V pondělí dopoledne práce. Pro někoho příjemnější než učit, ale pro mě trochu utrpení. Jela jsem s dětmi na výlet do Vyškova do Dinoparku. Cestu tam i zpět jsem nějakým záhadným způsobem přežila. Cestou jsme trochu zmokli a zmokli jsme i v Dinoparku. Pak v ZOO už tolik nepršelo.
A zamilovala jsem se tam. Do oslíka.
Není to krasavec? Akorát bych na něm nemohla jezdit, protože bych ho chudáčka asi přelomila a měl by šest nohou.
Každopádně tam měli i koně. Shirského a fjordského a ponyho shetlandského. Krásná zvířata.
Cesta domů byla trochu delší, než všichni očekávali. Zastavili jsme v koloně před Tvarožnou. Do dvou jsem už byla doma a spokojeně obědvala.
Ke koním jsem nejela, protože trenérka měla nějaký jiný naléhavý program. Navíc celé odpoledne často pršelo a bouřilo.
Večer už pak svítilo sluníčko a bylo krásně.
V úterý opět práce. Naštěstí klidná a rychlá. Po obědě jsem si s kolegyní zahrála. Celkem nám to i šlo a skončily jsme dříve než obvykle. Zbytek odpoledne jsem strávila v Brně na nákupech a na jednom setkání.
Domů jsem přijela o půl osmé.
Ve středu jsem měla klidnější den. Učila jsem jen dvě hodiny. Další dvě hodiny děti strávily v informatice. Já jsem si nachystala hromadu věcí do konce školního roku. Odpoledne jsem odpočívala u četby a obracení fošen na zahradě. Večer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem. Těšila jsem se na pokec po mši s kolegou, ale nedorazil. Tak nic.
Večer jsem ještě musela řádně podrbat kocoura. Zase si to vymňoukal.
Taky jsem si vyzvedla nový přírůstek do knihovny o Tolkienově středozemi. Narazila jsem na ni na Aukru, ale koupila jsem si ji přes Knihobot. Skvělý obchod. Knihy jsou sice z druhé ruky, ale jsou ve skvělém stavu. 
No a den jsem zakončila Četnickými humoreskami.
Ve čtvrtek ráno mi zase nebylo dobře, ale do práce jsem šla. Přežila jsem čtyři hodiny. Z toho jednu u páťáků. Loučila jsem se s nimi, protože už jsou na druhý stupeň a tam já neučím.
Odpoledne na mě čekalo poslední nábožko. Taky jsem se s nimi rozloučila, dostali ode mě dárečky a šlo se za tepla domů.
Nezapomněla jsem si dát kafe a pak jsem snědla večeři. Během toho se u nás trochu setmělo a začalo poprchávat. Do půl hodiny lilo jako z konve a bouřilo.
Večer jsem šla do šermu. Potřebovala jsem něco vyřídit a vytvořila jsem si dvě oděvní spony. Šla jsem skoro za deště. Vyšla jsem bez pršení, ale během cesty jsem nasazovala na batoh pláštěnku.
Domů jsem šla za svitu slunce. Doma jsem konečně vyfotila svou novou misku a spony.
Večer ještě trochu pršelo.
V pátek dopoledne práce. A pěkné pálení v krku. Do odpoledne se mi spustila rýma. Fajn. Opravdu ji teď potřebuji.
Odpoledne jsem se chvíli slunila, ale musela jsem se chystat na poslední nábožko. Tentokrát s malými. Něco málo jsme ještě probrali a pak dostali odměny za celoroční práci. Z výuky rovnou na mši svatou a pak do orchestru.
Do noci jsem četla a přečetla jsem druhý díl Poselství jednorožců. Našla jsem tam taky jednu nebo dvě věty, které mi byly nějak známé. První byla na straně 200 a hodně mi připomínala Gandalfa během bitvy o Minas Tirith ve filmu. "Smrt je jen další cesta, kterou musíme jít."
Pak tam byla ještě jedna věta, ale tu jsem si nikam nepoznačila. Škoda.
V soboru jsem dlouho spala. Konečně. Dopoledne jsem smrkala, jakoby mě za to platili a četla. Začetla jsem se do třetího dílu. Před polednem jsem byla vyslána pro pivo do obchodu. Cestou se mi zase udělalo docela zle. Asi z tepla. Proto jsem odpoledne nikam nešla. Místo procházky jsem si četla.
Nezapomněla jsem si dát odpoledne i kafe a sušenky k tomu.
Navečer se grilovalo. První chod byl losos. Kousek jsem si nechala na oběd v týdnu. Druhým chodem byl hermelín bez laktózy. Obojí bylo skvělé. K tomu čerstvá zeleninka a chlebík.
Večer jsem si chvíli četla.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem, musela jsem. Naštěstí mi nebylo špatně. Do oběda jsem si četla a pokračovala jsem chvíli po obědě. Na druhou hodinu jsem měla být v zámku v jednom ze salonků. Začínal tradiční den hudby.
Hrálo se několikrát, jak chodily skupinky. Dvě skladby losovali lidé. A pokaždé jsme hráli skladbu číslo 5. Sedm výprav, sedm skupin lidí, sedmkrát pátá skladba. Ani mi to už popáté nevadilo.
Při četbě jsem opět narazila na další podobnou větu jako v Pánu prstenů.
No, navečer jsem koukla na konec jednoho filmu a pak jsem smrkala a odpočívala.
A to bude pro tento týden asi všechno. Krásný další týden roku 2022. Užívejte sluníčka, ale ne moc, ať se nikomu nic nestane.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat