V pondělí práce a učení. Byla jsem z práce docela dost vyčerpaná. To stejné bylo v úterý. Jen jsem neučila pět hodin, ale jen čtyři. I tak mi daly zabrat. Odpoledne následovalo učení. Stále mě straší dogmatika. Ale jak jsem psala, už jsem některé věci pochopila. Hlavně stupně magisteria a jeho dokumentů.
Ve středu opět práce. Ty děcka jsou snad čím dál horší. Byla jsem totálně mrtvá. Ale pomohlo mi posezení s kolegyní na kávičce a zákusku. Už aby zase byla středa. Nebo radši ne. Chci vrátit čas.
Večer učení a mše svatá. Liturgie probíhala, jak je u nás zvykem.
Ve čtvrtek práce a učení. A to stejné v pátek. V pátek jsem šla za panem ředitelem, že mám problém. Samozřejmě se problém bude řešit. Na obědě mě už kolegyně skoro nepoznávala, jak jsem byla zmučená a unavená. Chtělo by to delší, opravdu delší prázdniny. Týden mi nestačí.
Odpoledne jsem si dala kávičku s mamkou a k tomu indiánka. Potom mše svatá a orchestr. Na mši svaté nebylo nic extra, co by stálo za zmínku. Možná jen to, že mi bylo dost smutno, že už neministruji. Zase to na mě padlo...
V orchestru jsem si celkem dobře zahrála.
Večer jsem se snažila jít brzy spát. I když moc se mi to nepodařilo.
V sobotu jsem vstávala v pět. chvíli po páté. V šest už jsem skoro stála na autobusáku a čekala na autobus. Jela jsem do Olomouce do školy. Těšila jsem se i za cenu, že jsem se pět nevyspala. Vyspím se snad až na Velký pátek.
Ve škole jsem měla jen čtyři hodiny Morální teologie. Byly to krásné čtyři hodiny. Mluvili jsme o hříchu a odpuštění. Jak nejsme schopni, jen někteří, ze srdce odpustit, že tu špatnou věc a situaci jen potlačíme do podvědomí, kde se jens chová a v nevhodnou dobu se opět ukáže. Odpuštění také není to, že to řeknu a pak té špaatné situace využiju proti svému bližnímu.
Po čtyřech hodinách jsem ještě vyřešila pár věcí s kolegyněmi, které jsem mmimochodem trochu naštvala tím, že už mám přečtené knížky do Dogmatiky.
Cesta do Olomouce, vlastně Holmiku podle serveru mapy.cz, i zpět proběhla v pohodě s čajem a ve spánku. Na nádraží v Brně jsem si stihla koupit i jízdenky a trdelník.
Venku bylo krásně. Až na ten vítr, ale i ten patří do přírody. Jednu chvíli jsem se bála, že mi trdelník uletí. Neuletěl a bezpečně jsem ho dopravila domů.
Večer jsem ještě byla nucena i přes únavu jít na florbal. Bylo nás na tři týmy. Nemusela jsem moc běhat, ale i tak jsem ke konci už nemohla. A dala jsem si tři góly.
V neděli jsem byla na křížové cestě, u svátosti smíření a na mši svaté. Liturgie mše svaté probíhala normálně. Jen opět chyběla modlitba nad lidem. A s knězem jsem o tom už mluvila.
Odpoledne jsem sledovala Pevnost Boyard v anglické verzi a potom i verzi českou. Protáhla jsem pejska na zahradě, věnovala se chvíli dogmatice (jedna poslechová přednáška) a mé oblíbené liturgice. Bez té já už nedokážu žít.
A do večera jsem se věnovala už jen dogmatice.
A to bude pro dnešek asi všechno. Jdu poslouchat přednášky a učit se. Ani v neděli to už bez učení nevydržím.
Tak krásný další týden roku 2017.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat