Došla jsem na statek a už se chystal Giovanni a Dior na vycházku. Tak jsme je s V. vyprovodily a povídaly si. Pak jsme je zahlédly vracet se, tak jsme šly pro Orpheiny věci. Došly jsme společně pro Orpheu do ohrady. Slečna V. mi donesla sedlo. Vrhly jsme se na očistu. Vyhřebelcovat, vyškrábnout kopyta, osedlat a nauzdit. Během očisty začala Orphea silně usínat a chvíli i spící chodila kolečka, než se mi podařilo ji probudit. Naštěstí nespadla.
Sedlo jsem měla opět moc vzadu. Trenérka upravovala. Pak s pomocí stoličky do sedla a krokovalo se.
Čekáme až přestane pršet.
Moc mi to nešlo. Trenérka mě jako vždy upozorňovala. Pracovala se mnou na jízdárně i Sandra s paní E.Asi po půlhodině mě v sedle vystřídala trenérka a já se dívala. Malé holky od poníků mě během toho obraly o sušenky. Pak jsem se znovu dívala a trenérku a Orpheu. Krásně jim to šlo a moc jim to slušelo. Holky jedny zlatý. A podařilo se jim všechno, co chtěly. A měly z toho obě radost.
Pěkně krokujeme.
Pak jsem se na vykrokování vrátila do sedla já. Orphea je krásně přiježděný kůň. Je radost na ni sednout.
Po vykrokování dostala krásnou odměnu. Odstrojila jsem ji a trenérka ji odvedla do malé jízdárny a nechala ji vyválet se. Hekala slastí. Krásný pohled na spokojeného koně.
Rozloučení, chlubení se a odjezd do obchodu a domů. Budou mi chybět, holky moje. Možná se ještě někdy někde potkáme.
Snad se za týden ještě jednou posadím do sedla a projedu se. Klus jsem neriskovala.
Vaše nadšená Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat