Úspěchy

Dařilo se.

Měla jsem dneska Ernesta. Nachytala jsem si věci a došla si pro něj do ohrady. Šel dobrovolně. To asi bude tím pamlskem.

Uvázala jsem ho a začala čistit. To už se začal trochu ošívat. Při sedlání na mě koukal, uši sklopené dozadu. Byl naštvaný. Snažila jsem se ho rozptýlit. Podařilo se a mohla jsem dokončit chystání. Při dotahování sedla se na mě zase díval. Chvílemi mě chtěl kousnout. Upravila jsem si třmeny, nauzdila a hurá do sedla.

Na jízdárně jsme začali v kroku. Po dvou jízdárenských povelech jsme naklusali. Zbytek hodiny jsme klusali. Dařilo se, občas se nedařilo. Většinou jsem se chytila Ernesta koleny, čímž jsem ho zabrzdila. Trenérka volala, že mám hned naklusat. Během chvíle se mi to podařilo.

Klusali jsme a klusali, jezdili kruhy, od stěny ke stěně, vlnovku, diagonálu. Zjistila jsem, že u Ernesta stačí přenést váhu na vnější nohu. Hned zatočil. A pak na druhou stranu. Nádhera.

Ke konci hodiny jsme překvapivě obklusali dvakrát celou jízdárnu. Pak jsem zmáčkla kolena a Ernest přešel do kroku.

Natrénovali jsme taky zastavování, abychom to nezapomněli a šli se vykrokovat mezi ohrady. Během hodiny se pěkně rozchodil a byl naprosto v pohodě.

Následovalo odcajkování, poděkování, odměnění. Artur dneska trochu zlobil. Aimy byla na kování a Artur chtěl za ní. Kolegyně měla chvíli co dělat. Naštěstí to zvládla. Dost mě překvapilo, že za Aimy nechtěl Ernest. Ten šel překvapivě dobrovolně do ohrady. Tam dostal poslední pamlsek a rozloučili jsme se.

Zvládly jsme i Artura a nechal se odvést do ohrady za Ernestem. Oba také dostali spoustu jablíček. Artur se rychle učí a ví, kde jablíčka byla minulý týden a dneska šel na jistotu. To je potvůrka...

Ernest je taky potvůrka, protože mě poslintal. Dost. Chutnal mu můj rukáv a taky předek bundy. Hlavně že si pochutnal.

Následoval úklid jízdárny a místa uvázání, rozloučily jsme se a jely domů. Velmi příjemně unaveny a nabity energií.

Už aby bylo zase pondělí.

Vaše Vanimaré