Další neděle, procházka je za mnou a já spokojeně odpočívám a přemýšlím, co jsem zapomněla napsat. A taky postupně odškrtávám z kalendáře chybějící dny do prázdnin. Snad se jich ve zdraví dožiju.
V pondělí dopoledne práce. Přežila jsem ve zdraví a děti taky. Nikoho jsem nezabila. A odpoledne jsem si odpočinula u koní. Měla jsem Orpheu a užívala jsem si. Doma jsem si dala sprchu a odpočívala.
V úterý byl trochu hektický den, ale byl velmi příjemně zakončen. Dopoledne práce a návštěva knihovny. Ve své třídě jsem učila jen dvě hodiny. Tu třetí jsem měla čtvrťáky na hudebku. Odpoledne kafe s kolegyní, což mi sebralo dost pozitivní nálady, ale pak jsem vyrazila do přírody. Na dlouho. Na celých šest hodin. Paráda. Prošla jsem si a poznala další krásná zákoutí v okolí Ivančic. Domů jsem přišla o půl jedenácté. Takže jen umýt a hurá do postele.
Strašně mě zaujal první tunel pod vlakovou tratí. Musela jsem si ho samozřejmě projít tam i zpět. Byl to pro mě tunel do jiného světa.
Jen tak pro srovnání.
Po obědě jsem si zašla koupil voskovky do nově otevřeného květinářství a pak jsem je rovnou i zasadila. Umyla jsem si pohory, aby byly krásné na sobotu, snad do té doby uschnou. A ošetřila jsem si voskem veškeré kožené vybavení k Vikingovi. Boty, opasky, taštici i pochvu na meč.
Po kafi jsem vyrazila nakupovat. A pak jsem zmokla. Navečer, už po dešti jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem. Pak jsem nechala požehnat dětem do nábožka klíčenky a pokecala s kolegou teologem. U večeře jsem se dívala na Stargate. A večeře byla vydatná. Taky byla za dva dny. Nachystala jsem se taky na své poslední tři hodiny nábožka v tomto školním roce a pak se začetla.
Ve čtvrtek mě čekalo s dětmi poslední plavání. Přežili jsme všichni. Hraní na housle a kytaru se neuskutečnilo. Kolegyně nemohla, tak jsem to taky zabalila a šla domů. Po obědě mě čekaly dvě hodiny nábožka, poslední čtvrteční. Večer jsem šla do sboru. Moc se mi tam nechtělo a následně jsem byla rozladěná. Nebaví mě to. Asi tam přestanu chodit úplně. Stejně se řešilo jen soustředění, na které nejedu. Něco se i zpívalo, hlavně na pátek a neděli.
Doma jsem snědla dvě třetiny čokolády, dala si sprchu a bylo mi lehce šoufl. Z té čokolády. Asi jí nesmím tolik sníst. Ale když já ji potřebuju na nervy.
Následně jsem zavítala na Knihobot a objednala si zase pár knížek od Tolkiena a o Tolkienovi. Myslím, že tři jsou od Tolkiena. A z toho dvě jsou dražší jak tisíc korun. Zase utrácím...
V pátek jsem vyrazila s dětmi podívat se na středověký tábor. Dětem se cesta líbila. Jen jeden žáček zahučel z bobří lávky. Jinak jsme dorazili bez nehody do tábora. Tam jsme si dali svačinku a poslechli si vyprávění o zbraních a oblečení starých vikingů. Pak jsme vyrazili na cestu domů. Vedla jsem je trochu oklikou, ale bylo to super. Nakonec jsme zakotvili u Lipna. Do školy jsme přišli až na oběd. Bylo to super. Děti i paní učitelky byly spokojené. A příjemně unavené. Aspoň já. Odpoledne mě čekala poslední hodina náboženství. A bylo to drsné. Na mši svatou jsem šla dneska do zámecké kaple. Slavilo se totiž dvacetileté výročí požehnání Mariánské korouhve, která je na věži. Následoval úklid kostela. Překvapivě to bylo velice rychlé, protože jsem nedělala kytky. A měla jsem jednoho milého pomocníka navíc. Takže jsme uklízeli tři. Do večera jsem si četla.
V sobotu ráno mše svatá. Nezpívalo se. Jen jsem prožívala. Dopoledne vaření, chvíli četba a po obědě výlet na Svatobor 2023. Šla jsem pěšky stejnou cestou jako s dětmi. A nesla si na zádech kompletní výbavu. Byla těžká, ale zvládla jsem to. Přišla jsem do tábora a převlékla se do Vikingského. Pak jsem si prošla tržiště a zajezdila na koni. Ve Vikingských šatech. Dámských. V tu chvíli jsem spatřila známou s bráchou. Hned jsme začali procházet táborem s nimi. Podívala jsem se na boj na mostě, souboje jednotlivců a na závěrečnou velkou bitvu. Proběhly asi čtyři střety dvou velkých armád a poslední měl naprosto neočekávaný konec. Bojovníci dvou armád se začali objímat. Krásné, ne? 
Pak byly ještě kruhy cti a zrady. Potom jsem se převlékla z kostýmu do civilu a zamířila stejnou pěší trasou domů. Odlehčená o dva chleby a trochy vody. I tak to byla váha.
Taky jsem si zastřílela z luku. Měla jsem tři terče, na každý jsem měla dva šípy. Trefila jsem každý dvakrát. Tak jsem nic nezapomněla. Paráda. Prý jsem měla i dobrý styl a taky jsem se něco nového naučila. Mistr lukostřelec se mě ptal, na koho jsem myslela, a jelikož jsem většinu terčů trefovala do hlavy nebo do krku, tak komu po krku jdu. Snad mám z toho nějaké fotky. Po dlouhé době jsem viděla jednu z našich lodí na vodě.
Z letošního Svatoboru jsem si odnesla náramek. Nádherný.
Do noci jsem si četla.
V neděli dopoledne krásná slavnost Těla a Krve Páně s průvodem kolem kostela. Družiček bylo letos opravdu hodně. A kolega teolog nesl baldachýn
Do oběda jsem dočetla Černou čarodějku. Skončilo to... OTEVŘENĚ. Už zase. Teď budu pátrat po druhém díle. Odpoledne jsem vyrazila na procházku. Navštívila jsem klášter Rosa Coeli. Domů jsem se vrátila v deset. Takže to je důvod pozdního vydání dnešního článku.
Takže teď už to zkrátím. Přeji krásný další červnový týden roku 2023. A ta tři týdny jsou prázdniny. Temšte se.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat