První červnová neděle je tady. Ještě dvacet šest dní a jsou prázdniny. Hurá. A co se dělo?
V pondělí dopoledne práce. Přežila jsem a byla jsem mírně nervózní. Já se snad konce školního roku nedočkám. Nemám už žádnou trpělivost. Nejraději bych utekla, zmizela v lese, zahrabala se do země. Nějak to letos opravdu nedávám.
Odpoledne naštěstí na mě čekala Orphea. Užívala jsem si, makala jsem až jsem skoro brečela. Bylo to super. Jen by to chtělo častěji.
Večer jsem si ještě před sprchou sedla na terase a hned jsem měla kocoura na klíně. U večeře jsem se stihla konečně dívat na další díl Stargate a pak jsem se začetla. Taky jsem si koupila dvě knížky. Zase. Naštěstí jsou to elektronické. Takže to není Tolkien ani o Tolkienovi. To bych musela mít v papírové podobě. Do noci jsem si četla.
V úterý dopoledne opět práce. A jedna hodina u čtvrťáků. Přežila jsem. Odpoledne jsem si dala kafe a zmrzlinu. A vyrazila na "krátkou" procházku. V uvozovkách proto, že se protáhla až do půl desáté. Ale viděla jsem zase krásná zákoutí řeky. A to mi za to stálo.
Taková malá ochutnávka.
Doma jsem snědla krajíc chleba, ředkvičky a jahody s cukrem.
Ve středu konečně půlka týdne. Přežila jsem dvě a půl hodiny s dětmi. Dopsala jsem si koňský deník a taky část Honby za nepřítelem. Odpoledne jsem šla s kolegyní na kafe. Trochu jsme pokecaly. Doma jsem si dala kafe a frčela nakupovat. Večer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem jen ordinarium. Žalm zpíval někdo jiný. Měl docela vtipné natažené konce jednotlivých veršů. Měla jsem chuť jej na to upozornit, ale neudělala jsem to. U večeře jsem se dívala na Stargate a do noci jsem si četla.
Ve čtvrtek jedno z posledních plavání. Přežili jsme všichni. Pak jedna hodina volná a nakonec čeština. Po odchodu dětí pokec s kolegyní a po obědě dvě hodiny nábožka. Musela jsem zase zvyšovat hlas. Naštěstí jen jednou. Druhá skupina byla víc v pohodě a tak jsme skončili asi o čtvrt hodiny dříve. Nikomu z nás to nevadilo. Doma jsem si dala brzkou večeři a u toho sledovala další díl Stargate. Taky jsem se mazlila s kocourem a dojedla další čokoládu.
Večer jsem šla do šermu. Potřebovala jsem si zjistil informace na Ratiboř (je to v Polsku, ale nevím, jak se to polsky píše). Vyvětrali jsme stany, zkompletovali tyčky a zase všechno krásně uklidili. Večer jsem zjistila, že se trochu obměnily stránky šermu a nestačila jsem se divit, kolik tam je najednou fotek se mnou...
V pátek dopoledne práce, ale pohodovější. Učili jsme se jen dvě hodiny a pak jsem zamířili do parku a Den dětí a následně na zmrzlinu a k řece do přírody. Tři hodiny utekly jako voda a šlo se na oběd.
Odpoledne tradiční kolečko, nábožko, mše svatá a orchestr. V nábožku jsem toho měla plné zuby. Chtěla jsem zase utíkat. Přede mší jsem pokecala s kolegou teologem a prožila jsem si mši svatou. Po skvělém orchestru a po večeři jsem vyrazila ven. Tentokrát na Ketkovický hrad. Předtím jsem ještě navštívila Ketkovický kostel. Dozvěděla jsem se tam spoustu nových informací a poslechla si místní pěvecký sbor. Zpívali krásně. Na Ketkovickém hradu, Levnově, jsem si počkala na západ slunce a skoro za tmy se vracela domů.
V sobotu dopoledne mše svatá. Zpívala jsem a celkem jsem si to i užívala. Zbytek dopoledne úklid a vaření. Odpoledne umývání oken, kafe a výlet pod Novou ves. Opět jsem na Archlebu zakotvila až do západu slunce a domů se vrátila až po desáté hodině. Asi bych se měla naučit chodit domů dřív, jinak se už v životě nevyspím. Ale viděla jsem tři krásně zelené ještěrky s modrou hlavou. Vyfotit se mi podařilo jen tu první.
Cestou jsem viděla krásný východ měsíce, ale ten byl obrovský.
V neděli dopoledne mše svatá. S bolestmi. Zase, asi za to může ta čokoláda. Nezpívala jsem, jen s lidem jsem tam občas něco hlasově přidala.
Do oběda jsem si četla. Pomoct v kuchyni jsem dneska nestihla.
Po obědě jsem chvíli odpočívala a pak vyrazila do přírody. Zase. Ještě mi to od pátku asi nestačilo. Vyrazila jsem autem do Senorad a následně pěšky na Kraví horu. Nádherná procházka. Na jednu zeď jsem se i vyšplhala. Jen nemám fotku.
Pak jsem pokračovala směrem do jednoho zahradnictví, kde měli samé krásné bylinky. Pak jsem pokračovala směrem na Ketkovický hrad. Už zase. Ale jinou cestou. Takovou trochu zajímavější.
Uchem jehly. Asi jako v Jeruzalémě. A dokonce jsem tudy prošla. Pak jsem musela stejnou cestou zpátky.
Touto krásnou soutěskou jsem šplhala dolů. I nahoru by to bylo taky dost zajímavé.
Hezká cesta, že? Opravdu jsem si to užívala. Udělala jsem zase spoustu fotek, viděla pár ještěrek, myslím, že byly tři, taky jsem vyfotila jednoho zvláštního opeřence a kytku. A nic se mi nestalo.
Domů jsem překvapivě přišla za světla. Stihla jsem to i na hřbitov a dovezla jeden truhlík, protože tam byly už poněkud chcíplé kytky. Vypadalo to otřesně. Doma jsem si dala večeři a koukala u toho na Stargate.
A to bude pro tento týden asi všechno. Takže si užívejte sluníčka a pěkného počasí. A za týden se snad ozvu.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat