Tak slavnost Svaté rodiny a sv. Štěpána je skoro za námi. Poslední předvánoční týden a vlastně i částečně vánoční je za námi. A je také skoro za námi poslední neděle roku 2021. Za týden už bude po Novém roce. Uteklo to strašně rychle. A co se dělo?
V pondělí tetování a práce. Učila jsem. Pět hodin. Ty poslední tři už byly poněkud volnější.
Odpoledne jsem odpočívala a nakupovala. Potřebovala jsem si koupit nějaké ingredience k obědu a taky barevné ponožky na sněhuláčky. Do večera jsem četla. A pomohla jsem dodělat išlské a taky jsem si nechala postříkat čokoládou sněhové bochánky.
Do večera jsem četla Eucharistickou duši a po osmé večer se dívala na film Vinnetou.
V úterý opět práce. Naštěstí jsem "zabila" skoro dvě hodiny v knihovně. Potom ještě kousek češtiny, matematika a čtení.
Po obědě jsem se do práce musela ještě vrátit a nachystat dětem dárky a vlastně celou třídu.
Odpoledne jsem umyla parapety, spořádala jedny polomáčené sušenky a chystala cukroví na středeční besídku. Většinu z toho, co jsem si nabalila, stejně jíst nemůžu. Ale aspoň můžu rozdat ostatním.
U večeře jsem poslouchala Pána prstenů. Poslechla jsem si celou předposlední kapitolu.
Večer jsem se dívala na film Poklad na Stříbrném jezeře. Neodolala jsem. Musela jsem.
Ráno pak bylo trochu horší vstávání, ale zvládla jsem to. Vstala jsem v pět. Modlitba, snídaně, hygiena a hurá na roráty. Moje letošní první a nejspíš i poslední. Když jsem šla od přijímání, zjistila jsem, že varhany už mají nějaké píšťaly. Pan farář mi to přede mší i řekl. Zatím ale nehrají.
Ze mše rovnou do práce. Kolega z teologie mě svezl. V práci jsem zvládla všechny čtyři hodiny. Něco málo cukroví jsem si taky dala.
Předali jsme si dárky, popovídali si, koukli na pohádku a šli domů. Dostala jsem spoustu krásných věcí, ale asi nejlepší byly ponožky. Dědolesky. S koníkama..... Pochlubila jsem se ve středu v článku.
Do večera jsem četla Eucharistickou duši. Při večeři jsem se dívala na Četnické humoresky.
Večer a den jsem zakončila dalším filmem o Vinnetouovi. Tentokrát Rudý gentleman.
Ve čtvrtek ráno jsem vstávala krátce po páté a na šestou jsem šla na latinu. Krásná mše svatá při svíčkách.
Po snídani jsem vyrazila do obchodu. Koupila jsem jen část. Další část seznamu jsem kopila v jiném obchodě. Potom jsem se dom vrhla znovu na pečení. Pekla jsem šlehačkové hvězdičky. Recept jsem dostala od dcery kolegyně z práce. A to jsem se těšila, že poslední den před Vánocemi strávím vytvářením kuliček rafaela. Tak letos nic.
Odpoledne jsem se dívala na Popelku z roku 1969. Večer jsem při večeři poslouchala Pána prstenů a měla příjemný telefonát s kolegou z teologie.
Konečně jsem doposlouchala Pána prstenů. Skončilo to větou "Tak jsem se vrátil." Pronesl ji Samvěd Křepelka, když doprovodil Froda do Šedých přístavů a pak se s Pipinem a Smíškem vrátil do Kraje. Přemýšlím, co budu poslouchat za knihu teď. Našla jsem si tam Vinnetoua, takže je asi vybráno. Hned jsem kousek poslechla.
Večer jsem se dívala na film Vinnetou Poslední výstřel.
V pátek jsem si dovolila dlouho spát. Probudila jsem se do bíla. Během dne se sníh ale rozpustil. Dopoledne jsem si udělala pokus, avokádovou pomazánku, abych měla co na chlebíčky. Klasickou s majonézou nemůžu.
Stihla jsem i telefonát do Ostravy, udělat chlebíčky a nazdobit stromeček. Jen částečně. O zbytek se postarala mužská část domácnosti. Já se motala hlavně v kuchyni.
Po obědě jsem vytřela a pak odpočívala. Samozřejmě pojídala na co jsem přišla a mohla si to dát.
A pak už e pomalu začala chystat večeře. Obalit a usmažit kapra, dodělat salát, nachystat vše potřebné. Já jsem měla lososa s opečenými brambory a ledovým salátem. Jak bych si dala toho kapra.
Po večeři umýt nádobí, schovat šupinku a pak hurá na dárečky. Dostala jsem spoustu ponožek (hurá, aspoň mi nebude zima). Tričko, spodní prádlo a sluchátka. Studiová. Jsou obrovská a dobrá. Zakrývají mi celé uši. Ježíšek nezapomněl na diář na další rok a nějakou tu knížku. Krásnou knížku o Svaté zemi.
Na první fotce je stromeček i s dárky. Druhá jsou sluchátka, následuje diář a kniha.
Celý sváteční den jsem zakončila mší svatou. Hrála jsem na violu, zpívala jsem a prožívala. Přede mší jsem předala jeden z posledních dárků a taky jeden dostala. Jednalo se o tu jedinou knihu. Spát jsem šla pozdě.
V sobotu ráno jsem krmila kocoura a šla na mši svatou. Opět jsem zpívala a hrála na violu.
Do oběda jsem stihla uklidit dárky na místo a vyzkoušet si sluchátka na audioknize.
Po obědě jsem si zapsala jednotlivé díly Ari tak, abych je mohla dávat postupně jako vybraný příspěvek. Vyšlo mi to skoro do konce května.
Odpoledne jsem se podívala na Noc na Karlštejně a potom na Pyšnou princeznu. Potom jsem si dala sprchu a u večeře jsem poslouchala Vinnetoua. K večeři jsem měla skoro to stejné, jako k obědu.
Výborné kuřecí stehno s oreganem, brambory a cuketové zelí. Bylo to výborné.
V neděli jsem vstávala na mši svatou. Zpívala jsem, hrála jsem. Na varhany tentokrát. Do oběda jsem si četla a chvíli se dívala na televizi.
Po obědě a krátkém asi hodinovém čtení jsem tradičně vyrazila na procházku. Tentokrát šel se mnou taťka. Procházka byla trochu delší než obvykle, protože jsem nespěchala za Kristem. I když bych tam šla ráda.
Při hrnku žitného kafe jsem si dala cukroví, aspoň to, co můžu. A koukla se na Tři oříšky pro Popelku. Na Štědrý den jsem viděla jen kousek. Teďka celou. Chvíli jsem taky poslouchala Vinnetoua.
Tentokrát jsem dávala nějak moc fotek. Ale to nevadí.
Takže přeji všem krásný zbytek neděle a roku 2021. S dalším pravidelným nedělním článkem se ozvu až v roce 2022. Předpokládám, že zase napíšu nějakou tu rekapitulaci celého skoro uplynulého roku.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat