Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

12.9.21

6.9. - 12.9.2021

Další neděle je tady. A končí historické slavnosti. A co se dělo celý týden?
V pondělí dopoledne práce. Pět hodin. Zvládli jsme to všichni. Jen jsem jim přehodila češtinu a výtvarku. Po obědě jsem si dala doma na terase na sluníčku kafe a zmrzlinu. Chvíli jsem si tam i četla a přišel za mnou kocour. Taky jsem si konečně vzpomněla, že jsem chtěla vyčistit hlavici meče. Měla na sobě nepěkné rezaté fleky. Naštěstí šly odstranit. Taky jsem na zahradě chvíli šermovala.
Mamka u toho vařila povidla. A jelikož je jich málo, tak jsem šla natrhat další švestky. Musela jsem kvůli tomu do stromu a užívala jsem si to. Nespadla jsem, byl to kontrolovaný sestup ze stromu na zem.
Do večera jsem četla poslední díl Zaklínače.
V úterý dopoledne opět práce. Překvapivě jsem si užívala tělocvik. Skákali jsme do dálky. Jeden skok, vlastně dva, jsem si dala i já a ten druhý jsem si i změřila. Skočila jsem přibližně 3,2 m. To není špatné ne?
Odpoledne jsem si s kolegyní zahrála a zazpívala. Nezapomněla jsem si dát doma kafe a podrbat kocoura. Zase přišel až k nám a v jednu chvíli mi obsadil křeslo. Byla jsem si i zašermovat. Později jsem slízala zbytky povidel z pekáče a stěrky. Mňam.
Většinu volného odpoledne jsem četla Zaklínače VII. Paní jezera. Četla jsem až do večera.
Ve středu dopoledne opět práce. Naštěstí na čtyři hodiny, které rychle utekly. Odpoledne jsem si dala kafe na terase s přítomností kocoura. Většinu odpoledne jsem četla Zaklínače VII. Paní jezera. Byla jsem si také zašermovat a nahřívat se na sluníčku.
Večer jsem byla na mši svaté. Potom jsem si na chleba namazala domácí povidla. Neodolala jsem a musela si dát. To bylo povidlové nebe.
Do noci jsem četla Zaklínače. Začínám mít trochu krizi z toho, že tu knížku čtu už čtvrtý den.
Ve čtvrtek jsem musela začít řešit nábožko. Budu učit. A to jsem ani moc nechtěla a nepočítala s tím. Vzdělání na to snad mám.
V práci to strašně rychle uteklo. Měla jsem čtyři hodiny a z toho jednu v pětce. Zpívali jsme, hráli jsme. Krása.
Odpoledne jsem byla na kafi s kolegyní. Daly jsme i zákusek, zahrály jsme hru a šli domů. Navštívila jsem i kocoura a trochu ho dokrmila. Vylízal celou misku. Později odpoledne jsem šla do šermu. Nešermovalo se, řešily se slavnosti. Z tréninku jsem utekla do sboru. Tentokrát jsem si i zahrála na violu. Večer jsem poslouchala záznam z koncertu 20 let orchestru.
Před tréninkem jsem konečně po pěti dnech dočetla poslední díl Zaklínače. Celkově má celá série osm knih, včetně docela neznámé Bouřkové sezóny. Začala jsem celou sérii číst 23. srpna. Skončila jsem 9. září. To je celkem osmnáct dní. Samozřejmě nesměla chybět záložka v Záložkodeníku. Teď přemýšlím, co budu číst dál. Mohla bych dočíst Emmu nebo Bídníky.
V pátek dopoledne práce. Zvládla jsem pět hodin. Na hudebku jsem je vzala ven. Zazpívali jsme si, já si zahrála, děti se proběhly a šlo se zpátky do školy na oběd.
Odpoledne jsem vysávala celý dům. Nezapomněla jsem na kafe a kocoura. Musel něco málo sežrat. Akorát je trochu vybíravý, z ruky žral, z misky ne. Potom jsem šla unaveně na mši svatou a po mši do orchestru. Stihla jsem si u řeky vyfotit vážku.
A do večera jsem čekala na návštěvu. Stihla jsem se u toho čekání kouknout na jeden díl Zaklínače z roku 2002. Druhý díl jsem stihla asi jen pět minut.
Spát jsem šla až v sobotu před půl jednou. Stihla jsem i přečíst jednu kapitolu z Emmy.
Za to v sobotu ráno se mi nechtělo vstávat. No jo, to je to ponocování.
Dopoledne jsem si dala kafe, hlavně proto, že nevím, zda budu mít kafe i odpoledne. Potom jsem si nachystala šaty na průvod a spočítala jsem stránky ze všech knih o Zaklínači. Zastavila jsem se na čísle 3 125. To jsem zvládla za 18 dní.
Večer jsem se šla podívt na večerní průvod. Nebyla jsem v něm, ale jen jsem se dívala. A nesměl chybět ohňostroj.
Ráno se pak nechtělo z postele. Vstávala jsem v šest a jela do Zbýšova na ranní. Zbytek dopoledne jsem bohužel zcela mimo plán proseděla na terase a popíjela kafe. Až před jedenáctou jsem konečně někam vyrazila. Bylo to na brusle (po víc jak dvou letech) a do Ivančic.
Krátce po dvanácté jsem už zase byla doma. A pěkně unavená. Dala jsem si oběd a odpočívala. Odpoledne jsem šla ještě na adoraci a požehnání a pak už jsem si užívala už jen doma. Dala jsem si kafe a k tomu výborný domácí zákusek. Až jsem se přejedla a bylo mi lehce šoufl.
No a večer odjela návštěva a já se věnovala čtení.
A to bude pro dnešek asi všechno. Slavnosti jsou za námi a celkově v klidu. Teď už jen celý školní rok před námi. A volby k tomu.
Krásný další školní týden roku 2021.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené