Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

28.3.21

22.3. - 28.3.2021

Tak zase od začátku. Neděle je skoro za námi a Svatý týden před námi. A co se dělo?
V pondělí další on-line hodina. Tentokrát to jednou odpojilo i mě. Naštěstí ne na dlouho. Zadala jsem i další práci a čekala na odevzdávání. To se vždycky protáhne až do večera.
Dopoledne jsem si dala kafe a zašla si pro oběd. Taky jsem splnila jeden farní úkol. Ušila jsem závěs na kůr. Ani mi to netrvalo moc dlouho. Asi hodinu.
Odpoledne jsem přepisovala Honbu za nepřítelem z počítače do sešitu. Po víc jak měsíci jsem byla schopná pokračovat. Nezapomněla jsem si dát kafe a k tomu indiánka. Večer jsem hlavně četla. Koukla jsem na další díl Stargate a dočetla jsem Dotek kouzla. Trochu víc červená knihovna s happyendem. Aspoň trochu mě to utěšuje, nemusím u toho myslet a to je hlavní v tuto chvíli.
Našla jsem si v čtečce hned něco nového. Tentokrát od Friče. Už jsem od něj četla Strýčka indiána, teď jsem nalistovala knihu Dlouhý lovec. Jsem zvědavá, jaké to bude. Strýček indián se mi líbil.
Taky jsem sáhla po Hravém psaní a napsala dva úkoly. Stejně jako v neděli a v sobotu. Možná se k tomu psaní dokopu častěji.
I dneska jsem se věnovala Ari. Kromě toho, co jsem přepsala z počítače, tak jsem i něco málo pozměnila. Přidala jsem jednu větu asi v půlce a potom jsem trochu pozměnila konec. Naštěstí jsem nezapomněla poznamenat si datum napsání.
V úterý opět on-line hodina. Přežila jsem a děti taky. Dopoledne jsem se ještě vypravila do obchodu pro substrát na orchideje. Do oběda i po obědě jsem poslouchala Pána prstenů. Už jsem se dostala do Lothlórienu. Potom jsem si dala chvíli pauzu a šla si zašermovat a něco málo vyfotit. Na zahradě máme zase hromadu prázdných šnečích ulit. Nevěděl by někdo, jak je třeba využít? Nejspíš asi vyvařené.
Taky jsem po velmi dlouhé době sáhla na kamínky a malovala. Jednu vrstvu. Několik kamínků (kamenů) jsem sbalila na zahradě a dala odmočit do vodní lázně.
Nezapomněla jsem ani ráno ani odpoledne na kafe. Po odpoledním kafi jsem zjistila, že u nás ve městě taky je kamínkové srdíčko. Do večera jsem poslouchala Pána prstenů a prohlížela si Pinterest. Je tam tolik krásných věcí a nápadů. Jen mít trochu šikovnější ruce. V poslední době totiž všechno, na co sáhnu, zkazím.
Večer jsem se koukla na další díl Stargate (to už je snad každý den), četla a taky se snažila psát. U toho jsem poslouchala hudbu. Taky jsem si zjistila něco o českém autorovi, od kterého čtu již druhou knížku. Je jím Alberto Vojtěch Frič.
Zkoušela jsem také fotit hasiče/záchranku/policii po tmě. Moc se mi to nepodařilo, ale barvy jsou to krásné. Modrá, červená, oranžová. Fotila jsem to na vzdálenost asi 600 metrů. Pěšky po silnici to je skoro kilometr.
Do noci jsem četla.
Ve středu ráno opět on-line hodina. Nesnáším to, ale kvůli dětem to budu dělat dál. Je to potřeba. Dopoledne jsem si dala ještě kafe, vyzvedla si oběd a dala si sprchu. Potřebovala jsem si umýt hlavu. Po zkušenostech z minulého týdne jsem se trochu obávala, abych to večer stihla.
Odpoledne jsem chvíli malovala kamínky. Některé půjdou do světa jako putovní, některé půjdou na náměstí do srdíčka. Po malování jsem si šla na chvíli zašermovat na zahradu. Moc tam chodit nesmím, protože vždycky přinesu nějaké kamínky (kameny) na malování. Jeden jsem dolovala zpoza plotu mečem. A kolem náhodou někdo šel. To je smůla, co? Koukal, co dělám a běžel dál Nijak se nezastavoval. Trochu divně se koukal.
Nezapomněla jsem si dát kafe a k tomu bonboniéru od narozenin. Večer jsem šla zpívat na mši svatou. Musím aspoň trochu poděkovat, že na nás zpěváky počkali se Svatým přijímáním. Jsem za to vděčná. Nestává se to často, že by kněz čekal. Většinou zpěváci potom přijímají po mši svaté a já osobně to nemám moc ráda.
Večer jsem poslouchala hudbu, něco málo přečetla a taky jsem psala. Dala jsem si předsevzetí, že budu teď celý měsíc každý den psát. Aspoň kousek, chvíli, minutu. Každopádně se další příběh o Ari rozjíždí. Aspoň tak to vidím já.
Do noci jsem opět četla.
Ve čtvrtek dopoledne on-line hodina a výzdoba chodby. Jaro je tady a můžou přijít i děti do školy. Dopoledne jsem toho moc nestihla, vlastně nic. Po obědě, který jsem hodně uspíšila, jsem se dívala na Pána prstenů Návrat krále. Taky jsem si byla zašermovat. Tentokrát jsem nikoho nepotkala. Škoda. A taky jsem si zahrála na violu. To bylo až po kafi.
Večer jsem měla taky doučko a dostala jsem instrukce, jak se starat o kočku. Následně jsem se dodívala na Pána prstenů Návrat krále. Byl přece den J. R. R. Tolkiena. To se musí oslavit buď četbou, nebo sledováním filmu. Něco málo jsem potom napsala a do noci si četla. Chytila jsem do ruky Silmarillion. Letos mi nestačilo jen dívat se na film podle Tolkienovy knihy, letos jsem chtěla i něco přečíst.
V pátek dopoledne opět on-line hodina. Zase jsem ji trochu protáhla, jako celý týden. Do oběda jsem si stihla dočíst Berena a Lutien a pokecat s kolegyní. Půjčila jsem si od ní grafický tablet na vyzkoušení. Moc mi to nešlo.
Po obědě jsem si dala kafe a šla si na chvilku zašermovat. Potom jsem se kochala krásným počasím a natočila si letící holuby.
Odpoledne jsem šla na mši svatou. Po mši byla pobožnost křížové cesty. Nakonec jsem navštívila náměstí a uložila jeden kamínek do srdce.
Po návratu domů jsem si dala večeři a znovu vyzkoušela tablet. U toho jsem se dívala na další díl Stargate. Taky jsem musela něco naskenovat a pak jsem sháněla nějaké knihy od Tolkiena. Většinu jsem nesehnala. Všechny jsou vyprodané. Ach jo? Co teď?
Do večera jsem něco málo vypátrala a objednala. Uvidíme, kdy to dojde. Ale těším se. Nejsou to totiž jen knihy.
Do noci jsem četla. Něco málo jsem i napsala. Hurá. Zatím plním své předsevzetí, že budu celý měsíc každý den psát. Aspoň trochu.
Do noci jsem četla. Dočetla jsem Dlouhého lovce a začala Hadí ostrov. Obě od stejného spisovatele Alberta Vojtěcha Friče.
V sobotu jsem vylezla z postele až v devět. Následoval úklid a krmení kocoura. Překvapivě přišel a očichal mě. Pohladit se nenechal. Na to je ještě brzy. Třeba i k tomu někdy dojde. Dostal trochu konzervy a granule. Nějak jsem pozapomněla, jak vlastně takové sušené krmivo smrdí. Kocoura jsem si vyfotila.
Aspoň něco z prvního setkání.
Odpoledne jsem odpočívala u malování kamínků, poslechu Pána prstenů a četby Hadího ostrova. U toho jsem poslouchala hudbu. Nezapomněla jsem si dát kafe a následně jsem chvíli psala. Taky jsem zkontrolovala, jestli kocour něco sežral. Zmizela většina. Úspěch.
Večer jsem se věnovala četbě a taky psaní. Nějak se mi daří, ale nechci to zakřiknout. Něco pokaždé napíšu, jaké je to kvality, nevím. Ale líbí se mi to.
Do noci jsem četla.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Liturgie byla trochu netradiční. Jako celá tahle doba. Do oběda jsem stihla nakrmit kocoura a něco málo přečíst. Odpoledne jsem kromě četby strávila asi hodinu před Svatostánkem. Začínám si to užívat. Líbí se mi tam. Zkontrolovala jsem kocoura, jestli žral a dala si kafe.
Do večera jsem poslouchala hudbu, četla Hadí ostrov a prostě se zase připravovala na další týden on-line výuky. Nebaví mě to a nejsem jediná.
To bude pro dnešek a celý tento týden asi všechno. Takže krásný další týden roku 2021. Za týden jsou Velikonoce, tak si užívejte jara.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené