Opět neděle. Zítra práce. A co se dělo uplynulý týden? Bylo toho docela dost.
V pondělí jsem pracovala. Do tří jsem byla v práci a pak rychle pryč, nechat se odvézt do Sivic a obléct do kroje. V kroji jsem následně strávila zbytek dne až skoro do desíti hodin večer. Samozřejmě jsem si nemohla ani pořádně a pohodlně sednout.
Jinak to byl super zážitek a docela ráda bych si ho někdy zopakovala. A nebyly to hody, byla to pouť do Žarošic. A byl tam také biskup.
V úterý byl klid. Práce a učení. Mši svatou jsem trochu zaspala.
Ve středu pěkně pršelo. Byla jsem v práci a pak jsem měla jet na pohovor. Tam jsem ovšem nedojela. Autobusy a vlaky jsem měla zjištěné, jen nastala chyba. Kde? V časech. Hlavně v tom, že mi ujel hned první přípoj a pak už se to vezlo. Takže jsem skončila v Brně na Lesné, kde jsem to otočila a jela zpět. Totálně naštvaná.
Ve čtvrtek jsem opět pracovala a pak následovala další cesta. Tentokrát do Ostrovačic. Tam už jsem dojela. Po deseti minutách pohovoru jsem jela opět na byt.
A pátek? Pro mě nejlepší den. Po práci jsem se rychle sbalila a vyrazila do Újezda. Chtěla jsem stihnout mši svatou. Na mši jsem přišla zrovna ve chvíli, kdy byla collecta. Proč? Zase ty autobusy. Tentokrát měla zpoždění čtyřicítka. A proč jsem vlastně jela tam a ne domů? Bylo to proto, že se konal cyklomaraton.
Ve čtyři byl hromadný start. Bohužel jsem se nestihla nachystat. Kolo mi dojelo chvíli po startu. Tak jsem vyjela až za deset minut. Cestou jsem odložila bagáž v Žatčanech a pak jsem jela své první kolečko na cyklomaratonu.
Jedno kolečko mělo 28,4 km a jela jsem ho dvě hodiny. Jela jsem pěkně v klidu, nikam jsem se nehnala.
Po dvou hodinách jsem si dala pauzu a po hodině jsem se vydala na druhé kolečko. Také mi trvalo kolem dvou hodin. Ve tři čtvrtě na deset jsem to zabalila a jela do postele.
V sobotu jsem vyrazila prvně na mši. Přijela jsem docela brzy, ještě se lid modlil růženec. Po chvíli ministrant zapaloval svíčky na oltáři a spatřil mě. Samozřejmě už jsme spolu ministrovali. Tak si pro mě přišel. Prý jich bude málo, tak mám jít číst přímluvy. Užívala jsem si to. Být opět tak blízko vtělenému Bohu na oltáři a prožívat jeho oběť v té blízkosti, ve které jsem ji dlouho nezažívala. Liturgie byla dokonalá.
Po mši jsem vyrazila opět na třetí a poslední kolečko. Opět mi trvalo dvě hodiny a málem jsem nedojela. Už jsem měla toho plné zuby.
Ve dvanáct jsem sedla na autobus a jela domů. Florbal večer nebyl.
V neděli jsem byla na mši. Liturgie probíhala tak, jak je zvykem. Jen stále nechápu, jak můžou chodit ministranti tak nesmyslně ze sbírky.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Chápu, že jdou čtyři a pak jdou ve dvojicích k oltáři. To ještě beru. Ale pak by se měli rozdělit tak, že jdou dva vpravo a dva vlevo. Dneska byl ještě jeden kopanec. Na sbírku šli čtyři, ze sbírky už jen tři. Ten čtvrtý šel bokem. Pak ale nastala další nepochopitelná situace. První dva šli ve dvojici. Čekala jsem, že ten jeden půjde na svou stranu. Ale ne. Všichni šli na stejnou stranu. Vypadalo to opravdu otřesně.
Odpoledne jsem byla doma. Snažila jsem se učit. V podvečer jsem šla na koncert. Celkem se povedl. Jen ta poslední skladba se k celému koncertu moc nehodila. Rockové zpracování Händelova Haleluja z oratoria Mesiáš. Nic moc. Nelíbilo se mi to. Možná tak jen malý kousek, který originální skladbu připomínal. Jinak nic.
Po koncertě jsem jela na byt. Cesta proběhla celkem dobře.
A to bude pro dnešek asi všechno. Takže přeji všem krásný další týden roku 2016.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat