Půlka září za námi. A co se dělo? Slavnosti kvůli počasí byly odloženy. Takže víkend byl ve znamení odpočinku a kurýrování.
V pondělí skoro celý den pršelo. Nikam jsem nešla, nikam jsem nejela. Dopoledne v práci, přežila jsem i poslední hodinu s dětmi sama. Asi si zvykám. Odpoledne jsem si chvíli četla, dala si kafe a zmrzlinu a pak jsem entlovala. Konečně jsem dodělala žluté části. Teď ještě ty červené. Večer jsem si ještě chvíli četla a kolem desáté jsem to zalomila.
V úterý dopoledne opět práce. Přežila jsem. Celou dobu jsem měla paní asistentku. Doslova si to užívám, ale i tak to není lehké. Odpoledne jsem si chvíli četla a pak jsem se vrhla na šití. Během toho přijel přítel a vyrazili jsme na kola. Ujela jsem větší vzdálenost, než v neděli. V neděli to bylo přes devět kilometrů, v úterý už třináct. Zastavili jsme se v jedné hospůdce, abych si koupila pití. Nějak jsem na ně zapomněla. Během toho jsme zjistili, že plánované slavnosti nebudou. Bude pršet. Jsou přesunuté na další víkend, což asi do průvodu nepůjdu. Každopádně ne s přítelem, který bude pryč. Do večera jsem entlovala a pak jsem četla. Nějak nemůžu dočíst Zaklínače Paní jezera. Nějak na to nemám čas a pořád něco dělám.
Ve středu dopoledne práce. Pět hodin. Poprvé a bohužel ne naposled. Čeká mě to takhle celý rok. Výtvarka byla naštěstí v pohodě, jen odchod se trochu protáhl, protože zase neposlouchali instrukce, co a jak. Snad si všichni brzy zvykneme. Odpoledne jsem vyrazila na kolo. Ujela jsem přes jedenáct kilometrů. Jen zase do Ivančic a zpátky. Večer jsem šla zpívat na mši svatou. Doma jsem si dala sprchu a večeři. Do noci jsem si četla, ale nebylo to tak dlouhé. Usnula jsem před desátou.
Ve čtvrtek se mi nechtělo z postele. Dopoledne práce a byla klidná a krásná. Aspoň chvíli. V poslední hodině jsem se musela rozčílit. Během dne jsem se začala cítit dost nemocně, tak jsem své odpolední a podvečerní aktivity odvolala. Nešla jsem ani do šermu ani do sboru. Místo toho jsem šila. Po večeři jsem si dokonce polkla i prášek. A to je co říct. Během odpoledne jsem nezapomněla na kafe a k tomu jsem si dala piškoty. Většinu dne taky pěkně pršelo.
V pátek pršení pokračovalo. Dopoledne unavená práce. Děti byly přešlé a unavené. Stejně jako já. Odpoledne jsem byla na mši svaté a pak jsem šla do orchestru. Pěkně jsem si zahrála. Večer ještě nákup a pak hurá s přítelem na byt.
V sobotu jsem dlouho spala. Konečně. Dopoledne jsme s přítelem vařili rovnou oběd i na neděli. V sobotu jsme si uvařili zeleninovou polévku a špenát s vajíčkem a bramborem. Na neděli jsme udělali guláš. Všechno jsme museli vařit v hrncích, protože nemáme zapojenou troubu.
Po obědě jsme odpočívali, hráli karty a sledovali YouTube. Kolem čtvrté hodiny jsme na chvíli usnuli. Přítel šel večer na jeden koncert. Já jsem nešla, protože jsem stále moc smrkala a byla jsem dost unavená. Tak jsem si pustila audioknihu a šila kabát. Přítel přišel ještě před desátou. Pak jsme šli spát.
V neděli ráno jsme byli společně na mši svaté. Cestou pršelo. A do kostela trochu zateklo. Snad to nebude nic vážného a rychle se to vyřeší. Cestou domů jsme se stavili v obchodě. Dopoledne jsem si ještě zacvičila a dovařila oběd. Taky jsem konečně doentlovala kabát. Hurá. Odpoledne jsme opět navštívili obchod a pak jsme uvařili puding. Jen se trochu nepovedl. První příchuť byla nedovařená, druhá pro změnu připálená. Kolem páté odpoledne mě odvezl domů a dali jsme si malou procházku kolem řeky. Bylo to naprosto bezpečné. Co bylo trochu nebezpečnější byla cesta k mému oblíbenému potůčku. Ale zvládla jsem to. Jsem na sebe hrdá. Přibylo tam pár popadaných stromů. Musela jsem obcházet trochu pralesem, ale dalo se to. Jen dvakrát mě sežehla kopřiva až na kůži. Ale ke svému oblíbenému potůčku jsem došla. A byl pěkně plný vody.
Foceno bez blesku a s bleskem. A z jiného úhlu.
Řeka byla také pěkně plná. Některé úseky byly skoro pod vodou. Ten potůček bych chtěla v této době vidět i při prameni, nejen při ústí. Myslím, že je krásný.
Doma jsem si potom dala večeři a odpočívala. Nabírala jsem síly na další pracovní týden. Během odpoledne jsem taky dočetla poslední díl Zaklínače. Po patnácti dnech. Konečně. Večer jsem ještě našpendlila poslední dodělávky na kabátě. Teď ještě sehnat vhodně barevnou nit.
A to bude pro tento týden asi všechno. Takže užívejte jakéhokoli počasí.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat