Tak, můj poslední dovolenkový týden je za mnou. Byl docela dost zajímavý a pro mě dokonalý. A co se vlastně dělo?
V pondělí jsem se probudila u přítele. Po snídani jsem uklidila a jela busem domů. Doma jsem začala pomalu balit. Odpoledne jsem si vyžehlila poslední prádlo, co jsem si chtěla vzít s sebou do Želivi. Později přijel přítel a šli jsme na krátkou procházku kolem řeky. Bylo zase hrozné vedro. Večer jsem si zacvičila a koukla u večeře na film.
V úterý to bylo přesně devět měsíců od mého posledního pádu z koně a následného úrazu. Taky jsem vyrazila opět na cesty. Dopoledne jsem dobalila poslední věci a taťka mě vezl autem do Brna na autobus směr Humpolec. Cestu autobusem jsem nějakým způsobem zvládla. Na nástupišti jsem potkala svou vyučující ze střední. Hned jsme si potykaly. V Humpolci jsem měla přestup I s drobným zpožděním jsem to stihla a do Želivi jsem přijela před čtvrtou hodinou. Hned jsem byla ubytována a večer jsem šla na mši svatou do kaple Božího milosrdenství. Následovala večeře, krátké setkání s účastníky a mini přednáška a společná modlitba kompletáře v chóru baziliky. Večer jsem se prošla parkem.
Ve středu jsem začala cvičením. Jindy jsem nějak nenašla skulinku, kdy bych mohla cvičit. Takže budíček hned ráno a rozcvička. Později ranní chvály, zpívané v chóru baziliky. Na ty modlitby jsem se těšila. Po snídani jsem absolvovala dvě přednášky. První byla na téma Duch Svatý ve slavení eucharistie a druhá Duch svatý v Písmu. V poledne byla mše svatá. Nevyhnula jsem se liturgické službě a šla jsem s obětními dary. Po obědě chvíle odpočinku a pak další dvě přednášky. První byla o červené barvě. Zjistila jsem, že v liturgii není modrá barva. Většina z nás ji má spojenou s Pannou Marií, ale modrá je podle církve odstínem bílé. Pěkná myšlenka. Druhou přednáškou byl Duch Svatý a Písmo. Možná se to zdá stejné, ale přednáška byla úplně jiná. Následovala modlitba nešpor v chóru a večeře. Pak jsem měla volný večer. Umyla jsem si hlavu a odpočívala jsem.
V pátek začal můj den cvičením. Po ranních chválách a snídani další dvě kmenové přednášky. První na téma Liturgická znamení Ducha Svatého, velice poučná, a druhá Duch Svatý v životě církve. Program pokračoval polední mší svatou a obědem. Poobědový klid jsem prožila opět venku. Tentokrát jsem se prošla i bosky po trávníku. 
Nádherný to pocit. 
Další dvě přednášky byly na téma Modlitba v Duchu Svatém a Eucharistie a eschatologie. Pak rychle na nešpory a večeři. Po večeři následovala procházka. Tentokrát na druhou stranu od kláštera. Našla jsem tam pěkné zákoutí, ale bylo tam dost otravného hmyzu. 
A pak diskuze na téma Liturgie a liturgika. Mohli jsme se ptát na vše, co nás napadlo a sami i přispívat do diskuze odpověďmi. Taky jsem se zapojila a nebála se mluvit. Kompletář jsem se pomodlila v kapli. Pak jsem si dala rychlou sprchu za přítomnosti motýla. Jak se dostal až do koupelny je mi záhadou.
V sobotu klasický ranní rituál. Cvičení, modlitba snídaně a dvě přednášky. Poslední kmenové. První byla o Duchu Svatém v životě církve a druhá o Uzdravení a proměně skrze liturgii. V poledne mše svatá ze svátku sv. Bartoloměje. Po obědě dvě přednášky. První o Hudbě v Duchu Svatém s druhá o Svěcení žen. Po modlitbě nešpor jsem se vykoupala a umyla si hlavu. Po večeři jsem vyrazila na krátkou procházku k soutoku. Opět. Cestou jsem potkala jednu účastnici s novoknězem. Oba se za mě pomodlili, abych se brzy uzdravila a dostala jsem ten den už druhé novokněžské požehnání. První bylo po mši svaté. Večer byl společenský. Začalo se malým přípitkem a pokračovalo se testem znalostí. Přeci jen to byla škola. Byli jsme ve skupinách po pěti až šesti lidech. Moje skupinka se umístila jako třetí. Potom jsme se přesunuli do chóru baziliky na modlitbu vigilie. Byla zvláštní, ostatně jako vždy. Po žalmech a čteních jsme dostali možnost individuální přímluvné modlitby a požehnání na své potřeby. Je celkem logické, za co jsem se modlila a prosila. Společenský večer pokračoval scénkou od organizátorů. Opět se toho zhostili na výbornou a všichni jsme se celou dobu scénky smáli. Prostor k smíchu byl i na přednáškách. Kompletář jsem se pomodlila sama v chóru baziliky. Chvíli jsme kecaly se spolubydlící a pak jsem to zalomila. Poprvé jsem necvičila dvakrát. Nechtělo se mi cvičit o půl jedenácté večer.
V neděli jsem vstala v šest a cvičila. V posteli, protože se mi nechtělo vytahovat karimatku. V době ranních chval byla mše svatá spojená s ranními chválami. Zajímavá zkušenost. Měla jsem při mši zpívat žalm. Zpívala jsem, ale bez varhan. Prý varhaníkovi nebylo ráno dobře. Takže všechno bez varhan. A šlo to. Po mši nastalo velké balení. Hlavně tam nic, kromě kousku srdce, nenechat. Nabídku odvozu jsem měla asi od pátku, takže jsem neměla strach z toho, jak se vlastně dostanu domů. Před obědem bylo asi hodinové povídání, co se nám líbilo a co bychom chtěli zlepšit. Pak už byl oběd a po obědě velké a dlouhé loučení. Cesta domů byla v pohodě. Měla jsem odvoz skoro před dům. U nás jsem se rozloučila s posledními účastníky a došla kousek domů. Celých těch pět dní jsem si prožila, užila a odpočinula si.
Doma jsem se vrhla na buchtu. Následovalo kafe a zmrzlina a odpočinek. Jen ta modlitba byla taková jiná a více roztěkaná. Nezapomněla jsem ani na kocoura a on na mě. Neutekl přede mnou. Večer jsem si ještě jednou zacvičila, i když se mi nechtělo. U večeře jsem koukala na film.
A to bude asi pro tento týden všechno. Užívejte poslední srpnový týden. Já si jej budu užívat již v práci a hlavně na rehabilitacích. Strašně rychle to uteklo, všechno. Celé prázdniny a hlavně na škole liturgiky. Klidně bych tam byla i déle, než jen pět dní.
Krásný další týden roku 2024.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat