V pondělí ráno práce. Klasika. Přežila jsem pět hodin. Odpoledne odpočinek. Nikam jsem nejela, protože to nešlo. Tak jsem si četla, jedla a odpočívala. A trochu mrzla. Dala jsem si kafe. Po kafi jsem posbírala jahody a taky hromadu ořechů. Zase mám ruce jako prase. Smůla, nejde to moc dobře umýt. Spíš vůbec.
Do večera jsem koukla na dva díly Eternal love of dream a do noci jsem si četla.
V úterý ráno práce, první dvě hodiny trochu nevolnost, ale přežila jsem. Musela jsem. Pak už ty další hodiny rychle utekly.
Odpoledne jsem nemusela nic dělat. Jen jsem si četla a dočetla knihu Pozvaní. Dopadlo to tak, jak jsem asi sto stránek před koncem tušila. Byla to docela dobrá kniha.
Pak jsem přečetla ještě dvě kratší povídky a podívala se na další díl Eternal love of dream. Nezapomněla jsem na kafe a kocoura. Toho jsem pěkně podrbala.
Do noci jsem četla.
Ve středu klidný den. První dvě hodiny jsem měla vždy půlku třídy. Pak byla matematika a pro mě volná hodina. Na poslední hodinu jsem šla ke čtvrťákům na hudebku. Během dne jsem trochu trpěla, protože jsem si nemohla vzít čočky. Musela jsem jít brýle. Začalo mě totiž bolet oko, tak jsem nechtěla nic riskovat.
Před obědem jsem si s kolegyní zacvičila a po obědě jsme šly na kafe. Já na čaj. Doma jsem si potom dala kafe a pokračovala v četbě. Navečer jsem šla ke svátostem a na mši svatou. Zpívala jsem, musela jsem. Po mši jsem ještě něco vyřídila a šla domů. Totálně zmrzlá. No jo, už je říjen. Teploty klesají a klesat ještě nějaký ten čas budou. Musím se připravit na horší. Tepleji letos už asi nebude.
Den jsem zakončila Četnickými humoreskami a taky četbou.
Ve čtvrtek byl klidný den. První hodina byla pro děti zkrácená. Daly i svačinu a šli jsme všichni na muzikálové představení Pocahontas. Pak jedna pro mě volná hodina a poslední hodina napůlená matika a hudebka. Něco málo jsme vypočítali a zbytek hodiny jsme zpívali.
Odpoledne na mě čekaly dvě hodiny náboženství. Ani všichni nepřišli. No, něco jsem udělala a pak jsem zamířila k lékaři. Po dlouhé době. Nic mi nezjistil, poslal mě opět na gastro a na odběry. Kvůli slinivce. A myslím, že nejen kvůli ní. Zase mi totiž nebývá moc dobře po jídle. Po jakémkoli jídle. I po tom dietním.
Odešla jsem s receptem na kapky do oka, protože mě bolí, a žádankou na chirdu.
Večer jsem nikam nešla. A to jsem se těšila do šermu. Nebylo mi zrovna nejlépe. Opět. Tak jsem koukla na dva díly Eternal love of dream.
Do noci jsem si četla. když do noci to moc nebylo. Usnula jsem už po čtvrt na deset.
V pátek konečně pátek. Hurá sláva. Zašla jsem si za upírem a pak po snídani do práce. Hned první hodinu jsem měla volnou. Udělala jsem si zápis do prvouky na pondělí a četla si. Pak už jsem trávila hodiny s dětmi. Ale trochu je rozhýbat to bylo něco. Moc se jim nechtělo.
Odpoledne jsem si chvíli odpočinula a pak jsem měla nábožko s malými. Malovali, já jim povídala. Po nábožku na mši svatou a pak do orchestru. Pěkně jsem si zahrála, i když mi to moc nešlo.
Doma jsem se podívala na už dvacátý devátý díl Eternal love of dream a u toho jsem večeřela. A dojedla jsem svou zvláštní čokoládu.
Do noci jsem četla a dočetla jsem Dívku na neděli. Dopadlo to dost překvapivě.
V sobotu jsem spala až do devíti. Hurá, ale spala bych i déle. Dopoledne jsem vysála celý dům a pomohla v kuchyni. Po obědě jsem chvíli četl Duch domu Ashburnů a pak šla na růženec do kostela. Doma jsem si dala kafe a k tomu sušenky. Ty polomáčené. Padlo celé balení. Jako vždy.
U večeře jsem se dívala na další díl Eternal love of dream. Nějak mě to zaujalo. Ten vztah mezi nimi. Jména si nepamatuji, ale pěkně to mezi nimi jiskří. Viděla jsem za sobotu asi pět dílů.
Do noci jsem si četla. Začínalo to být trochu moc strašidelné, tak jsem to zalomila a spala.
V neděli jsem byla ráno na mši svaté. Zpívala jsem, musela jsem. A nebylo mi nejlépe, ale zvládla jsem to. Do oběda jsem dočetla Duch domu Ashburnů. A nějak moc jsem se začetla, protože na procházku jsem vyrazila až kolem druhé odpoledne. Každopádně jsem měla docela dost času, než odstartuje hlavní dostih Velké pardubické. Potkala jsem dva psy vítací, spoustu ptactva a hmyzu a taky jednu nádhernou srnku. Škoda, že v té jedné poloze nevydržela dlouho a utekla. Asi si myslela, že ji chci zabít. Ani ne nedivím.
Venku bylo krásně. Svítilo sluníčko, objevila jsem další nádherná zákoutí v údolí řeky. Slunce ozařovalo podzimní barevné listy stromů, jemný vánek je shazoval a ty se lehce snášely k zemi. Občas za doprovodu různých zvuků.
Srnka a jedny z hub.
Pohled do korun stromů a na krásné zelené pole.
Na některých fotkách to vypadá spíš jak na jaře, než na podzim.
Doma jsem si dala kafe a koukala na Velkou pardubickou. Ještě za světla jsem vyplela kousek záhonu a naimpregnovala bundu a kalhoty. Přetáhla jsem fotky do počítače a koukala na Eternal love of dream.
A to bude pro dnešek a celý týden asi všechno. Užívejte sluníčka a krásných dnů.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat