Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

1.2.24

Z nemocnice podruhé

Vzbudili mě poprvé už před šestou.
Jen nahlédla sestřička něco zkontrolovat a hned odešla. Pak mi druhá sestřička přišla změřit tlak. Následně jsem dostala léky. A pokyn, že bych neměla vstávat z lůžka. Léky jsem naštěstí mohla zapít trochou vody. Jinak bych nebyla schopná je spolykat. Asi hodinu jsem byla sama a četla jsem si.
Pak přišel doktor a nakreslil mi na koleno šipku. Asi proto, aby operovali správnou nohu.
Hezké, že? Pan doktor má talent.
Mezitím mi na pokoji proběhl i úklid. Pak už jsem zase čekala, co se bude dít.
To čekání je hrozné. Už abych to měla za sebou. Za chvíli nebudu míst co číst. Z Vinnetoua jsem jen za včerejšek přečetla 294 stran. Kniha má 432 stran. Tak uvidím, za jak dlouho pojedu na sál. A mám hlad a žízeň.
Vaše předoperační Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené