Tak. Co se dělo přes týden? Celkem nic moc. To říkám pokaždé a přece je to středně dlouhý článek. Tak začnu.
Koleno hned v neděli. Foceno mobilem, neb naši měli foťák v Chorvatsku.
V pondělí jsem byla opět doma. Moje jediné vystrčení nosu z domu byl oběd u babičky a pak nákup, abych měla co jíst. Koleno se mi nechce moc hojit. Stále z něho cosi světlého teče. Asi hnis. V pondělí večer začalo poprchávat a pršelo až do noci. Nevím teda jak dlouho, ale ve třičtvrtě na tři už nepršelo. Tak jsem tedy seděla doma, chvílemi sledovala televizi, chvíli seriál na počítači a překvapivě si i četla v Eschatologii. Potěšily mě komentáře na blogu a jedna nominace do Tagu. Původně jsem myslela, že se na to vykašlu, ale nakonec jsem se do toho vrhla. Taky v pondělí vyšel článek k tématu týdne. V úterý jsem se probudila do deště. Jako naschvál musel hlásit městský rozhlas, že je nějaká havárie a že nepoteče voda. Naštěstí na druhé straně města. Dodělala jsem odpovědi na otázky do Tagu a zveřejnila. Můžete se podívat, jaká částečně jsem. Většina toho se prolíná do pravidelných týdenních článků. Večer jsem se pak dívala na Vinnetoua a Old Shatterhanda v Údolí smrti. Ve středu jsem si trochu pospala až do devíti. Normálně vstávám něco po čtvrt na devět. Hned dopoledne jsem si šla po večeři, abych sehnala tmavé rohlíky. Měla jsem štěstí. Odpoledne jsem si šla do jiného obchodu kouti něco na ně a pokecala jsem s bývalou kolegyní z loňské brigády. Pak jsem částečně vyvenčila pejska na zahradě. Byl tam i sousedovic Eda, tak jsem je nechala se očmuchat, já si Edu poprvé pohladila a všichni jsme byli spokojeni. V pozdním odpoledni začalo poprchávat. K večeru už regulérně pršelo. Byla jsem na mši. Dočkala jsem se i svatého Josefa v celém znění. Ve čtvrtek jsem byla klasicky doma. Odpoledne jsem na chvíli vytáhla pejska na procházku. Ještě než jsme vyrazili, stihla jsem se zranit. Sedřela jsem si kousek kůže na prstě. Nejhorší na tom je, že nevím jak a kde. Tekla z toho krev, tak jsem to opláchla a zalepila. Nechtěla jsem mít od krve celé vodítko. Procházka byla nějak krátká, jen půlhodinová. Ale potěšila jsem své oko. Viděla jsem koně, jak je cvičitelka vedla k vodě a jeden se i trochu vykoupal. Jen škoda, že jsem neměla foťák, abych to mohla natočit, či vyfotit. Zbytek odpoledne jsem seděla u počítače, chvíli hrála The Sims 2 a koukala na Stargate. Večer jsem šla zkontrolovat zahradu, zda je třeba zalívat. Potřeba to nebylo. Tak jsem sesbírala zralá rajčata a okurky. Cestou domů jsem pohladila Edu a Blacka. Večer jsem chvíli kreslila. Jako naschvál, když není po ruce tužka, tak mě napadají myšlenky, co nakreslit, ale jakmile vezmu do ruky tužku a zasednu ke stolu, tak nic. Všechno zapomenu. V pátek jsem byla doma. Odpoledne trochu sprchlo a několikrát zahřmělo. Po bouřce jsem šla hrát na chvíli na varhany. Pak jsem zpívala a hrála na mši. všechno jsem dohrála a zahrála dobře. Možná i bez chyby. I když v Beránkovi jsem se občas netrefovala. Liturgii u ministrantů jsem nějak nestíhala sledovat. Všimla jsem si jen nedobře poskládaného korporálu. Večer jsem pak byla doma, koukala na Stargate. V sobotu jsem byla hrát na varhany. Když jsem odcházela z kostela, pršelo. Občas poprchávalo celý den. Ale nějak mě to nezatěžovalo. Jen jsem chtěla posbírat rajčata. Dělala jsem pokus. Vymyslela to babička. Kuřecí bábovky. Před pečením to vypadalo takhle.
Po upečení takhle.
A po vydělání z formy takhle.
A ještě po rozkrojení.
Tak, doufám, že je na těch fotkách něco vidět. Kuřecí bábovka všem chutnala a to bylo to nejdůležitější. recept najdete na TN.cz. Děláno podle receptu Ládi Hrušky. Z formy se bábovka dostala až v neděli těsně před obědem. Dopoledne jsem byla na mši svaté. Hrála jsem jen verš před evangeliem. Překvapivě jsem dohrála do konce a jen tam jsem se na předposledním akordu trochu zamotala, ale dohrála jsem čistým Fdur. Pak jsem ještě preludovala. Krátce po poledni přijel zbytek rodiny z Chorvatska a odpoledne všichni zalehli a spali. Já taky. Večer jsem se ještě dívala na reprízu mše svaté se Svatým otcem z Koreje. Krásná liturgie. Mým snem bylo, zažít jako ministrant pontifikální mši svatou se vším všudy. Biskupovi jsem jednou ministrovala, ale nebyla to pontifikální. Neměl ani mitru ani berlu. Ale i tak jsem si to užila.
Tak to bude pro dnešek asi vše. Všem, co se pročetli záplavou písmenek až sem, přeji krásný další týden roku 2014.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat