Zase ta neděle. Jedna z posledních v mezidobí. Vlastně už bude jen jedna. Ta příští týden. A co se dělo?
V pondělí dopoledne práce. Pro mě ulehčená, protože jsem s dětmi jela do muzea na řemesla. Krásný program měli pracovníci připravený. Ani se nám potom nechtělo odcházet. Ale čas nás tlačil a autobus by na nás nepočkal. Ale poslední hodinu jsem po nich už nic nechtěla. Stejně by to asi ani nešlo. Učily se tedy jen první hodinu.
Odpoledne jsem vyrazila za svými miláčky. Za Ernestem a Arturem. Bojovala jsem a vybojovala. Doma jsem potom spokojeně odpočívala.
V úterý opět práce. Obohacená inspekcí na škole. Už jsem jednou inspekci zažila, takže svým způsobem vím, do čeho jdu. U mě na hodině nebyli, ale ve třídě ano. Na angličtinu. Pak už jen dvě hodiny a šlo se domů. Odpoledne jsem byla celé doma. Nikam jsem nešla. Nemusela jsem. Ale naopak za mnou přišla kolegyně, která potřebovala s něčím pomoct. Pomohla jsem, pokecaly jsme a byly jsme obě spokojené.
Večer jsem koukala na videa a více méně odpočívala. Začala jsem číst knihu Tolkien: Na březích Středozemě.
Ve středu ráno práce. Od první hodiny jsem věděla, že budu mít pátou hodinu inspekci. Fajn. Zrovna na hudebku. Nachystáno jsem měla, nacvičili jsme na vystoupení, zazpívali si písničky, za hráli pantomimu a šli domů. Snad to nebylo tak hrozné.
Většinu odpoledne jsem si četla. Musela jsem taky na nákup a pak jsem si šla zazpívat na mši svatou. Byla jsem tam sama. Užila jsem si to. Po mši byl pokec s kolegou teologem. Dlouho jsme tak nepokecali. Večer jsem ještě koukala na Četnické humoresky a pak jsem to zalomila a spala.
Ve čtvrtek trocha stresu hned po ránu. Měla jsem rozhovor o hospitaci inspektorky na hodině hudební výchovy. Překvapivě mě nijak extra nekritizovala. Vytkla mi jednu jedinou věc. No jo, musím se z toho poučit. Jinak se prý hodina líbila.
Následovaly čtyři hodiny s dětmi, z toho jeden tělocvik a hudebka, a jedna volná hodina. To jsem si konečně dopsala papírový Koňský deník a nachystala se na pátek. To už u nás inspekce nebude.
Odpoledne na mě čekaly dvě hodiny náboženství. Přežila jsem obě. Úspěch. Navečer jsem se netěšila. Nešla jsem do šermu, ale do sboru. Protože jsem to neprozřetelně slíbila. Slibu jsem dostála. Zpívalo se strašně moc písní. Všechny naštěstí znám a i trochu umím. Jinak mi vzali sólo v jedné písničce, ale ani mi to nevadí. Schovám se ve sboru a nechám zpívat mladší generaci. Ať se snaží.
A večer jsem se věnovala Tolkienovi. Četla jsem.
V pátek v noci jsem přemýšlela, co je za den. Pak jsem si uvědomila, že pátek a spala jsem dál.
Dopoledne mě čekala práce. Dvě hodiny se svou třídou, pak na chvíli ke čtvrťákům na zkoušku zpěvu, zbytek hodiny jsem měla volný, a nakonec ještě dvě hodiny u mých zlatíček. Byli trochu rozjívení. Ale znám i horší dny.
Odpoledne klasický maraton. Nábožko, mše svatá, to je odpočinek, orchestr. To je taky svým způsobem odpočinek. Jenže je před koncertem, tak jsme dostali do těla.
Do noci jsem četla.
V sobotu ráno mě probudil budík. Dost násilně. Vstávala jsem na mši svatou. Nezpívala jsem, nemusela jsem. Byla tichá. Do oběda jsem s mamkou vařila a po obědě jsem si chvíli četla. Využila jsem i sluníčka a pracovala na zahradě. Vytahala jsem ze země řepu a očistila jahody od nezralých plodů a plevele. Pak jsem opět sedla ke knize Na březích Středozemě.
Po kafi jsem knihu dočetla a otevřela další. Nejdražší knihu, co jsem kdy koupila. Netvoři a kritikové a jiné eseje od J. R. R. Tolkiena. Nedala se sehnat.
Navečer jsem koukla na jeden díl The rebel princess a na jeden díl Stargate. A dál jsem si četla.
V neděli ráno mše svatá. Zpívala jsem, musela jsem. Zpíval totiž sbor. A byly křtiny. Do oběda jsem si četla a pomáhala v kuchyni. Po obědě jsem vyrazila jako vždy na procházku. Našla jsem hromadu bažantích pírek. Některá jsem si vzala. Procházku jsem zakončila adorací v kostele.
Jedna fotka z procházky
Sotva jsem potom došla domů, měla jsem telefonát, jestli nechci jít ven. Tak jsem šla. Tentokrát na druhou stranu než obvykle chodívám. Pokecala jsem s kolegou teologem, podívali se na jedno místo a za šera se rozloučili. 
Doma jsem si potom uvařila kafe a dala si kousek buchty. Pak jsem koukla na Stargate a přemýšlela, co budu příští týden dělat. A večer jsem opět četla Netvory a kritiky.
A to bude pro tento týden asi všechno. Krásný další týden roku 2022. Tentokrát je zpříjemněný státním svátkem ve čtvrtek. Zajeďte si někam na výlet s rodinou nebo přáteli.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat