Další karanténní neděle. Už je to trochu ohrané. Nebaví mě to, chci chodit do práce, chci být s dětmi. A co se dělo minulý týden?
V pondělí práce z domu. Zadala jsem práci, došla si pro oběd a na nákup a čekala jsem na odezvu od rodičů, či žáků. Navečer mi přijela nová hračka s názvem čtečka. Na ní jsem pomalu dočítala knihu Vánoce, něco jsem z ní smazala, protože to bylo v cizím jazyce (a to já nečtu), a něco jsem si tam přidala. Přidala jsem si tam toho dost. Tak jsem do tři čtvrtě na jedenáct četla. Vánoce jsem nedočetla.
V úterý jsem pokračovala s distanční výukou. Zadala jsem úkoly a hned za hodinu jsem měla první odevzdaný. Není to krásné? Mezitím jsem si došla pro oběd, poslechla si několik nahrávek čtení, rozdala pár jedniček a dočetla Vánoce. Skončilo to krásně. Stihla jsem si taky stáhnout koupenou e-knihu Dračí nevěsta. Teď budu jen čekat na knihu Lesní klenot.
Odpoledne jsem si před kávovým posezením vyzvedla svíčky v zásilkovně a koupila si tam lepidlo to tavné pistole. Konečně.
Do večera jsem četla od Sapkowskeho Tandaradei. Většinou. Večer v čase šermu jsem vydala první část deváté kapitoly. Tandaradei jsem kdysi dávno četla, takže si to vůbec nepamatuju. První povídka je o Geraltovi a Marigoldovi, která je obsažena i v Posledním přání Je to předposlední povídka. Následně byl horor o nějakých kočkách, moc jsem ho nepochopila. Pak byla povídka se stejným názvem jako kniha a taky jsem ji moc nepochopila. Poslední povídka se jmenovala Poslední přání a byla vydána ve stejnojmenné knize. Tandaradei jsem četla poprvé v roce 2007. To už je třináct let.
Ve středu jsem zjistila, že je středa. Dopoledne jsem zadala úkoly a na jedenáctou hodinu spěchala na on-line hodinu. Moji druhou.
Po obědě jsem se prošla na hřbitov a zpátky za vytrvalého mrholení. Ani mi to moc nevadilo. Venku bylo příjemně. Není špatné počasí, ale špatné oblečení, jak někdo říká. To jsem nevymyslela já, ale někdo přede mnou. Ráda to však říkám. Většinu odpoledne jsem četla Dračí nevěstu od Katherine Luka. Je to další knížka od této autorky, kterou čtu. Večer (v noci) jsem ji dočetla. Nějak hřeším na to, že mám čtečku s podsvícením a čtu do noci. Však ono to snad brzy přejde. Bude muset, protože od středy jdu do práce. Hurá. Večer jsem se dívala na Četnické humoresky. ty jsem prostě nemohla vynechat.
Ve čtvrtek ráno opět práce z domu. Zadala jsem úkoly a došla si pro oběd. Během dne jsem přečetla celého Vyděrače od Katharine Luky. Znovu jsem se nechala knihou zcela pohltit. Přečetla jsem ji celou. Od půl druhé jsem už neměla co číst. Vyděrač byl přečtený. Tak tak mám od stejné autorky ještě jeden literární kousek. Ale hodně krátký. Do kafe jsem to měla přečtené. Bohužel. Pak už budu muset čekat na knihu Lesní klenot.
Abych si čekání zkrátila, vytáhla jsem ze svého počítače další knihu. Jednalo se o knihu od autora se jménem Clive Cussler s názvem Sahara. Ano, je to i filmově zpracováno. Právě proto jsem si ji sehnala. Od Cusslera jsem toho četla už víc, ale už je to dávno.
V pátek dopoledne práce. Zadní úkolů a pak on-line hodina. Měli jsme tentokrát matematiku. Zbytek dne jsem čekala na splněné úkoly a četla jsem. Podívala jsem se také na tři díly Stargate a večer na Četnické humoresky.
V sobotu jsem vstávala později než přes týden, ale dřív než obvykle v sobotu. Na to, že jsem do jedenácti zase četla...
Dopoledne úklid a vaření, po obědě čtení a odpočinek. Na chvíli jsem vylezla na zahradu, ale na jakoukoli práci mi bylo zima. Jen jsem ostříhala růže a pak se znovu vrhla na čtení a vaření kafe. Po kafi jsem pokračovala ve čtení Sahary. Aspoň tam bylo teplo.
Do večera jsem si četla. Dostala jsem se konečně nad stovku ve stránkách. Nedočetla jsem.
V neděli jsem šla ráno do kostela. Překvapivě jsem byla u svátosti oltářní. Potom jsem šla na hřbitov a hurá ze zimy a mrholení domů. Kalhoty jsem měla opět od bláta.
Odpoledne jsem dočetla Saharu a vrhla se na knihu Supové Mexika. Nevynechala jsem ani četbu knihy In Sinu Jesu. Následovalo kafe s virtuální návštěvou příbuzných, která se protáhla na dvě hodiny.
Potom jsem se věnovala chvíli přípravě na zítřek a zbytek večera jsem si četla.
To bude pro dnešek asi všechno. Tento týden bude trochu jiný, než obvykle. V úterý je státní svátek a od středy jdu do práce a s dětmi. Dočkala jsem se.
Krásný další listopadový týden roku 2020. Za dva týdny začíná advent. Nezapomeňte si pořídit adventní věnec.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat