Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

17.7.22

11.7. - 17.7.2022

Tak zase neděle. Dneska psaná docela ve spěchu, protože jsem neměla možnost psát průběžně během týdne, jak jsem si zvykla. Zase technické problémy.
Ale teď k tomu, co se vlastně dělo.
V pondělí jsem byla doma. Nezapomněla jsem na kocoura a na obchod. Koupila jsem si mrkvánky a hned jsem je snědla. Večer jsem koukala na další film o Vinnetouovi. A balila jsem si krosnu na cestu do Želivi.
V úterý na mě čekala dlouhá cesta. Na bus jsem nasedla v deset a do Želivi jsem dojela před čtvrtou hodinou odpoledne. Než jsem odjela, stihla jsem si podvrtnout kotník. Super.
V Tetčicích jsem zjistila, že jsem si svou dobrou nachystanou svačinu nechala v ledničce. Tak jsem v Brně navštívila Tesco a koupila si svačinu. Měla jsem tam mít hodinu čas, byla z toho hodina a půl. Aspoň jsem se najedla. Ve vlaku naštěstí měli WiFi, tak jsem si zjistila spoje do Želivi.
V podvečer jsem stihla i mši svatou. Následovala večeře, první přednáška a společná zpívaná modlitba kompletáře. Přednáška byla na téma Co je vlastně čas.
Ve středu jsem byla celý den v Želivě. Ráno moje oblíbená společná zpívaná modlitba hodinky četby a ranních chval. Po snídani byly dvě přednášky. První na téma Bůh a čas, druhá o Posvěcování dne. Následovala mše svatá a oběd. Po obědě chvíle klidu a pak další dvě volitelné přednášky.
Při mši svaté jsem šla s obětními dary. A aby toho nebylo málo, tak mši svatou přenášela televize Noe.
Odpolední přenášky měly témata Antifony v liturgii hodin a druhá o Liturgickém roce a lidové zbožnosti.
Večer společná zpívaná modlitba nešpor a pak večeře. Večer jsem měla už odpočinek.
Čtvrtek byl opět v Želivě. Program byl stejný Ranní chvály a hodinka četby, přenášené televizí Noe, přednášky, tentokrát Posvěcení týdne a Naplnění času. Mše svatá, oběd, krátký odpočinek a další dvě přednášky. Jak často se slaví eucharistie a Liturgické aspekty synodality. Ani po této druhé přednášce jsem synodalitu asi nepochopila. Zpívaná společná modlitba nešpor a večeře. Večer jsem už program měla. Byla asi hodinová adorace v kostele. Taky byly dvě bouřky.
V pátek již tradiční a zažitý program. Modlitba v chóru baziliky, snídaně, dvě přednášky, Mezi vtělením a parusií a Posvěcení roku. V poledne mše svatá, i v televizi, a poté oběd. 
Po obědě jsem vyrazila na krátkou procházku k soutoku Želivky a Trnávky.
Odpoledne další dvě přednášky na téma Syndrom služebníka (nejen) při liturgii a Lidé s osobnostními akcenty v kostele. Obě byl docela zajímavé a ta druhá i zábavná. Zjistila jsem, že z osmi jmenovaných akcentů osobnosti mám větší část. Možná i všechny.
Následovaly zpívané nešpory a večeře. A večer byl dlouho očekávaný večer otázek a odpovědí. Poprvé jsem taky napsala dotaz a byl zodpovězen.
V sobotu už trochu lítosti, čekal mě poslední celý de v Želivě. O to víc jsem prožívala společnou zpívanou modlitbu, která opět byla přenášena. Následovala snídaně a dvě přednášky. První na téma Závdavek věčnosti a druhá o Konci času. Po mši svaté a obědě jsem vyrazila na procházku. Na šla jsem v okolí hned tři kapličky. Po návratu jsem měla jednu diskuzi na téma Jak se mi souží při liturgii. Po pravdě, mě někdy naprosto hrozně.
Večer byl plný překvapení. V první řadě byla vigilie. Ale nebyla to mše svatá, jak ji známe. Byla to hodinka četby s lucenáriem (teď nevím, jestli jsem do dobře pojmenovala/napsala). Večer pokračoval společenstvím u vínka. Součásti školy byl i závěrečný test. Se svou skupinkou jsem tento test napsala nejlépe. Po testu následovala již tradiční scénka, která byla tematicky zaměřena na čas. Blíže popsat se to nedá, to se musí prostě vidět. A myslím, že se to nedá vidět podruhé, protože to tak už nevyzní.
Den byl zakončen společnou zpívanou modlitbou kompletáře.
A v neděli už bylo hlavně balení. Ráno jsem ovšem nevynechala ranní chvály, společné posezení s biskupem a mše svatá. Při mši svaté na mě nezbyly bezlepkové hostie, tak jsem přijímala z kalicha. Po mši už jen oběd a pak cesta domů. Dojela jsem ještě dobře. Krátce po třetí hodině. Do Brna jsem jela autem a dál vlastně taky.
Při obědě jsem se trochu vzdělávala. Prý se dá, když dojdou hostie, podávat i neproměněné hostie namočené v proměněném víně. Pro mě zajímavá informace.
Doma jsem si dala kafe a vyrazila se podívat na pouť. Nic jsem si nekoupila, nic mě nezaujalo.
No a večer jsem začala řešit technické problémy počítače, naštěstí se po čtvrt hodině rozjel a fungoval. Uvidím, jak to bude dál. Proto taky článek vychází tak pozdě. A nejsou v něm fotky, protože ty jsou ve foťáku a nejspíš je budu zpracovávat až zítra.
A to bude pro dnešek a celý, krásný, modlitbou naplněný týden. Teď se vrátím zpět do reality všedního světa.
Vaše duchovně povzbuzená Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené