Tak opět neděle. Ten čas teda letí. Zbývá šest týdnů do konce školního roku. A co se dělo tento týden?
V pondělí dopoledne práce. Po dvou týdnech pondělního volna. Bylo to hrozný, ale přežila jsem. Odpoledne jsem si spravila náladu u zvířátek, u Orphey. Pěkně jsem si zajezdila, něco nového se naučila a krásně si odpočinula. Jak jsem psala v článku v pondělí, tak jsem ani moc nepanikařila, když se mi několikrát splašila. Naštěstí jsem na ní neseděla. Ale i tak.
Večer jsem si chvíli četla, ale brzy jsem to zalomila a spala.
V úterý dopoledne opět práce. Pět hodin. Užila jsem si hudebku v jedné čtverce. Odpoledne jsem si udělala oběd, vyzvedla si zásilku v Zásilkovně, samozřejmě jsem ji doma hned rozbalila, a pak se vrhla na přípravu tří hodin nábožka a přípravy na křest. Skončila jsem skoro o půl šesté večer. Hrůza. Mezitím jsem si dala i kafe a něco dobrého k tomu. U večeře jsem se dívala na Stargate a pak jsem si četla. Dost jsem se pohnula ve Střízlíkovi.
Ve středu dopoledne práce. Přežila jsem a jednu hodinu po zapsání známek do žákovských jsem si četla. Děti byly na počítačích. Samozřejmě si měli procvičovat to, co dělají v hodinách a ke konci si mohli zahrát nějakou tu hru.
Po matematice jsem měla hodinu volno a pak druhou čtverku. Tu jsem vzala ke klavíru. Musela jsem hrát i já. Volnou hodinu jsem prokecala s asistentkou z paralelní třetí třídy. Bylo to super.
Odpoledne na mě čekala příprava na křest a po kafi nákup. Večer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem, musela jsem a šlo mi to. U večeře jsem se dívala na Stargate. U toho jsem taky požírala sušenky.
Potom jsem si četla. A dočetla jsem Hon na střízlíka. Docela mě to chytlo. Ze začátku jsem to moc nechápala, ale konec byl dost překvapivý. Zrada, obětování, podvolení se. A stalo se to, co se stát mělo. Knížka za devět korun. V noci jsem nemohla usnout. Ani nevím proč.
Ve čtvrtek dopoledne plavání, chystání svačinky pro děti. Pak jsem měla hodinu volnou, kdy jsem si uvařila čaj a pak jsem si četla. Po vyučování jsem si s kolegyní zahrála na housle a kytaru. Taky jsem si pokecaly. Po obědě jsem měla dvě hodiny nábožka, pak rychle domů a na mši svatou. Zpívala jsem, musela jsem. Do šermu jsem nešla. Musela jsem se najíst, protože jsem měla hlad. Zašermovala jsem si teda sama na zahradě. Taky jsem nakrmila kocoura, naimpregnovala si boty a do noci si četla a psala si.
V pátek se mi ale vůbec nechtělo vstávat. Spala jsem sotva sedm hodin a pro mě je to málo.
Dopoledne práce, pěvecká soutěž, krájení manga a ananasů. Z jednoho manga nám vylezl brouček. Mango jsme dětem raději nedali. Zapomněla jsem dodat ještě dvě okurky, pár rajčat a ledový salát. Pěvecká soutěž byla krásná. Dokonce jsem si i zahrála na housle se skupinou dětí. Od první do páté třídy. Pěkně jsme si společně zazpívali.
Odpoledne jedna hodina nábožka, přežila jsem, a pak mše svatá. Tu jsem si pěkně prožila. Pak jsem si nechala požehnat obrázky Panny Marie z Montserratu. Naši dovezli. Jeden jsem dala panu faráři. Pak jsem vyrazila ven do přírody. Potřebovala jsem to. Vyrazila jsem do Kladerub a odtud na Sedlecký hrad. Krásná procházka krásným lesem. Viděla jsem vodopády a taky jsem si tam málem zlomila nohu. Hned na začátku. Bouli mám pěknou a malou odřeninu k tomu. Ale co bych neudělala pro pěknou fotku. Cestou ke zřícenině jsem to rozchodila. Pak mě začalo bolet koleno. 
Momentky z cesty na Sedleckou zříceninu.
Domů jsem ale došla v klidu a sama.
V sobotu jsem dlouho spinkala. Hurá. Mše svatá byla až v jedenáct. Zpívala jsem. Užívala jsem si to. Taky tam přišla jedna velká skupina lidí, rodina. A všichni nastrojení, jak na svatbu. Pak přišla druhá rodina nastrojená. A mě to šrotovalo v hlavě, co je vlastně za slavnost. Žádná nebyla. Ta velká skupina přijela oslavit narozeny.
Po obědě jsem vyrazila do kina na pohádku Kocour v botách, Poslední přání. Docela dost dobrá pohádka. Vyčetla bych kinu jen zimu. V půlce jsem se musela přikrýt bundou.
Z kina jsem šla domů pěšky. Na chvíli jsem si odpočinula u Raka a pak u řeky, kde jsem chvíli házela do proudu kamínkové žabky. Čtyři kamínky jsem si nechala na malování. Pak jsem kamoše posadila na autobus a šla si domů dát kafe a zmrzlinu. Následovalo převlíkání peřin a pořádná sprcha. U večeře jsem koukala na Stargate a následně pojídala sušenky. Zbyly mi jen tři. Do noci jsem si četla.
V neděli dopoledne mše svatá. Nezpívala jsem. Pak jsem měla docela dlouhý pokec s kolegou teologem. Odpoledne jsem vyrazila směr Moravský Krumlov a řeka Rokytná. Počasí bylo nádherné na krásnou procházku přírodou. Vyzkoušela jsem si jednu lanovou lavku. Zvládla jsem to do jedné třetiny. Pak mi došly síly. Jako vždy, a vrátila jsem se. Ke konci jsem i zmokla.
Momentky z údolí řeky Rokytné.
U toho vodopádu jsem vyšplhala docela dost vysoko do prudkého kopce. Pak byla sranda dostat se dolů, ale podařilo se mi to bez nehody.
Byla to moc krásná procházka. Po dešti mě začalo zase pobolívat koleno. Ale k autu jsem došla bez podpory. Domů jsem došla ve čtvrt na osm večer. Je pravda, že jsem vyrazila o hodinu později než posledně, kdy jsem šla ze Silůvek.
A to bude pro dnešek asi všechno. Takže užívejte sluníčka, ještě zítra by mělo krásně svítit, a za týden se opět ozvu.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat