V pondělí byl státní svátek. Nic moc jsem asi nedělala. Nevím, už si to nepamatuju. Jen jsem vydala článek o tom, že jsem zase dočetla knížku s liturgickou tematikou. Jinak se nic moc nedělo. Vlastně dělo. Šla jsem k jedné kamarádce na kotlík. Pěkně jsme si ve společnosti popovídali a pořádně se najedli. Byl to skvělý večer.
V úterý jsem byla doma sama. Konečně. Vytáhla jsem středověké šaty, luk a šípy a šla střílet do krabice. Taky jsem se podívala na Vinnetoua na první díl. Opět jsem vydala článek o tom, co jsem dostala od dětí na konci školního roku. Taky mi došel balíček z Fantasy Obchodu (skvělý obchod), tak jsem se pochlubila, co jsem si zase koupila. (Vani, už brzdi, za chvíli to nebudeš mít kam dávat. Ale ono se místo někde najde...) Taky jsem si zahrála a violu a housle. Po dlouhé době jsem taky psala. Poslední datum bylo 22.6.
Ve středu jsem si přivstala a šla k zubaři. Naštěstí jen k tomu mému. Nic moc mi nedělal, jen odstranil kámen a vyvrtal jeden zub. Dostala jsem i anestezii. Pak mě to bolelo. Ty vpichy, zub byl v pohodě. Dopoledne jsem si ještě zastřílela a zašermovala a dočetla jsem knihu Sloužím Tajnému ohni (zase k tomu vyšel článek). Odpoledne jsem šla vypomáhat při úklidu kostela. Uklízela jsem letos sakristii. Okno a zem. A taky okolí kostela. Večer pěkně pršelo.
Ve čtvrtek jsem si pospala do osmi. Pak následovala snídaně a nákup (jako každý den). Dopoledne jsem si zastřílela, zašermovala, zahrála na flétny. Odpoledne jsem vytáhla mobil na mp3 a meče (oba) a šermovala jsem znovu. Nějak mě to chytlo. Zase?!... Odpoledne jsem taky pomohla vyplet záhon s rajčaty a četla jsem další liturgickou knihu s názvem Tělo, čas a prostor v liturgii od Michaely Vlčkové. A taky jsem publikovala další článek, tento týden už čtvrtý. Je v něm fotka brouka. A že byl velký (ten brouk).
V pátek dopoledne jsem si dala jednu serii střel po deseti. Do krabice jsem se trefila šestkrát. Většinu dopoledne jsem strávila v muzeu. Dneska to bylo i s občerstvením. Slavily se dodatečně troje narozeniny. Takže byly řízečky, zákusky, buchty, obložené talíře, prostě samé dobroty. Jenže mě bylo od rána špatně. Super.
Po poledni (nemůžu napsat po obědě, protože jsem skoro neobědvala) jsem jela do Ivančic koupit si nové botasky. Za ty staré jsem se začínala už stydět. Taky jsme s mamkou koupili krabici na roušky a daly si kafe.
Zbytek odpoledne jsem byla doma. Bylo teplo, celý den a večer proto byla bouřka. A pěkná. Kousek od nás spadla lípa. Na zahradě jsou poházené polámané větvičky. Zatím nevím, co horšího tam je, protože celou sobotu pršelo.
V sobotu jsem se vzbudila s bolavou hlavou. Ono se v noci nějak divně spalo. Kromě bouřky byla i siréna a požární poplach, kvůli té lípě. Připadala jsem si, jako bych měla kocovinu. Dopoledne jsem pomohla v kuchyni a po obědě jsem zalehla do postele a spala až skoro do půl čtvrté. Vstala jsem akorát na kafe. Odpoledne jsme s mamkou umyly poslední neumyté okno a nachystala jsem si deky na prošívanici. Možná ji tento týden spáchám. Do večera jsem poslouchala hudbu a koukala na nabídku látek. Objednala jsem si dvě.
V neděli jsem byla na mši svaté. Mše byla obětována za mého dědečka a rodinu. Dopoledne jsem koukla na Objektiv a taky na internet.
Odpoledne jsem si zase zdřímla. A to jsem chtěla jít na panenky. Tak nic. Zaspala jsem to. Pak jsem si dala kafe a piškoty. Posbírala jsem jahody, podívala se, kdy se sbírá meduňka a poslouchala hudbu. Taky jsem četla (po tom jsem usnula).
Celý týden bylo venku krásně. Snažila jsem se střílet z luku, šermovat a dělat jiné věci hlavně venku. Taky byl tento týden neobyčejně plodný na články. Kromě soboty vyšel článek každý den. Což se mi stalo poprvé.
A pro dnešek a celý tento týden to bude asi všechno. Tak přeji všem krásný další prázdninový týden roku 2020. A deník si stále píšu. Vesměs je tam všechno jako tady plus možná nějaké další detaily navíc, které tady nepíšu. V týdnu jsem taky zkusila vykřesat oheň, ale zatím bez úspěchu. Jiskry létaly (aspoň jednou), ale oheň z toho nevzplál. Mám se co učit. Ale brkem se píše krásně. A inkoust barvy sepia je úžasný.
Podepsala jsem s ním jednu, nebo možná dvě knížky. Fotka je trochu rozmazaná, ale to nevadí. To hlavní je vidět a detaily nejsou důležité.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat