Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

22.9.24

16.9. - 22.9.2024

Po týdnu jsem zase tady. A co se dělo?
V pondělí dopoledne práce. Přežila jsem. Odpoledne jsem měla rehabilitaci, cvičení a kontrolu u primáře. Cvičení bylo povzbudivé, kontrola už tak moc ne. Dostala jsem další procedury. Cestou domů jsem se stavila v galanterce pro dvě nitě. Na kabát. Měla jsem s sebou vzorky látek a vybrala jsem s paní prodavačkou ty nejvhodnější barvy. Doma jsem si pak dala kafe, podrbala kocoura a konečně došila kabát. Taky jsem ho hned strčila do pračky. Překvapivě to přežil.
V úterý dopoledne opět práce. Měla jsem tam i kolegyni, aby se podívala na nějaké děti, které se mi nezdají. Odpoledne jsem si dala kafe a vyrazila na kolo. Začalo totiž svítit sluníčko. Pak jsem si zacvičila a musela se podívat, jak jsou na tom Letopisy Narnie, co se týká audioknihy. Nějak mi to nešlo přehrát. Musela jsem si je sehnat znovu, protože se někde před dvěma lety stala chyba.
Na kole jsem jela kolem Rokytné a byla pěkně kalná a rozvodněná. Nedalo se ani dojet tam, kam jsem už jednou dojela. Cesta byla pod vodou.
Projet se dalo, přítel to risknul, ale já se neodvážila. Na to mám své operované koleno ještě moc ráda. Uvidíme později. Celou cestu jsem pěkně rehabilitovala a ohýbala koleno. Po cestě domů jsem potkala kamarádky, z nichž je jedna fyzioterapeutka a taky mě procvičovala na motodlaze. Chvíli jsme pokecaly a pak jsem jela domů. Oklikou kolem Oslavy.
Při večeři jsem se dívala na seriál a pak jsem luštila osmisměrku. Zkusila jsem si předělat střih kalhot na sebe. Uvidím, zda je ušiju. Chtěla bych je ze lnu.
Ve středu jsem přežila pět vyučovacích hodin. Dokonce i tu výtvarku jsem si překvapivě užila. Odpoledne jsem vyrazila na kolo. Ujela jsem dalších patnáct kilometrů. Pak jsem si ještě zacvičila a šla na mši svatou. Po mši rychlá sprcha a u večeře jsem koukala na seriál.
Ve čtvrtek dopoledne jsem sotva přežila. Děcka byly hrozný. Kecaly, neposlouchaly. Ale přežila jsem. Odpoledne jsem měla rehabilitaci. Motodlaha a elektroléčba. Byla jiná, než magnet. Dostávala jsem do kolene elektrošoky. Pálelo to asi jako kopřiva. Přežila jsem to taky. Navečer jsem šla do šermu a pak do sboru. Večer jsem ještě cvičila.
V pátek dopoledne pro změnu velice pohodová práce. Dokonce jsem šli i na delší dobu ven. Odpoledne jsem šla vyzvednout balíček z knihkupectví a na mši svatou. V balíčku byly asi dvě učebnice a dva zápisníčky. Z toho jeden luxusní. Jen škoda, že ho polepili cedulkou. Naštěstí šla relativně dobře odlepit bez poškození. Na mši svaté jsem zpívala. Po cestě domů jsem se zakecala se sousedkou a následně šla volit. Večer jsem jela na byt. U večeře jsem poslouchala kousek Letopisů Narnie. Pak jsem se vrhla na jednu výzvu, která začala v únoru, ale nějak jsem na ni neměla čas. A vlastně ani moc chuť. Až teď. Bylo to Vypěstuj si psací návyk za 21 dní. Rozepsala jsem si vše do krásného modrého sešitu a překvapivě jsem se dostala i k tomu, že jsem chvíli psala i Honbu za nepřítelem. Kolem půl jedenácté jsem po krátké četbě usnula. Před jedenáctou přijel přítel a přitulil se ke mně a postudil mě. 
V sobotu se mi nechtělo z postele. Vyhrabala jsem se až kolem deváté hodiny. Zacvičila jsem si, dovařila oběd a společně s přítelem jsme vyrazili na slavnosti. U nás jsme se oblékli do kostýmů a šli mezi další nadšence slavností. Potkala jsem tam četníka a spoustu dalších lidí. Společně jsme šli průvodem po městě. Pak už jsem se musela převléct do koncertního, protože mě čekal koncert. Nejspíš poslední. Zazpívala jsem si a zahrála a pak jsem šla přes obchod domů na opékání špekáčků. Před osmou jsme se s přítelem vrátili na byt a já se opět vrhla na výzvu. Napsala jsem i něco málo do Honby. Pak jsem chtěla jít spát, ale přítel zabral obě peřiny a polštáře. Naštěstí se pak podělil.
V neděli ráno jsme šli na mši svatou. Pak jsme vařili a odpočívali. Já jsem cvičila. Odpoledne přijela přítelova mamka a pokecali jsme. Později odpoledne jsme s přítelem vyrazili na nákup. Měli jsme pěkný seznam, co chceme. Většinu jsme sehnali.
U večeře jsem koukala na seriál a pak jsem se věnovala výzvě.
A to bude pro tento týden asi všechno. Krásný další týden roku 2024. Blíží se nám konec září a to znamená, že bude za mnou první  měsíc školy.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené