Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

7.9.26

31.8. - 6.9.2026

Další neděle je za námi. První školní dny taky a teď nás čeká celý školní rok. A co se dělo hned a jeho začátku?
V pondělí jsem vstávala doma a jela do práce. Přítel totiž odjel hned brzy ráno až do Ralska. A mě se nechtělo vstávat tak brzy.
V práci jsem byla až do půl jedné, pak jsem utíkala na autobus a jela do Ivančic za bývalou kolegyní a současnou kamarádkou posedět do kavárny. Pěkně jsme si pokecaly. Potom mě odvezla domů a já se vrhla na šití šatů ze šifonu. Večer jsem se těšila, že půjdu brzy spát, ale nějak se nestalo.
V úterý jsem měla velmi zvláštní sen. Zdálo se mi, že jsem žačka v nějakém ročníku základní školy a probíráme v matematice zlomky. Učitelka to dle mého názoru vysvětlovala naprosto chaoticky a tak jsem se do toho vložila já. Načež mi utekla půlka třídy, tak jsem je hledala po celé škole, ale nakonec jsem vysvětlovala jen té druhé polovině, která zůstala ve třídě s tím, že ti ostatní ať se to naučí, kde chtějí. Asi krize.
Do práce byla cesta v pohodě. Nikde jsme nestáli, ale zpoždění malé bylo. V práci jsem přežila dohled na chodbě a hodinu s dětmi ve třídě. Povídali jsme si o prázdninách. Pak se rozprchly domů a já na oběd, poradu a taky domů. Stihla jsem autobus ve čtvrt na jednu a v jednu jsem byla doma. Hladová. Ohřála jsem si oběd z neděle a byla jsem spokojená.
Po obědě jsem chvíli odpočívala a pak jsem začala zpracovávat šifonovou sukni. Uvidíme, jak to dopadne. Je to takový pokus. Navečer jsem šla za přítelem a nakonec jsem u něj přespala. 
Ve středu probuzení u přítele. Cesta do práce byla v pohodě. Přišla jsem včas. Čekaly mě tři hodiny s dětmi. Přežila jsem. Domů jsem přijela později, protože jsem se stavovala v centru Brna. Odpoledne jsem si dala kafe a zmrzlinu a na čtvrtou hodinu jsem šla k příteli. Navečer mě přítel odvezl na mši svatou. Pěšky jsem se vrátila a u přítele přespala.
Ve čtvrtek dopoledne tři hodiny s dětmi a pak odjezd domů. Ještě jsem pozdravila rodiče, kteří odjížděli na dovolenou. Po dlouhé době jsem si zastřílela z luku. Jak jsem dopadla, jsem napsala v článku. Večer jsem šla do šermu, abych se dozvěděla, co se bude dít na historkách v Kounicích. Ze šermu mě vyzvedl přítel a šli jsme k našim. Překvapivě jsme oba přespali u našich. Přítel měl v pátek dovolenou, společně jsme tedy šli do pekárny a nákup jsem dala jemu, abych jej netáhla do Brna a zpátky. Domů jsem přijela později, protože jsem měla čtyři vyučovací hodiny. Střílet jsem nešla, protože nějak nebyl čas. Šla jsem ke zpovědi a na mši svatou. Po mši mě brácha vezl k příteli a společně jsme jeli k našim. Já si chystala věci na historky. Spát jsem chtěla jít brzy, ale nějak se nezadařilo.
V sobotu jsem byla hned ráno na mši svaté. Zpívala jsem. Přítel šel tentokrát se mnou. Dopoledne jsem vařila a odpoledne jsem jela na historky do Kounic. V kostýmu. Vystoupení jsme měli až po páté hodině, tak jsem si prošla s přítelem město až na zámek, kde jsme se zúčastnili prohlídky. Na vystoupení jsem nesla truhlu s pokladem na turnaj a pak jsem při štítovkách střílela z luku. Vystřelila jsem si dvakrát. Kolem sedmé hodiny jsem s přítelem jela domů.
Následovala koupel a společná večeře. A po večeři spánek.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Nezpívala jsem. Odpoledne jsme s přítelem hlavně odpočívali a jeli nakupovat. Přespávali jsme opět u našich.
A to bude pro tento týden asi všechno. Dneska je to nějaké krátké. Asi jsem půlku událostí zapomněla, ale to nevadí.
Přes týden jsem nezapomněla číst a psát, drbat kocoura, dávat si kafe a odpočívat.
Krásný další týden roku 2026.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené