V pondělí jsem byla většinu času doma. Jen jsem si dopoledne vyzvedla balíček v Alzaboxu, na terase si dala kafe, pomazlila jsem s kocourem, pověsila prádlo a četla poslední díl Letopisů Narnie.
Odpoledne jsem Letopisy dočetla a vrhla jsem se pořádně na další knížku. Tentokrát E-knížku Princezna popela. Nezapomněla jsem si dát kafe a navečer jsem jela ke koním.
Měla jsem Artura a dost jsem se nabojovala. Snad mě aspoň něco málo naučil, Arturek jeden.
Večer jsem koukala na film Vinnetou a míšenka Apanači. Ještě jsem se nechtěla dívat na Poslední výstřel. To si nechám na poslední prázdninové pondělí. Snad.
V úterý se mi nechtělo vstávat. Jako každé prázdninové ráno. Dopoledne jsem hlavně četla. Princeznu popela. Odpoledne jsem šla na jeden pohřeb zpívat. Nemám to moc ráda. Při vynášení rakve jsem brečela. Nebyla jsem schopná zpívat písničku Matičko Kristova. Moc krásná píseň, ale připomíná mi pohřeb babičky. Tak zase nic. Slzavé údolí. A při pohledu na pozůstalé mi bylo ještě hůř.
Odpoledne jsem si kafe nedávala. Měla jsem jen sorbet a malou svačinku. Navečer jsem opět usedla na terase a četla si. Odpoledne jsem dočetla Princeznu popela a začetla se do druhého dílu s názvem Vládkyně kouře.
Překvapivě mě po pondělní jízdě na koni nic moc nebolelo. Asi už si zvykám.
Do noci jsem si četla.
Ve středu ráno opět strašný problém rozloučit se s postelí. Musela jsem, protože mi do postele nikdo nepřinese snídani. On mi ji ani nikdo neudělá.
Dopoledne jsem si po měsíci zahrála na violu. Konečně. Taky jsem si dopsala papírový Koňský deník a jednu záložku do Záložkodeníku. A zbytek dopoledne jsem si vařila oběd. Jen zapečené těstoviny s uzeným masem. Mezitím jsem i stihla dát s mamkou kafe a prohrabat dvě velké krabice z půdy. Našla jsem tam své staré hračky, látky, ze kterých jsem šila pro panenky a ještě hromadu dalších věcí. Hlavně skořápky od ořechů. Většina z toho jde do kontejneru. Až v poledne mi došlo, že jsem ani nezačala ten den číst. Po obědě jsem to napravila. Přečetla jsem si pár článků v časopise. Stihla jsem si i vyzvednout jeden doporučený dopis. Obsahoval turistické vizitky. Hned jsem si je nalepila a zaznamenala na internet.
Odpoledne jsem se dočkala četby. Za celé dopoledne jsem to nějak nezvládla. Ale o to víc jsem četla odpoledne. Stihla jsem si dát i kafe a zkontrolovat kocoura. Taky jsem si to kafe musela jít koupit. Hned jsem si k tomu přidala i čokoládu.
Navečer začalo bouřit a já v tom dešti šla na mši svatou. Volala jsem i varhaníkovi, jestli mě cestou vyzvedne, ale nějak to nestihl. V půlce cesty už byl déšť trochu neúnosný (i pro Ari), tak jsem se schovala v jednom vchodu. Po chvíli jsem pokračovala a zas tak moc mokrá jsem nebyla. Asi začínám tušit, proč ženy dříve nosily spodničky. Jen tak nepromokly.
Na mši jsem zpívala. Musela jsem. A potěšil mě Římský kánon. Ze mše jsem šla už bez deště. Ale za to se rozpršelo při mé večeři. Ještěže už jsem byla doma.
Večer už jsem nevěděla, coby, tak jsem si nachystala desky pro svůj zápisník do práce. Zítra snad nachystám jednotlivé listy a sešiju je dohromady. Uvidíme. Do noci jsem si četla.
Ve čtvrtek jsem si dovolila jednou odložit budík. Jen o necelých deset minut. Dopoledne se opět vyklízela půda a přehrabovala jsem se v krabicích. Našly se tam i poklady. Třeba stará vojenská svítilna. Hned jsem ji udala svému kamarádovi četníkovi. Většina věcí se vyhodila, něco málo jsem si nechala. Vyhodilo se to, protože to bylo plné nepořádku, myších bobků a kdo ví, čeho dalšího. Přebírání pěkně zavánělo.
Dopoledne jsem si taky po tři čtvrtě roce dala kafe. Opravdové kafe. A asi na delší dobu si je klidně odpustím. Musím si zvykat postupně a pomalu.
Odpoledne jsem si opět zahrála na violu a taky jsem pokročila ve vazbě svého notýsku. Dala jsem si i kafe, to svoje špaldové.
Večer jsem šla po měsíci a něco do šermu. Nacvičovalo se vystoupení do Tovačova. Hraju jen takovou malou roli, tak snad to zvládnu. Do noci jsem potom četla.
V pátek se mi tradičně nechtělo z postele. A měla jsem takový krásný sen. Některým lidem v tom snu na mě záleželo a nechtěli, abych šla bojovat. Stejně jsem šla.
Dopoledne jsem nakrmila a šla do zámku. Po víc jak roce. Nic moc jsem tam neudělala. Jen jsem utřela nádobí. Ono se totiž slavilo. Narozeniny se slavily. Naštěstí ne moje.
Odpoledne jsem funěla přejezená na posteli. Později odpoledne jsem šla na mši svatou. Nezpívala jsem. Byla jsem dole pod kůrem a byla jsem spokojená. A byl Římský kánon. Podruhé v tomto týdnu. Děkuji.
Cestou domů jsem dostala hlad, tak jsem si hned dala večeři. Zvládla jsem i zkontrolovat kocoura, ale nikde v okolí nebyl, protože nepřišel na zavolání. Ale víme, jak jsou na tom kočky s posloucháním, že?
Do večera jsem si četla, chvílemi se dívala na videa a hrála Klondike. A do noci jsem opět četla.
V sobotu mě budíček vzbudil už před sedmou. Naštěstí mě vytrhl z docela divného snu. O práci. Takže jsem byla i ráda. A venku pěkně pršelo.
Ráno jsem byla na mši svaté. Byla tichá, takže se nezpívalo. Po mši pro mě následoval úklid kostela. Takže všechny kytky do sakristie, vybrat ty použitelné a důstojné, zbytek vyhodit a využít čerstvé. U všech ale vyměnit vodu. To byl hrozný smrad. Zvláště u některých druhů. Strávila jsem tam skoro dvě hodiny. Ale je uklizeno.
Dopoledne jsem toho už moc nestihla. Jen vysát byt.
Odpoledne jsem zalehla ke čtení. Dočetla jsem Vládkyni kouře a nakousla královnu plamenů. Pak se mi začaly zavírat oči, tak jsem přešla na audioknihu Vinnetou Rudý gentleman a doposlouchala jsem druhou kapitolu. Chvílemi jsem u toho spala. Nevadí, ke konci prázdnin si to stejně přečtu. A když ne ke konci prázdnin, tak do konce roku určitě.
Pak se mi vybila čtečka. Dostala kablík a šťávu. Sáhla jsem teda do poličky pro Zaklínače a otevřela jsem Bouřkovou sezónu.
Večer jsem se dívala na film Hvězdná brána.
Do noci jsem si četla. A nebylo mi zrovna fajn. Zase břicho bolelo.
V neděli ráno jsem nakrmila sebe a pak i kocoura. A byla jsem na mši svaté. Bohužel se mi udělalo špatně a musela jsem na vzduch. Tak jsem si nezazpívala Credo. Domů mě vezl kolega z teologie. Trochu jsme pokecali.
Do oběda jsem pomáhala v kuchyni a chvíli si i četla Zaklínače. Po obědě jsem vyrazila do přírody. Zjistila jsem, že jednu z mých tras budu muset brzy opustit. Bude se tam stavět. Ach jo. A našla jsem jedno krásné zákoutí. Z procházky na adoraci požehnání do kostela. Nezapomněla jsem si dát kafe a dál si číst. Bouřková sezóna se rozjíždí.
No, po kafi jsem se dívala na nějaký asijský seriál, jen na první díl. S anglickými titulky. A následně jsem koukla na Hvězdnou bránu. A do noci se hodlám věnovat čtení a hrnku čaje.
Tak a jsme na konci posledního červencového týdne. Zítra už je srpen. Takže si ten první týden užijte třeba u vody. Má být docela teplo.
A dneska bez fotky.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat