Další týden je za námi, před námi jsou podzimní prázdniny. Tři dny volna navíc. Zaslouženě. A co se dělo?
V pondělí dopoledne práce. Cestou do práce jsem na dálnici viděla dopravní nehodu. Do detailů ale ne, protože byla ještě tma. Jen tam stála dvě hasičská auta. Po práci rychle do Náměště na sezení s psycholožkou. Těšila jsem se. Pěkně jsme si popovídaly, já ze sebe dostala všechno to krásné, co mě za poslední měsíc potkalo a naskytlo se i něco nepěkného. Hlavně jsem se potřebovala vypovídat. A pomohlo mi to.
Doma jsem si pak dala kafe a do večera se učila. Později jsem si i četla Zaklínače.
V úterý dopoledne opět práce. Tentokrát i s družinou. Po práci jsem navštívila blízkého Alberta a koupila si Nuttelu se zeleným víčkem. Ta je totiž bez mléka. Pak jsem jela domů. Na autobus jsem se proběhla. Stihla jsem i dřívější, než jsem čekala. Za to jsem pak čekala na dálnici. Zase zácpa. No jo, přijela jsem domů asi o čtvrt hodiny později. Cestou jsem si vyzvedla balíček v alzaboxu. Jen nechápu, jak ho tam dali bez poškození. Já jsem ho nemohla ze skříňky dostat. Málem jsem tam nechala palec.
Po kafi jsem se opět začala učit a nezapomněla jsem cvičit. Cvičím každý den, když mi na to zbyde nějaká energie.
Do noci jsem četla.
Ve středu ráno klidný příchod k autobusu a klidná rychlá načas cesta. V práci byl trochu chaos. Opět jsem na něco zapomněla. Musím si napsat lísteček. Po výuce družina a pak cesta domů. Klidná a načas. Doma jsem si dala kafe, zacvičila si, vyluštila křížovku a šla zpívat na mši svatou. Taky jsem si přečetla Somatopatologii a Pediatrii. Nic víc jsem nestihla. Na legislativu jsem se nějak vykašlala. Nejspíš až o víkendu se k ní dostanu. Potřebuji si v hlavě udržet ty druhé dva předměty, které jsem si už přepsala. A do noci jsem opět četla.
Ve čtvrtek ráno se mi nechtělo z postele. Venku mlha a trochu větší zima. Autobus jsem stihla s normální chůzí a ještě jsem chvíli čekala. V šalině jsem si pak četla. Aspoň chvíli. Čtyři hodiny s dětmi utekly strašně rychle, stejně tak hodinka a půl s družinou. Pak jsem si sbalila věci a vyrazila na šalinu domů. Překvapivě jsem nemusela dobíhat.
Doma jsem si dala kafe, vyluštila křížovku a osmisměrku, chvíli se učila a pak šla do šermu s tím, že si zacvičím cviky tam. No, nepodařilo se. Trochu jsem si zaběhala, udělala pár dřepů a kliků a pak byla zvedací postřehovka. Pokaždé jsem prohrála. No jo, trochu jsem se bála s tím kolenem. Ke konci už jsem se jen smála a většinou se jen přetočila na zemi do kliku a cvičila. Následně se začala procvičovat scénika. Taky jsem se zapojila jako mentor a radila, co a jak. Někdy to šlo, jindy jako bych mluvila do dubu. Došlo i na železa. Ovšem ne pro mentory. Já se musela spokojit se dřevem.
Před půl osmou jsem odešla, protože jsem čekala příjezd Rohlíku. Cestou jsem zmokla.
Do noci jsem četla.
V pátek ráno opět práce. Přežila jsem. Po výuce družina a pak konečně záchod a oběd. Stihla jsem bus ve dvě a kolem tři čtvrtě na tři jsem byla doma. Na chvíli oddech a pak na mši svatou. Zpívala jsem. Zase skoro nikdo nepřišel. Po mši jsem šla do orchestru. Pěkně jsem si zahrála, i když mi to moc nešlo.
Domů jsem šla přes obchod. A dočkala jsem se novinky. Brácha mi objednával nový noťas, protože ten původní, již osmiletý, nedokáže přejít na Windows 11. A podpora desítek skončila. Tak přišlo těžké rozhodnutí. Nový počítač. Došlo k tomu, že počítač mám menší a dá se používat jako tablet. A hlavně je lehčí, takže už nebudu tak trpět při přepravě do Olomouce do školy.
Do večera jsem kopírovala všechno možné ze starého počítače na disk. Brácha mi taky všechno nainstaloval.
Jinak počítač je krásně modrý. Kdyby si Ari někdy kupovala počítač, což asi nikdy nebude, nejspíš by byl také modrý. Brácha má úplně stejný, tak snad si ho poznáme.
Než jsem lehla do postele, dočetla jsem Zaklínače Rozcestí krkavců. Skončilo to trochu překvapivě. Vzdal se pomsty.
Do noci jsem četla jinou knížku ze čtečky.
V sobotu ráno jsem vstávala na mši svatou. Nezpívala jsem, protože se nezpívalo ani nehrálo. Až příští týden.
Doma jsem potom pomohla s obědem, taky jej sníst a zacvičila jsem si.
Po obědě jsem se učila až jsem u toho usnula. Naši odjeli pryč a já spala. Kafe jsem měla sólo. Následně jsem dočetla učivo a poslechla si postcast o šikaně a přečetla si krizový plán školy, kde pracuji. Přečetla jsem Somatopatologii a Pediatrii a zpracovala zase kousek Legislativy. Pomohla mi u toho i AI.
Pak jsem nastavovala nový noťas, aby fungoval s monitorem a aby byl schopen otevřít mi veškeré dokumenty.
A do noci jsem četla.
V neděli dopoledne mše svatá. Nezpívala jsem. Zpívali kluci. Já jsem měla volno. Mši svatou jsem si pěkně prožila.
Do oběda jsem koukala na televizi a po obědě jsem se chvíli učila. A jelikož jsem u toho učení začínala usínat, vyrazila jsem ven. Šla jsem pěšky do Ivančic. Cestou jsem dvakrát zmokla. Vzala jsem to přes Koblih na cyklostezku a pak mimo cyklostezku po pravém břehu řeky Oslavy. Našla jsem tam opravdu zajímavá a neokoukaná místa. 
Jen to na těch fotkách nebude moc vidět. Naživo je to lepší. Došla jsem do Ivančic a zmokla jsem podruhé. A jelikož se mi už nechtělo pěšky, počkala jsem si na autobus. Ještěže jsem si vzala šalinkartu.
Doma jsem si dala kafe a sušenky, přečetla jsem si pediatrii a šla cvičit.
A místo zpracovávání další části legislativy jsem se dívala na dokument Jak si vikingové podmanili svět. Zajímavé. Těším se na další díl.
A to bude pro tento týden asi všechno. Užívejte prázdnin nebo volna, každého počasí a každou chvíli. Radujte se z maličkostí. Já se budu radovat, že se zítra trochu víc vyspím. Snad.
Krásný další týden roku 2025. Další pravidelný nedělní článek vyjde až v listopadu. Taky snad.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat