze mě v kostele nic nepadalo. Ani jsem nešla dopředu, ale zůstala jsem vzadu.
Koncert byl úžasný. Všechny skladby byly hrány na varhany. Dokonce jsem si napsala i pár myšlenek, které teda byly na procházce, ale zapsala jsem si je až během koncertu. Po koncertě jsem předpokládala, že půjdu domů. Omyl. Šla jsem ještě s několika lidmi na čaj. Poseděli jsme až do šesti.
Doma jsem se vrhla na psaní článku a těšila se na čtení. A to jsem si říkala, že toho Vinnetoua dočtu. Tak nic no.
A to bude pro dnešek asi všechno. Krásný další týden roku 2022. Vytahuju zimní bundu ke koním. Když už jsem si ji koupila, tak ať ji vynosím.
Jinak v sobotu to byl rok, co jsem jela sanitkou na pohotovost a o tři dny později jsem byla donucena držet dietu od tučného, mastného a smaženého. Taky jsem nesměla jakákoli semínka a oříšky. Ale ujídala jsem před Vánocemi mandle.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat