Tak opět neděle. Poslední prázdninová. A zítra škola a práce.* (Nehodící se škrtněte.) A co se dělo?
V pondělí jsem byla v práci. Dodělávala jsem nějaké poslední zbytky, co jsem chtěla stihnout před úvodní poradou. Večer jsem si objednala rozlišovací razítka, ale do teď (je neděle) mi nedošly. Tak nevím, co s tím. Také jsem znovu odevzdala seminárku do filosofie a doufala, že už bude v pořádku a že dostanu zápočet.
V úterý ráno jsem koukla na STAG a hle, filosofie je uznaná a já jsem splnila poslední zápočet. Hurá, teď ještě začít tu bakalářku. V úterý byla porada a pak jsem zbytek dopoledne připravovala třídu.
Ve středu opět práce, kávička s kolegyní a pak večer mše svatá. Bylo mi řečeno, že bude votivní k Panně Marii, že máme dát Mariánský žalm. Původně jsem nechtěla dávat Magnificat, ale byla jsem ukecána a velmi ráda. Magnificat prostě MILUJU!!! Pokud někdo neví, tak je to Lk 1, 46 - 55. Ha, pamatuju si to. Liturgie probíhala normálně.
Ve čtvrtek opět práce. A cesta do Brna. Razítka totiž stále nedorazila. Tak jsem jela koupit. Koupila jsem taková krásná, ale na můj vkus trochu malá. Co se dá dělat, když obchod nějak nefunguje. No, uvidíme, jestli se dočkám reakce.
V pátek už to bylo na pohodu. Chvíle práce ve třídě, tak BOZP a oběd. Po obědě kávička s omalovánkami a pak mše svatá. Liturgie obvyklá.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Dost mi vrtá hlavou, proč si kněz po colectě a po přijímání nesedá na sedes. Budu se muset zeptat. A nebo pořádně prostudovat mešní řád. Stejně jej musím prostudovat kvůli mé milované bakalářce.
V sobotu jsem ráno vstávala na mši svatou. Byla k Panně Marii. A byla to poslední první sobota v měsíci. Příští první sobotu v měsíci už mám školu. A strašně moc se těším, ale ještě před tím mě čeká jedna akce.
V sobotu odpoledne jsem šla ještě na chvíli do práce a pak na rozloučení s prázdninami. Opekla jsem špekáček a šla domů.
V neděli jsem byla na mši svaté. Liturgie probíhala tak, jak e u nás zvykem. Rozchod ministrantů po sbírce mě stále nechává v úžasu. Dneska to ale korunoval varhaník. V mé oblíbené písničce, kterou umím zahrát na varhany si přidával noty. A to jako proč? A hlavně on ví, že mě to zlobí. Všechno to bere na lehkou váhu a představuje si, že může všechno měnit, jak se mu zlíbí. Ale ono to tak nefunguje. Všechny změny musí schváit ČBK.
Odpoledne jsem se dívala na Pevnost Boyard. Jak na francouzskou tak na českou. A pak kávička a psaní proslovu na první školní den u mé nové třídy. U prvňáčků... Na jednu stranu se těším, bude to super, že si je můžu vychovat k obrazu svému, ale na druhou stranu z toho mám dost velký strach a ještě větší respekt. Bojím se, že něco zkazím...
No, řídím se heslem Člověče přičiň se a Pán Bůh ti pomůže. A taky Neexistuje nedokáži, jen nechci.
Tak snad mi to aspoň trochu pomůže.
A to bude pro dnešek asi všechno. Razítka jsou nachystaná (jen ta malá), dárečky pro děti také. Tak snad to dobře dopadne.
Takže přeji krásný první školní týden roku 2017. Možná pak napíšu své první dojmy z prvňáčků. Mimochodem přesně před dvacei lety jsem byla v jejich roli i já sama.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat