Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

26.3.23

20.3. - 26.3.2023

Zase je tu neděle. A co se dělo týden po jarních prázdninách?
V pondělí dopoledne práce. Překvapivě jsem ji přežila. První hodinu děti psaly matematického klokana. Já jsem si to vyzkoušela taky. Odpověděla jsem jen na dvě otázky špatně. Ztratila jsem tak jedenáct bodů.
Odpoledne jsem jela ke koním. Původně jsem měla Ernesta a v půlce jsem se vystřídala s kolegyní a sedla na Artura. Odpoledne jsem si užila.
Od koní jsem jela rovnou na mši svatou. Byla slavnost sv. Josefa. Nechtěla jsem o tu slavnost přijít. Domů jsem přišla po sedmé hodině. Takže rychlá sprcha a večeře při Stargate.
V úterý se mi nechtělo z postele, ale donutila jsem se. Přežila jsem pět hodin v práci a pak i dozor a poradu. Překvapivě bylo všechno v klidu a pohodě. Doma jsem si dala kafe a zašla si na hřbitov uklidit vazby z Vánoc. Konečně.
Pak jsem si chvíli četla a u večeře koukala na Stargate. Do noci jsem si četla knihu Dívka, která utekla z Osvětimi. Docela zajímavý příběh, který naprosto realisticky popisuje zvěrstva tehdejších lidí, ale i chvíle, kdy se projevuje milosrdenství, láska, věrnost a úcta k lidskému životu.
Ve středu dopoledne opět práce. Půlené dvě hodiny, pak jedna společná následována mou volnou a nakonec hudebka u čtvrťáků. Poslechla jsem si pěkné referáty a zazpívali jsme si písničky.
Doma jsem po obědě ve školní jídelně pokračovala v četbě a pak mě čekala příprava na křest. Po přípravě kafe a nákup.
U večeře jsem se dívala na Stargate. A do noci jsem pokračovala ve čtení.
Ve čtvrtek ráno a dopoledne práce. Užila jsem si tělocvik a jednu volnou hodinu a taky hudebku. S dětmi jsme zkoušeli zpívat nahlas a pak potichu. Bavilo je to.
Po vyučování jsem si s kolegyní zahrála a zazpívala a pak už jsem spěchala na dvě hodiny náboženství. Ty překvapivě utekly jako voda, jako klidná voda. Zvládla jsem si taky přepsat koňský deník do papírové podoby.
Po nábožku jsem si dala večeři a koukala u toho na Stargate.
Večer jsem šla do šermu. Po třech týdnech. Prvně se hrála stará skandinávská hra a pak jsem dělala s nováčky scéniku. Nechtěla jsem bojovat, protože jsem se na to ještě fyzicky necítila. I tak jsem odešla s boulí. Na hlavě. Po sprše a malé svačince jsem si opět četla.
V pátek se mi nechtělo z postele. Nakonec jsem vstala. Je to přece naposled v tomto týdnu. Zvládla jsem dvě hodiny, pak jsem měla jednu volnou. Celou jsem ji pročetla a dočetla jsem knihu Dívka, která utekla z Osvětimi. Krásné. Pak následovaly další dvě hodiny. Po obědě jsem se mazlila s kocourem a šla do nábožka. Následovala mše svatá a po třech týdnech orchestr. Doma jsem si pustila Stargate a dala si večeři.
A jelikož jsem dočetla Dívku, která utekla z Osvětimi, tak jsem otevřela Silmarillion. Po roce. Večer jsem se chystala na sobotní školu liturgiky do Brna.
V sobotu ráno budíček už před šestou. V sedm jsem už čekala na autobus a nechala se jím a následně vlakem dopravit do Brna. Přijela jsem s hodinovým předstihem. Prohlédla jsem si Mendlák, kde jsem tak často čekávala na autobus. Úplně se změnil. Kromě hrachoviny uprostřed tam nebylo nic zeleného. Všechno do červena a bíla.
Před půl desátou jsem se dostavila do augustiniánského kláštera na Starém Brně. Proběhla registrace, modlitby a první přednáška od Radka. Následovala mše svatá v bazilice minor Nanebevzetí Panny Marie. Obědovou pauzu jsem strávila na Mendláku pozorováním autobusů, šalin a trolejbusů a taky čtením Silmarillionu.
Odpoledne byly další dvě přednášky. Jedna byla o Ohni a emocích a druhá o přijímání na Velký pátek. Obě přínosné, krásné a zajímavé. Závěr dne patřil modlitbě nešpor v bazilice. Koupila jsem si tam taky tři knihy. Z toho jen jedna byla pro mě. Už ji mám, ale byla vydána znovu v rozšířeném vydání. Tu prostě musím mít.
Vyfotila jsem si taky interiér kostela a jeden netradiční pohled.
Velmi mě kromě přednášek zaujala jedna plastika s Mendlova refektáře.
Ten strom nad lidmi.... Je dokonalý.
Jinak nádherná plastika baziliky minor Nanebevzetí Panny Marie.
Po posledním oslavném hymnu se rozloučit, jednu kolegyni doprovodit na autobus a pak pěšky na Hlavák. Cesta byla v pohodě. Nastoupila jsem na správný vlak, ve správné stanici vystoupila a skoro půl hodiny jsem čekala na autobus. Jel mě známý řidič. Tak jsme od Neslovic kecali.
A v neděli se mi nechtělo vstávat. Byla ještě o hodinu kratší noc.... Na mši jsem nezpívala. Jen v lidu. Krásně jsem si ji prožila.
Do oběda jsem koukala na Cirkus Humberto, poslední díl, a po obědě chvíli četla Silmarillion. Nezapomněla jsem vyrazit na procházku. Šla jsem kolem řeky na Střelnici, tam jsem přešla přes lávku Starého bobra a po druhé břehu řeky zpátky. Stihla jsem překvapivě i adoraci a požehnání.
Doma jsem si konečně dala kafe a něco dobrého k tomu. A zbytek odpoledne jsem odpočívala po náročném víkendu.
Na procházce jsem potkala jednu ještěrku, nespočet pavouků, jednu pavučinu do obličeje, a že byla velká.... Jen doufám, že na ní nebyl pavouk. Teď už to nezjistím. Pár kačen, morčáka velkého a myslím, že i ledňáčka. Na fotce ho bohužel nemám, protože jsem opět nebyla nachystaná. Byla to zářivě safírově modrá letící kulička.
U večeře jsem se koukala na Stargate. A to bude pro tento týden asi všechno. Takže krásný další týden roku 2023.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené