Tak neděle je opět zde. Už se ty prázdniny krátí... NE, neříkejte mi to. Nechci to slyšet. A co se dělo? No, nevím, co říct. Více v celém článku.
V pondělí odjeli naši na dovolenou. Měla jsem celý dům pro sebe. Aspoň na chvíli... Vytáhla jsem svou novou a oblíbenou kombinaci šatů a užívala si. Dopoledne, kdy ještě bylo celkem chladno, jsem šla na brusle. Potkala jsem otce. Ne vlastního, ale toho duchovního. Chvíli jsme si popovídali.
V úterý to bylo stejné. Nic moc se nedělo. Jen jsem stále přemýšlela nad filosofií a liturgikou. I když nad liturgickou přemýšlím radši. V úterý jsem napsala článek s fotkou, jak pilně studuji i přes prázdniny.
Ve středu se většina opakovala. Jen odpoledne se trochu změnilo. Strávila jsem je s kolegyní na kávičce a zákusku. Povídaly jsme si skoro tři hodiny. Tolik jsme měly zážitků z dovolených. A prázdnin.
Večer jsem šla na mši svatou. Liturgii jsem nějak nesledovala. Jen mě překvapilo, že bylo jiné čtení, než mělo být, ale to, co bylo, mohlo být také. Jen je škoda, že žalm k tomu moc neseděl. Ale toho si všiml jen zasvěcený člověk, který ví čtení dne.
Večer jsem nemohla usnout. Usnula jsem asi kolem jedné ráno. Následně jsem ve tři byla opět vzhůru.
Venku to pěkně bouřilo. Blesky lítaly kolem, občas bylo venku světlo jako ve dne. A vítr. Naštěstí se nic moc nestalo a já mohla ve čtyři opět usnout.
Vstávala jsem o půl sedmé, abych mohla jít na půl osmou na mši. Stihla jsem to. A taky mi bylo pěkně špatně. I když pořádně nevím proč. Asi zase psychika zlobí. A že jí to jde. No, za necelý rok mě čekají státnice z biblických věd a obhajoba balakářské práce, do které jsem nenapsala ještě ani čárku. Už mě to zase začíná děsit.
Také jsem zjistila, že mi na JOJce dávají jeden starší a mnou oblíbený seriál. Medicopter 117. Číslo 117 jsem měla na přijímačkách na střední školu. A tehdy jsem to opravdu sledovala. Není to náhoda? Ne, v mém případě spíše Boží řízení. Taky mě to číslo přineslo štěstí a já jsem byla tehdy přijatá.
Ve čtvrtek večer jsem usnula celkem rychle, ale ve čtvrt na dvanáct jsem byla opět vzhůru. Zase bouřka a mnohem orší, než ta den předtím. Vlastně brzy ráno toho dne.
Tentokrát se to neobešlo bez následků. Přiznám se, že jsem se bála. Chytla jsem proto do ruky růženec a modlila se.
Ráno ukázalo škody. Schytal to náš velký a pyšný ořech. Ulomily se mu dvě větve. Odpoledne jsem pomáhala s likvidací. A že toho bylo. Ještě v pátek večer jsem odevzdala seminárku do filosofie. Spíš její první verzi.
V sobotu jsem trochu nechtěně spala až do devíti. Pak jsem se vrhla na vaření. Tedy na smažení.
Dělala jsem palačinky. Naštěstí jsme nevyhořeli. Stejně jako ve středu, kdy jsem se snažila uvařit špagety.
Odpoledne jsem byla na nákupu a pak se věnovala naložení kuřecích nohou. Následně jsem nohy strčila na chvíli do ledničky a pak šup na pekáč a do trouby. A nedělní oběd je skoro hotový. Ještě k tomu budou americké brambory. Ha, to bude super oběd. Snad.
Do večera jsem sledovala na počítači oblíbený seriál a pak šla spinkat.
V neděli jsem byla na mši svaté. Byl tu jiný kněz. Známý kněz. Jednou nebo dvakrát jsem mu ministrovala. Hned na začátku měl kratší kázání.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Měl dnes nějakou zvláštní eucharistickou modlitbu. Možná to byla eucharistická modlitba, která je mezi novými eucharistickými modlitbami. Nevím, nepamatuji si ani kousek, abych ji mohla porovnat.
LP.: Docela dost jsem přemýšlela, proč se dneska nezpívalo Credo. Nechápu.
Kázání bylo pěkné. Zaujala mě myšlenka, která mluvila o bouřlivém moři, které připomíná svět. Jen si to nepamatuji. Škoda.
LP.: Na konci mše po modlitbě post communio bylo třetí kázání o brněnských kostelech. POmalu vyjmenoval všechny brněnské kostely, které jsou zasvěceny Panně Marii.
Pak už byly ohlášky. Dost jsem se u nich pobavila. Mluvil i o knězi, který tady byl před čtyřmi lety.
Po mši jsem se vrhla do vaření. Kuře, americké brambory a míchaný salát. Dopadlo to dobře. Oběd by moc dobrý.
Odpoledne jsem se dívala na Pevnos Boyard a svůj oblíbený seriál.
A pak jsem odpočívala. A to bude pro dnešek asi všechno. Takže krásný další prázdninový týden roku 2017.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat