Tak je tu opět neděle a s ní i státní svátek. Ale s popisem mého týdne začnu od pondělka.
V úterý jsem k tomu učení přidala i mši svatou. Probíhala dle liturgických pravidel.
Ve čtvrtek jsem pracovala a jela za paní doktorkou. Čekala jsem skoro dvě hodiny. Už jsem chtěla i odejít. Nakonec jsem se dostala. a byla jsem poslána do nemocnice. Opět se mi vrátil vřídek v třísle. A tentokrát byl i větši než dřív. Tak musel ven.
V pátek jsem v práci byla jen dvě hodiny a pak jsem jela do té nemocnice. Hned si do mě řízli. A řízli si i do živého a neumrtveného. Tak jsem dostala další injekci mezokainu a pak už to bylo v pohodě.
V pohodě jsem byla i celý zbytek dne. Asi hodinu jsem se prospala a pak se věnovala teologii. Večer jsem byla na mši. Pozdravila jsem se se sestřičkami cyrilometodějkami a nechala si udělit novokněžské požehnání.
V sobotu jsem brzy vstávala. Ve čtvrt na pět ráno, po pěti hodinách spánku. Nic moc pocit. Jela jsem do školy na zkoušku. A doufala, že nepojedu zbytečně. Měla jsem zkoušku ze stručného úvodu do teologie. Na přednáškách jsem bohužel nebyla, ale potřebné dokumenty jsem našla a vytiskla. Cesta do Olomouce proběhla v pohodě. Na místo zkoušky jsem taky zvládla dojít a dojet. Pak už se začali scházet kolegyně a kolegové. Kolem deváté jsme všichni společně bylo vpuštěni do objektu a posazeni v refektáři dominikánského kláštera v Olomouci. Po chvíli jsme dostali všichni předtištěné zadání testu. Při prvním pohledu jsem myslela, že jsem jela zbytečně. Opravdu jsem si nepamatovala jedinou definici teologie. Možná bych si vzpoměla na ethymologickou, ale na věcnou a integrální opravdu ne. Pak mi blesklo hlavou, že věcná se týká virtuálního zjevení, tak jsem do nějak sesmolila. Vzpomněla jsem si také na významné teology z 19. a 20. století, vzpomněla jsem si na teologa, který jako první vypracoval traktát o o teologických pramenech, také na vědu, která je vyšší vědou teologie, vzpomněla jsem si na materiální a oba formální předměty teodiei, teologie, víry. Jaký je rozdíl mezi teologií a ekonomií. No, prostě jsem na skoro všechny otázky odpověděla. Jen na jednu jsem si nemohla vzpomentou ani já, ani kolegové. Byla to otázka stručně vyjmenovat čtverou úlohu filosofie v intellectus fidei. Teď už to vím.
Cesta domů také proběhla v pohodě. Překvapivě jsem stihla i přípoj a nemusela jsem utíkat.
Večer byl místo florbalu táborák. Opekly se buřty a šlo se brzy a bez bolesti spát.
V neděli jsem byla na mši svaté. Opět probíhala debata, že se mohly vzít písničky ze sv. Josefa, který má dneska svátek, ale přece to nešlo. Tato debata probíhala jen na kůru. Proč? V liturgické poznámce.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Neděle velikonoční má přednost před slavností svatého Josefa. Je to trochu nemilosrdné, ale je to tak. Velikonoce jsou přece vrcholem liturgického roku. Neděle velikonoční jsou v tabulce liturgických dnů na druhém místě a slavnosti svatých až na třetím. Takže letos to nevyšlo. Těšte se na příští rok.
Odpoledne jsem si zcela neplánovaně schrupla. Na dvě hodiny. Místo učení. Pak krátkké posezení s rodiči a pomalé balení na byt.
V týdnu také vyšly dva články. Dalo by se řici vzpomínkové. Jeden byl ve čtvrtek, kdy jsem měla šesté výročí ministrování. A bylo to přesně v šest hodin večer, a druhý o den později, který se týkal třetího výročí mého odjezdu na pouť, která změnila svým způsobem můj život k lepšímu. Tato dvě data jsou svým způsobem symbolická. Mělo mě už tehdy napadnout, že pouť je takovým poděkováním za tři roky pravidelného ministrování. No, tak toho nechám. Další vzpomínkový článek nejspíš čekejte na začátku listopadu. Proč? Nechte se překvapit.
Tak to bude pro dnešek asi všechno. Takže přeji krásný další týden roku 2016. A fotky jsou stále ve foťáku.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat