Opět neděle. Nejraději bych se vrátila na začátek prázdnin nebo až na jejich konec, to znamená na příští neděli. A nejlépe i s úspěšně složenými zkouškami. Ale trochu předbíhám, tak se vrátím o týden zpět a uvidíme, co bude.
V pondělí jsem byla na pracáku. Dostala jsem zase hromadu papírů, které jsem musela přečíst. A říkám si, že lepší je ta filosofie než tohle. Také jsem konečně dočetla knihu Bůh tomu chce a místo toho se začetla do Antické filosofie. Kniha Útěcha z filosofie byla mnohem víc záživnější. Naštěstí jsem tu filosofii nemusela číst celou. Stačilo mi osmdesát stránek, které se týkaly Platóna a Aristotela. I tak jsem z toho nic moc nepochopila. Teď své poznámky musím zpracovat do nějakého referátu a oba filosofy porovnat v jejich filosofii. Což mi přijde jako nereálné. Ale zkusím to.
V pondělí večer jsem byla na mši. Byla slavnost a bylo to docela pěkné. Teď si nejsem vědoma nějakého přehmatu.
V úterý jsem opět četla a četla a četla. Co mi také jiného zbývalo.
Ve středu opět čtení a učení. Mohla bych si u zkoušky aspoň jednoho z nich vytáhnout, když už jsem četla tu knížku. Uvidíme. Večer jsem byla opět na mši a nestačila jsem se divit.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Dlouho nebyla, že? Byla bílá liturgická barva, což bylo to první, co mě zarazilo. Pak jsem se dozvěděla důvod. Kněz vzal nějakého svatého, který ani není v liturgickém kalenáři a navíc měl připomínku den před tím. Dívala jsem se do liturgického kalendáře v počítači. Jednalo se o sv. Rocha. Takže se můžete přesvědčit, že tento světec má svátek 16. a ne 17. srpna. Ale co, stalo se.
Ve čtvrtek jsem se opět snažila číst. Myslela jsem si, že se dokopu aspoň do poloviny Aristotela, ale nějak se nezadařilo. Skončila jsem tak ve čtvrtině. Večer jsem si vyjela na mši do farnosti, kam jsem jezdívala ministrovat. Zazpívala jsem si jen žalm a to byla moje jediná šance být chvíli v presbytáři. Pak mě paní varhanice odvezla kousek k domovu a zbytek jsem šla pěšky. Což byl možná kilometr až dva. Mše svatá byla k Panně Marii a byla tzv. votivní, což mi nevadilo. Jen se divím, že byly vynechány přímluvy... Nepochopitelné. Aspoň pro mě.
V pátek jsem opět pracovala na filosofech. A už mě to přestávalo bavit. Ne, že by mě to bavilo předtím, ale už mi docházela trpělivost. Nedostala jsem se ani na konec Aristotela. To je strašné pomyšlení, že mi osmdesát stránek trvalo přečíst šest dní. Samozřejmě si u toho dělám poznámky.
Večer jsem jela zase do jiné farnosti na mši. A byla z nezávazné památky, což mi taky nevadilo. Pak jsem opět šla kousek pěšky a nakonec autobusem.
V sobotu jsem se hned ráno vrhla na toho Aristotela a překvapivě jsem ho dočetla. Teď ještě napsat ten referát... To už je zase něco jiného. Poznámek je dost, ale zatím v nich nevidím nic, co by se hodilo. Uvidíme.
Večer jsem se ještě snažila se učit. Nevím, zda si něco pamatuju.
V neděli jsem byla na mši. Liturgii jsem nějak extra nesledovala. Divné, co? Jen se trochu pochlubím. Dneska jsem šla ke stolku, odkud se odnáší obětní dary. A jelikož pršelo a bylo mokro i v kostele, tak jsem se pěkně sklouzla. Naštěstí jsem to ustála. Ale lekla jsem se. V tu chvíli jsem se už pomalu viděla, že narazím do lavic a něco si zlomím. To by byl docela problém.
Odpoledne jsem byla doma. Koukla jsem na fotky z dovolené, na které byli rodiče.
Dneska přidám i nějaké fotky. Hlavně fotky Blacka. S foťákem jsem zkoušela, co dokáže.
Takže první fotka. Neprošla žádnou úpravou. Všechno udělal foťák a dané nastavení na Creative shot.
Má trošku smutná očička, ale on smutný byl. Ani jíst moc nechtěl.
Další fotka už je focená normálně. Aspoň myslím, že normálně. A je do středeční úplněk.
Foceno už na digitální zoom.
A posledné fotka je ze včerejška. Jedná se taky o měsíc, ale jaký byl krásný. Foťák si znovu pohrál s barvami. Což mi moc nevadí. Má aspoň pro mě takový tajemný nádech.
No, v reálu to vypadalo mnohem lépe.
Fotky nejsou nijak upravované v počítači. Ani na to nemám nějaký program. Po pravdě, ani jej nechci. Mě se ty fotky líbí tak, jak jsou.
Tak to bude pro dnešek asi všechno. Užívejte nedělní odpoledne a užijte si i další týden roku 2016. Jdu se asi učit.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat