Tu já doslova miluju. Nutí mě to přemýšlet. Přemýšlet nad soubojem, jak ho naaranžovat tak, aby to bylo uvěřitelné.
Dneska se procvičovaly jen prvky, seky, a chůze. Ve dvojicích byl vždycky starší a nováček. Já se řadím už ke starším. Služebně starším. Později jsme se prostřídali.
V jednu chvíli jsem si užívala boj ve čtveřici. Byla jsem přidělena ke třem klukům. Říkala jsem si, škoda, že nejsem mladší.
Občas jsem někomu z protivníků poradila.
Nejkrásnější bylo, že většina, proti kterým jsem bojovala, sledovala meč. Můj nebo svůj. Po pravdě jsem dělala ze začátku stejnou chybu. Člověk dostane občas po hlavě a pak si to uvědomí. Třeba já. Vždycky na vystoupení dostanu. Ale to není tím, že bych sledovala meč Spíš se špatně kryju a dám si vlastním mečem.
Můj zahradní šerm na jaře a v zimě. A mezi je meč, jak vypadal na začátku.
Tak trénink jsem si užila. A zase mám chuť šermovat.
Vaše šermující Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat