Další týden je pryč. A celý byl prochozený o berlích a proskákaný. Následně i nadopovaný antibiotiky. A co se jinak dělo?
V pondělí Hned ráno telefonát ohledně rehabilitací. Zrušila jsem si je, protože mi koleno pěkně nateklo a rozbolelo. Dopoledne jsem jela s dětmi na plavání. Já jsem celou dobu proseděla na suchu. Cesta tam i zpět byla celkem v pohodě. Jen dvěma dětem se udělalo trochu špatně, ale ukecala jsem je a špatně už jim nebylo.
Odpoledne jsem ke koním nejela. Koleno a borelióza. Chytila jsem ji a nejspíš u mě skoro rok pěkně a spokojeně spinkala. Tak jsem se vrhla na vyšívání.
V úterý dopoledne opět práce, ale tentokrát jsem neučila ani hodinu. První dvě hodiny jsme byli na dopravním hřišti s policií, další hodinu měli angličtinu, následně jsme šli do knihovny a poslední hodinu jsem měla hudebku v pětce. Odpoledne jsem do tří úspěšně spala. Pak jsem si dala kafe. Zbytek odpoledne jsem vyšívala. Výsledek je na blogu.
Ve středu dopoledne opět práce. Přežila jsem, nic jiného mi nezbylo. Odpoledne jsem si zase na chvíli zdřímla, dala si kafe a koukala na videa na Facebooku. Taky jsem začala uvažovat, že se naučím karetkovat. Uvidím, jestli se k tomu dostanu. Později jsem si nachystala střih na vikingskou čepici.
Večer mi začalo být poněkud divně. Skončila jsem na záchodě a do půl dvanácté jsem nedokázala usnout.
Ve čtvrtek dopoledne práce a jeden, dva, vlastně tři telefonáty do nemocnice. Pak úprk do kanceláře, oznámit, že jdu k lékaři. Další tři hodiny jsem přežila, ale byla jsem hodně ospalá.
V práci jsem musela opět na záchod. A to jsem snědla jen banán.
Odpoledne jsem si volala doktorce, co se děje, vysadila mi antibiotika, předepsala jiné prášky na stolici a probiotika. Došla jsem si teda pro to všechno do lékárny. Měla jsem i recept na léky, které beru pravidelně. Raději jsem ale celý den vynechávala mléčné výrobky.
Po návštěvě lékárny jsem ještě navštívila práci a poštu. V práci jsem jen nachystala učebnice pro supl a poklábosila s p. uklízečkou. Na poště jsem si vyzvedla balík z outfit4events. Byly tam modré jednoduché šaty, kostěná jehlice do vlasů, bronzová jehlice do vlasů, kostěné jehly, rohovinovou misku a lžičky, brož a přívěsek. Pak jsem si konečně uklidila trochu ve skříni a uložila pořádně všechny věci, co tam mám. Vyházela jsem taky hodně zbytků. Našla jsem i králičí kožešinu. Ve dvou kusech. Takže můžu udělat dvě čepice s kožešinovým lemem. Tak jsem zvědavá. Do šermu jsem nešla.
Ze čtvrtka na pátek jsem spala u přítele. Asi i proto, že měl dovolenou a mohl mě ráno odvézt do nemocnice. Čekala jsem asi hodinu, než jsem šla na řadu. Prodebatovala jsem s doktorem rehabilitace a následnou operaci. Nemine mě to, tak musím zase cvičit a rehabilitovat. Snad tu nohu zvládnu trochu naposilovat do 5. června.
Do práce jsem se vrátila na poslední dvě hodiny. Je pravda, že tu předposlední neučím. Aspoň jsem si nachystala věci na úterý. Poslední hodinu jsem s dětmi četla a psala. Některé příběhy jsou skvělé. Hodně se zlepšili, všichni.
Odpoledne jsem delegovala výuku náboženství někomu jinému, na mši jsem nešla a do orchestru taky ne. Začínají mě bolet ruce z těch berlí a nepotřebuju být úplně bolavá. Stačí mi bolavé koleno.
Večer jsem si hlavně četla a dočetla jsem Porodní sestru z Osvětimi. Houslistka byla pro mě asi lepší.
V sobotu jsem dlouho spala. Dopoledne jsem pomohla v kuchyni a začala si dělat střih na šaty. Po obědě jsem pokračovala. Zvládla jsem šaty a následně jsem zjistila, že stejný střih je i na jiných šatech, které si chci ušít. Ušetřená práce. Myslela jsem, že zvládnu ještě střih na kapuci, ale už mi nevyšel papír. O pár centimetrů. No nic. Až si koupím další, budu pokračovat.
Střih jsem hned užila. Měla jsem už delší dobu nachystanou lněnou látku, tak jsem ji nastříhala. A samozřejmě jsem usedla za stroj a začala šít. Šlo to i bez bolesti v koleni. Skoro jsem šaty dokázala dokončit.
U večeře jsem se dívala na Četnické humoresky. Už jsem tak měsíc před televizí.
Do desíti jsem zvládla dodělat ty šaty.
Ušité šaty bez zdobení.
V neděli jsem byla vzhůru už kolem půl šesté. Pak jsem se pomodlila a přečetla si čtení a následně jsem zase usnula. Měla jsem šílený sen o pondělku. Snad se nevyplní. Dopoledne jsem byla na mši svaté. Přijel si pro mě varhaník, abych zpívala.
Dopoledne jsem dokoukala Četnické humoresky a u toho jsem začala vyšívat, což mi vydrželo až do oběda.
Po obědě jsem se s vyšíváním přesunula ven. Když ono bylo tak krásně, tak proč u toho sedět uvnitř, že?
Nezapomněla jsem ani na kafe a zmrzlinu. Do pěti hodin jsem měla šaty hotové. Stihla jsem u toho i ledovat koleno. A ano, musela jsem si je vyfotit a to hned venku, když bylo tak krásně.
Detail lemu dole a na rukávech a podél výstřihu. Teď budu doufat, že jsou dlouhé jak rukávy, tak sukně. Při nejhorším je prodám. Jen nevím, kdo se do nich vleze, i když jsou velikosti M.
U večeře jsem se koukala na další díl Četnických humoresek a později jsem si překládala další postupy šití vikingských oděvů. Nejspíš brzy vyzkouším ušít všechno, co je v té knize. Baví mě to. Nejspíš něco schytá u přítel. I když ty kalhoty mi přijdou dost zvláštní. Klasický pasbyxor (zase nevím, jak se to píše) je asi jednodušší.
No a to bude pro tento týden asi všechno. Ještě týden se budu kamarádit s berličkami, pak je snad začnu zase odkládat. Taky jsem si objednala koženou ledvinku a novou peněženku na Imagu. Nějak tento týden hodně utrácím. Asi bych se měla krotit.
Tak si užívejte krásného počasí. Já se před sluníčkem budu nejspíš schovávat. Budu mít další antibiotika. A za týden nejpozději se zase ozvu. Jdu si ještě nafotit poslední dodanou zásilku. Ještě jsem to neudělala.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat