Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

11.4.22

Paráda

Nějak mi dochází nápady na titulky. Protože dnešek byl naprosto úžasný.
Klasický začátek nebudu dlouze popisovat. Každopádně nachystání, vyhřebelcování, vyškrábání, nasedlání, nauzdění, odchod na jízdárnu. Při přípravě dneska Artur kousl Ernesta do žuchvy. Ten chudinka řehtal.

Při vyzvedávání v ohradě se Ernie asi trochu splašil, ale neutekl mi, ani mi nijak neublížil. Překvapivě jsem to zvládla s ledovým klidem.
Kolegyně dostala obrovskou pochvalu za uzdění. Chválu jsme slyšely i za obrat. Kolegyně byla i objata, jak to krásně zvládla.
No, pak jsem byla vyhozena do sedla. Trenérka mi musela upravit trochu třmeny, měla jsem je krátké. Pak jsme si zopakovali nějaké ty povely na jízdárně.
Chvíli se trenérka věnovala mě, musela jsem si pořádně procvičit zastavování. A kolegyně šla na lonž.
Ernest dneska moc poslouchat nechtěl, tak jsem klusala za Arturem na lonži. Překvapivě jsem nespadla. Občas si i nacválal, což jsem překvapivě taky se ctí ustála a neletěla k zemi.
Ke konci jsem sesedla a vodila Ernesta na ruce a kolegyně lonžovala v klusu. Držela se dobře. Hodně dobře.
A pak to stejné čekalo i mě. Sama jsem ho pobídla do klusu a klusala. Občas se mu chtělo nacválat, ale PŘEKVAPIVĚ jsem ho dokázala zkrotit do klusu.
Nakonec ještě vykrokovat, opustit jízdárnu, udělat si jednu krásnou fotku ze hřbetu, sesednout a všechno uklidit. Včetně jízdárny. Prvně ale zkontrolovat koně, kopyta a odvést do výběhu.
Zasloužený odpočinek.
A po práci se musíme napít.
Dneska jsem si užívala. I počasí bylo naprosto super. 
Už aby bylo zase pondělí odpoledne. Škoda, že ten čas u koní strašně rychle utíká.
Při odjezdu jsme potkaly krásná kůzlátka. Tak jsem je natočila.

Vaše nadšená Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené