Pondělí uteklo jako voda. Přežila jsem pět hodin ve třídě. Měla jsem i tělocvik. Trochu jsem je prohnala a unavila. Potom na chodbě to nebylo moc znát. Pořád lítali jako splašení.
Odpoledne jsem si užívala u koní, i když mi ježděni moc nešlo. Trenérka chudák musela křičet. Ale dobře mi tak. No jo, každý den není posvícení.
Do noci jsem si potom četla a dočetla jsem knihu Vinnetou I. indiánské léto. Hned jsem nakousla druhý díl.
V úterý dopoledne opět práce. Pět hodin. Žádná volná. Užila jsem si hudebku u čtvrťáků a pak film u svých. S tou jednou hodinou jsem totiž moc nepočítala, protože měli mít angličtinu. Nakonec ji neměli. Koukali aspoň na anglického Mr. Beana.
Odpoledne jsem šla s kolegyní na čaj. Ona si dala kafe a věneček. Stále nějak nepochopila, že se záměrně vyhýbám některým potravinám. Hlavně klid, Vani, ano?
Pak jsem si vyzvedla zásilku v Zásilkovně. Dorazily mi čaje a taky dárek k Vánocům. Ne pro mě.
Doma jsem si pak dala své kafe a k tomu sušenky. Následně jsem si chystala věci do nábožka. Tento týden už mě nemine.
Ve středu dopoledne práce. Odpoledne cvičení s kolegyní a pak odpočinek a četba. Dala jsem si kafe a musela na nákup. Večer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem, musela jsem. Docela jsem se i těšila. Nové varhany se krásně poslouchají. Motivuje mě to k tomu, abych si to zopakovala.
Den jsem zakončila Četnickými humoreskami. Už jsou to poslední díly. Ty nejlepší a nejsmutnější.
Ve čtvrtek ráno práce. Záhadným způsobem jsem to přežila. Pak na mě čekaly ještě dvě skupinky na nábožko. Taky jsem to přežila. Cestou jsem si vybrala penízky, vyzvedla jednu zásilku a nakoupila zásobu čokolády. Navečer jsem šla do šermu. Nic moc se nedělalo. Hlavně se ani nebojovalo. Já teda ne. Někteří ano, protože přijeli Sigurdi. Já jsem dělala s nováčky rukavice. Po tréninku jsem se ještě začetla.
V pátek dopoledne opět práce. Pět hodin, jedna generálka na neděli a pak oběd. Po obědě jsem si myslela, že půjdu učit náboženství, ale nebylo mi přáno. Už jsem byla oblečená, obutá, nachystaná a ... udělalo se mi špatně. Takže jsem se zase vyzula, vysvlékla a volala, že nedojdu. Asi hodinu jsem ležela a četla Vinnetoua. Po čtvrté hodině jsem udělala první adventní věnec. Měla jsem již koupený obalený korpus, takže jsem jen dozdobila. U večeře jsem koukla na díl Stargate a do noci si četla. Dočetla jsem druhý díl Vinnetoua a hned nakousla třetí.
V sobotu jsem vstávala na mši svatou. Pan farář, jakmile mě uviděl v kostele, hned se ptal, jestli žiju. Prožila jsem si mši svatou a šla si vyzvednout zásilku. Objednala jsem si dvě knihy o koních. Tak jsem zvědavá, jestli se dozvím něco nového. Ale to se dozvím určitě.
Po příchodu domů jsem si jela pro chvojky, podívala jsem se do dílen a něco málo nakoupila. Doma jsem potom obalila dva korpusy chvojkami a jeden částečně nazdobila. Byl to ten menší. Po obědě jsem pokračovala. Do půl druhé jsem měla všechno hotové a překvapivě i uklizené. Věnce jsem si nafotila a napsala o nich i článek.
S mamkou jsem pak upekla jeden druh cukroví. U večeře jsem koukla na Stargate a do noci si četla.
V neděli ráno jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem, musela jsem. Do oběda jsem stihla udělat mrkvový salát a přečíst několik kapitol Vinnetoua. Po obědě jsem v četbě chvíli pokračovala a pak jsem vyrazila ven. Svítilo sluníčko a bylo pěkně mokro. A blato. Zase jsem seškrabávala z podrážek. A hned dvakrát. Poprvé na Novoveské u křížku, pak u kostela. A to jsem nešla přes pole, ale jen po polní cestě. Mezitím jsem si boty stihla i umýt v obilí. A to tak, že jsem měla v botách mokro.
Procházku jsem zakončila na adoraci a požehnání. Doma jsem si dala kafe a buchtu. Pak jsem se začaa chystat na vystoupení se čtvrťáky. Nachystala jsem si klávesy, triangly, flétnu a housle. Raději jsem se ujistila, že mám náhradní struny.
Na náměstí jsem dorazila něco málo po půl páté. Rychle nastavit klávesy a za dětmi. Rozdala jsem nástroje, seřadila je, přesunuli jsme se na druhou stranu pódia a čekali jsme, až na nás dojde řada. Housle se nerozladily, tak jsem byla klidná. A dostala jsem mikrofon. Beee. Nemám je ráda, mikrofony. Naštěstí na mě nespadl. Děti zpívaly nádherně. Moc se jim to podařilo. Teď mají už od té písničky pokoj. Dostali jsme všichni horký čaj a děti i nějakou tu tyčinku k mlsání. Většina mi i vrátila triangl. Ten poslední se mi snad vrátí v týdnu.
Doma jsem se koukla na zbytek adventního koncertu na České televizi. Poslední skladba byla dost překvapující. Cimbálová muzika Grajcar zahrála E. Morriconeho Tenkrát na západě. Velmi zajímavé zpracování.
A to bude pro tento týden asi všechno. Začal nám nový liturgický rok, užívejte předvánočních dnů a nestresujte se. Já si jdu číst.
Vaše adventně naladěná Vanimaré
P. S.: Ještě by to chtělo trochu sněhu.... Ale to už bych toho chtěla moc.
V.
Žádné komentáře:
Okomentovat