Tak je další týden za námi a za měsíc jsou Vánoce. Tak už máte koupené dárky? Já teda ne. A ani nemám inspiraci. To teď stranou, teď se podíváme na uplynulý týden.
17.11.19
11.11. - 17.11.2019
Tak je tu opět neděle, další neděle tohoto roku. Konec se rychle blíží. A je to dneska přesně 30 let od sametové revoluce. A co se dělo uplynulý týden?
Jednoduše POHÁDKA
Jeden úkol ze středníškoly. Měli jsme za úkol něco napsat a do txtu zakomponovat známá literární díla. Tak schválně, kdo uhodně všechny autory? Osobně se přiznám, že já už neurčím ani jednoho.
Přeji příjemné čtení.
Vanimaré
P. S.: Likviduju články v rozepsaných a občas tam najdu nějaký ten poklad. Článek je z 30. října 2011. To je let, ale, co se "válel" v šuplíku.
V.
Žalář nejtemnější a Bylo nás pět. Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Hordubal a já, Robinsonka. V Dětství jsme navštívili Rougonovou-Mcquartovou v domě Tří sester. Zkoušeli jsme protáhnout Velblouda uchem jehly, ale Jízdní hlídka nás zastavila, že prý způsobujeme Utrpení knížeti Šternenhochovi. Chtěli jsme psát Vlastní životopis, ale vznikly z toho Trapné povídky. Slávy dcera nás pozvala k Babičce, ale Toulavým autobusem jsme v Bouři zabloudili do Pouště a pralesa. Když jsme minuli Kříž u potoka, zažili jsme Pestré cesty po Čechách. Cesta zpátky pro nás neexistovala, tudíž jsme museli strávit Noc v Lisabonu v Citadele s Válečným pilotem. Jeremiášův pláč nás donutil vrátit se pro Zapomenuté světlo. Z Ameriky, kam jsme se dostali, jsme poslali Poštovního holuba Mamince, aby se o nás nebála po tom Poplachu v Kovářské uličce na Konci velkých prázdnin, kdy se ztratila Bílá kniha Bratrstva bílého klíče. Pomohli jsme jim hledat v Domě strachu. Tři chlapi v chalupě zůstali. Já s Hordubalem jsem podnikla Cestu kolem světa za 80. dní. Na Zelených pahorkách afrických jsme strávili Sto roků samoty a zcela nevědomky snědli Hrozny hněvu. Prožili si společně Těžkou hodinu, Hordubal řekl: "Já se tam vrátím." a odešel do Hirošimy. Chtěla jsem poznat Všecky krásy světa. Vydala jsem se směr Zelené obzory Cestou pěšky ke Kamennému mostu. Čtyřicet dnů mi trvala cesta do Lidic a dále do Údolí nového království. Shlédla jsem výstavu, kde byl Obraz Doriana Graye. Naši mi po Paní Mincmistrové poslali 2000slov o U nás nadcházející době Temna.......
10.11.19
3.11.19
28.10. - 3.11.2019
Opět je tu neděle, ale tentokrát trochu smutnější. Zítra se jde do práce.
A co se dělo přes týden, kdy jsem byla doma? Nic moc. A to jsem se těšila,že budu dělat spoustu věcí.
V pondělí jsem spala dlouho. Dopoledne nevím, co jsem dělala. Odpoledne jsem si dala kafe a dort. Zbytek dortu.
V úterý opět delší spánek, než obvykle. Dopoledne pro oběd do jídelny a odpoledne výlet do Brna. Po dlouhé době. Podívala jsem se do centra a taky ke své bývalé škole na Kravák. Podívala jsem se, co je v Brně nového a jehla domů. Víc to rozebírat nebudu. Odpoledne bylo nádherné.
Ve středu opět delší spánek. Pak nákup, vyzvednutí oběda v jídelně a pak šití. Tuniku jsem už podruhé upravovala. Tak, jak jsem to původně zamýšlela, to se nepovedlo. Takže jsem musela střih znovu upravit a vytvořit si znovu rukávy. Ty původní by mi byly krátké. Jako u většiny třiček. Ale já za to nemůžu, že mám dlouhé ruce.
Na mši jsem nebyla, protože nebyla. Místo toho jsem si vychutnala tortilu.
Ve čtvrtek opět odpočinek. Dopoledne jsem byla doma, odpoledne jsem jela do kavárny na kávu a zákusek. Večer jsem šla na zkoušku sboru. Moc se mi nechtělo. Po zkoušce jsem s některými šla do kostela a zkoušeli jsme na sobotu České rekviem od Olejníka.
V pátek jsem dopoledne byla na zámku a psala do diplomky. Napsala jsem asi pět stránek. Což je docela málo. Potřebovala bych víc napsat.
Odpoledne jsem si dala kafe s mamkou a pak jsem šla na mši svatou. Užila jsem si litanie ke všem svatým. Zpívala jsem je sama.
V sobotu jsem byla ráno taky na mši svaté. Zpívali jsme to rekviem. Moc se mi to nedařilo. Bylo mi zase nějak divně, zle. Ale zvládla jsem to. Po mši jsem si zašla na hřbitov. Na mši svaté jsem si užila jinou eucharistickou modlitbu než druhou. Konečně byla třetí. Možná proto, že je tam zvláštní modlitba za zemřelé. Odpoledne jsem si trochu pospala. A to jsem nechtěla. Pak jsem si dala kafe a šla jsem znovu na hřbitov zapálit svíčky.
Do večera jsem sledovala Stargate.
Taky jsem dočetla knihu Napomenutí z onoho světa. Docela zajímavé počtení. Jedná se o rozhovor exorcistů s Jidášem, Belzebubem a jinými démony. Stojí za to si ji přečíst.
Později večer jsem chytla do ruky Hravé psaní a napsala jsem další cvičení. Jednalo se o avols ándohán (náhodná slova). Snažila jsem se zapojit svou pravou mozkovou hemisféru. Jen nevím, jestli jsem to udělala nebo ne. Nemám žádnou zpětnou vazbu. Ale to mi nevadí. Ale trvalo mi dlouho, než jsem se k tomu vrátila. Skoro celý týden. Naposledy jsem psala v pondělí.
V neděli jsem byla ráno na mši svaté. Liturgie probíhala normálně. Odpoledne byla ještě pobožnost na hřbitově a pak jsem poprvé v životě šla na fotbal. Jen se dívat. Naši prohráli. Ale to mi nevadilo. Pěkně jsem si pokecala s kamarádem. Dlouho jsme se neviděli.
Během dne jsem se podívala na další díl Trabanta a na Stargate.
A to jsem chtěla přes týden, pracovat na úkolech do školy, na diplomce, hrát na flétny, střílet z luku, šermovat... A nic z toho jsem nedělala. Snad příště.
A to bude pro dnešek asi všechno, Takže krásný další týden roku 2019. Já už jdu zítra zase do práce a moc se mi nechce.
Vaše Vanimaré
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)