V pondělí práce. Náročná. Odpoledne jsem si objednala další rozšíření Příbehu z kostek. Taky jsem k tomu napsala článek. Jinak jsem odpoledne odpočívala a dokoukala Elizinu dceru. Skončilo to dobře. Happyend. Do večera jsem procházela obchody, abych si objednala to rozšíření. Nakonec jsem to sehnala v Dobrovského knihkupectví.
V úterý opět práce. Snad horší, jak v pondělí. Musela jsem se zlobit. Odpoledne jsem vyzvedla oběd a taky balíček na poště. V něm byla spousta věcí. Kromě her taky roh na pití, závěs na roh na opasek, opasek a halenka. A nesmím zapomenout na dřevěné misky a lžičku.
Roh na pití se závěsem na opasek.
Dvě dřevěné misky a lžíce. Snad si někdy vyzkouším, jak se z toho jí.
Další rozšíření příběhů z kostek.
A elfské kostky.
Večer jsem byla na šermu. Trochu jsem se obávala, protože byl bojovej. A ten já moc v lásce nemám, protože mi to nejde. Vzal si nás do parády host a to bylo něco. Začalo mě to i bavit. Z duelů (bylo jich asi 10) jsem vyhrála jen jeden. Ale pak jsme se oddělili od těch zkušenějších a věnoval se nám host. Ukázal nám nějaké ty fígle a taky kroky. Posun, odsun, krok, ústup, výpad a archaický posun a odsun. Tyto termíny znám a umím. Snad i na obě nohy. Odcházela jsem unavená, bolavá a zpocená.
Ve středu opět práce. Trochu mě z ní začíná bolet hlava. Utěšuju se tím, že tento týden už jen dva dny, pak jeden celý týden a dva dny. Odpoledne jsem šla do obchodu a koupila zákusky. Já do té pekárny prostě nemůžu moc chodit. Odpoledne jsem ještě chvíli pracovala a večer jsem šla na mši svatou. Užívala jsem si Římský kánon. To mě velmi potěšilo.
Jinak mě po úterním šermu bolelo absolutně všechno. I ty svaly, o kterých jsem ani netušila. A trochu jsem i četla a přepsala další kus ze sešitu do počítače. Dále jsem hledala návod na šití prošívanice. Jsem zvědavá, jestli se k tomu přes léto dokopu.
Dopoledne jsem taky vyfotila základní sadu Příběhu z kostek.
Základní sada Příběhů z kostek.
Ve čtvrtek práce a dlouhá. Po klasických pěti hodinách následoval rychlý oběd a porada. Ta naštěstí byla krátká. Po poradě jsem šla odnést nějaké věci domů a pak jsem se vracela do školy a uvítala budoucí prvňáčky. Jelikož se po třech letech vracím do první třídy. Potom rychle na doučko a pak do sboru. Domů jsem se dostala až kolem sedmé hodiny večerní. To jsem se najedla, něco málo udělala do práce (konečně jsem na to měla čas) a odpočívala. Stále mě bolelo celé tělo.
V pátek opět strašný den. V práci jsem se dozvěděla, že budu mít i družinu. Do tří. Takže rychle zaúkolovat mamku na dovolené, aby mi donesla oběd a příbor. Najedla jsem se v práci. Co mi taky zbývalo. Odpoledne jsem byla doma asi dvacet minut. Pak jsem šla do zásilkovny pro další rozšíření her a na mši svatou. Na mši navazovala adorace k Nejsvětějšímu srdci Páně. Zazpívala jsem si litanie. Po dlouhé době. Po mši jsem poseděla s kolegy z orchestru v kavárně. Domů jsem přišla až kolem půl osmé. Rychle přečíst emaily (jeden byl takový nepříjemný), zavěsit na stránky věci ke stažení a jít spát.
Další rozšíření hry Příběhy z kostek.
V sobotu jsem spala až do devíti. Hurá, aspoň trochu jsem se vyspala. Dopoledne úklid a vaření. Taťka po ránu sbíral jahody a nasbíral jich 1 659 g. Vážili jsme to.
Odpoledne jsem sbírala síly na další týden, dala si kafe, plnou misku jahod s cukrem a šlehačkou a taky dvě pohádky. Nějak jsem měla chuť se podívat na Rebelku. Začala se mi tam líbit písnička Touch the Sky. Asi se ji naučím hrát a zpívat. Večer jsem se podívala na email a dobrá nálada byla pryč. A pokračovalo to až do neděle.
V neděli jsem byla na mši. Už cestou jsem si byla jistá, že zpívat asi nebudu a taky jsem nezpívala. Jak jeden nepříjemný email dokáže zkazit celý víkend. Bohužel. A na konec školního roku. Pro všechny to předcházející období bylo těžké, ale kdo chce psa bíti, hůl si najde, že? A přitom selhala jen komunikace.
Odpoledne jsem se dívala na Ledové království a poslouchala písničky. Následovalo kafe a sušenky. Do večera jsem přemýšlela, jestli mám šít kapuci, nebo jen tak odpočívat a relaxovat. Bylo mi ale mizerně. Potřebovala bych si pořádně zašermovat, ale za prvé prší, za druhé nemám proti komu bojovat. Musím vydržet až do úterý. Pak to ze sebe snad dostanu. Nebo možná v pondělí na zahradě, ale to zase budu máchat do prázdna. To taky není ono. Co budu dělat přes prázdniny, když nebude kroužek?...
Nakonec jsem sedla k šití. Nakreslila jsem si střih a vystřihla ho. A vrhla jsem se na šití kapuce. Uvidíme, jak to dopadne. Je z té vlněné látky, co z ní mám tuniku. Takže pod ní budu muset nosit jinou tuniku.
Tak to bude pro dnešek asi všechno. Přeji všem krásný další týden roku 2020. Je to poslední školní, tak snad to přežiju. Nějak se mi nechce.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat