6.2. - 12.2.2023

Další týden za námi. Uteklo to jako voda. A co se dělo?

V pondělí dopoledne práce. Přežila jsem pět hodin a pak jsem si jela užívat ke koním. Bylo to nádherné, krásné dokonalé. Užívala jsem si to.

A večer jsem odpadla. Zvládla jsem přečíst jen jednu kapitolu v knize a před devátou jsem usnula a spala až do rána.

V úterý dopoledne dalších pět hodin. Z toho jedna hudebka u čtvrťáků. Odpoledne na mě čekala ještě porada. Vše jsem přežila. Domů jsem přišla po druhé hodině. Dala jsem si s mamkou kafe, nachystala si nábožko a četla jsem si. U večeře jsem koukala na Stargate. Pak jsem četla.

Ve středu dopoledne opět práce. Naštěstí jen čtyři hodiny. Ve své volné jsem si vyřídila daňové papíry. Ještě štěstí, že je to jen jednou za rok.

Odpoledne jsem dočetla první díl Křišťálů moci a došla si do knihovny pro další dva díly. Hned jsem se vrhla na druhý. Následovalo kafe a nákup v Tescu. Moc jsem tentokrát neutratila.

Večer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem, musela jsem a byla jsem sama. Po mši jsem doprovodila kolegu teologa na autobus a pak jsem spěchala domů. Dala jsem si sprchu a večeři. U večeře jsem koukala na další díl Stargate.

Později jsem si psala s bývalým spolužákem a poslouchala u toho písničky, u kterých jsem snila a psala. Konverzace se po chvíli trochu zvrhla.... Jsou všichni takoví?

Ve čtvrtek dopoledne práce. Čtyři hodiny s dětmi jsem překvapivě přežila. Odpoledne jsem přežila hodinu a čtvrt nábožka. Po čtvrt hodině jsem je pustila domů. Opravdu nemám náladu ani čas na to tam jen tak sedět.

Večeřela jsem brzy a koukala u toho na Stargate. Zase. Večer jsem po třech týdnech vyrazila do šermu. Místo rozcvičky jsme hráli vybíjenou, já se nějakým záhadným způsobem bouchla do svého levého kolene a chvíli jsem odpadla, pak se nacvičovaly štítovky a nakonec se řešilo vystoupení.

Štítovky pro mě byly asi to nejhorší, ale já potřebuju pohyb. Skoro jsem necítila levou ruku, tu štítovou. Do večera se mi pěkně klepala, když jsem ji potřebovala.

V pátek se vstávalo celkem dobře. Hlavně proto, že je pátek. Dopoledne práce, čtyři hodiny s dětmi. Svou volnou hodinu jsem pokecala s kolegyní. Asi jsme to obě potřebovaly.

Odpoledne na mě čekalo nábožko, mše svatá a orchestr. Tam jsem si trochu víc odpočinula. V nábožku jsem měla jen dvě děti, takže byl klid. mši svatou jsem si krásně prožila a v orchestru jsem si pěkně zahrála. Pak jsem prchala domů, odpočívat. U večeře jsem se dívala na Stargate. Potom jsem se začetla do Křišťálů moci, Hněvu pána ohně. Usnula jsem ještě před desátou.

V sobotu jsem vstávala na mši svatou. Nezpívala jsem, prožívala jsem. Dopoledne jsem uklidila poslední zbytky vánoční výzdoby, vysála pokoj a pak si chvíli četla. Po obědě jsem v četbě pokračovala. Odpoledne jsem dočetla druhý díl Křišťálů moci a hned jsem otevřela třetí díl. Zjistila jsem si taky, že série má pět dílů. No jo, ale v knihovně mají jen čtyři. Zase si budu poslední díl někde shánět. U Elyonovy země se mi to nepodařilo. Tak snad budu mít větší štěstí.

U večeře jsem koukala na Stargate a pak jsem chvíli žehlila. Do noci jsem četla.

V neděli jsem vstávala na mši svatou. Zpívala jsem, musela jsem. Dopoledne jsem udělal něco málo do práce, protože jsem na to v pátek zapomněla, a pak jsem se dívala na Cirkus Humberto. Odpoledne jsem vyrazila ven. Jako vždy. Jen zjišťuju, že mi ta hodina a půl nějak na pořádnou procházku nestačí. 

Byla jsem jako prasátko. Šla jsem na místa, kde jsem snad půl roku nebyla. Místo krásné úzké pěšinky, tam byl dálnice plná bláta.

Podle toho vypadaly moje boty.

Venku bylo krásně.

Jedna krásná pěšinka, pěkně blátivá a kluzká. Pohled zpět. A jedna kalužina. Docela zajímavý tvar ledu.

Padený strom. Byl obrovský. Nejspíš spad v době toho velkého větru.

Krásný pohled na zamrzlý potok. Je to pod jedním z přehrazení, jen to není vidět. Prostě se mi líbil ten krásně bílý led mezi kameny pokrytými mechem. A zapomněla jsem na spadané listí.
Občas zasvítilo sluníčko a venku byla hromada lidí. Hlavně kolem řeky. Ještěže jsem tam nešla. Pořád bych někoho potkávala. Procházku jsem zakončila adorací v kostele. Jako vždy. 

Přemýšlela jsem, jestli procházky nepřesunu na soboty. To bych měla více času. Mohla bych dojít dál. A nebo si udělat procházku i v sobotu i v neděli. Taky řešení, že?

Doma jsem si dala kafe a k tomu piškoty. Zbytek odpoledne jsem odpočívala. Zaslouženě. Poslouchala jsem hudbu a četla si.

U večeře jsem koukala na Stargate a pak jsem zase utrácela. Musela jsem si udělat radost i v únoru.

Do osmi do večera jsem dočetla třetí díl Křišťálů moci. Teď mi zbývá jeden, ale ten je v knihovně a do knihovny se dostanu nejspíš až ve středu. Do té doby budu trpět...

On UMŘEL!!!!! Co se dá dělat. I když mám podezření, že je všechny oklamal... Nebo že by další dar od Mor?

Uvidím.

A to bude pro dnešek a celý únorový týden všechno. Krásný další týden roku 2023. Dny jsou delší a delší a hned je venku veseleji, ne?

Vaše Vanimaré