Zase další neděle. Nějak rychle za sebou ne? A co se dělo?
V pondělí dopoledne práce. Přežila jsem a zvládla jsem i výtvarku. A odpoledne ke koním. Na to se vždycky těším celý týden. A pak to uteče jako voda. Hlavně u těch koní je čas k nezastavení.
Cestou domů jsem si vyzvedla balíček na poště. Původně jsem si chtěla vyzvednout i dopis, ale ten byl k dispozici až v úterý. A to jako proč?
Do večera jsem toho už moc neudělala, jen jsem chvíli četla a pak jsem to zalomila. Byla jsem dost unavená, jako ostatně každé pondělí.
V úterý dopoledne práce. A od rána jsem nějak nestíhala. Chyběly mi minuty. Odpoledne jsem se s časem trochu srovnala. Pak jsem hrála s kolegyní. Konečně jsem vytáhla i další flétny a zkoušela co dovedou. Vytáhla jsem sopraninovou, i vysokou sopraninovou. Sopránová nesměla chybět. Krásně jsme se pobavily a hlavně si zahrály. Po hraní jsem si konečně vyzvedla ten dopis. Snížili mi poplatek za delší studium o víc jak polovinu. To je dobré ne? Teď ještě obhájit.
Odpoledne jsem si doma hlavně četla a čekala na posudky k diplomce. Stále jsem je neměla.
Večer jsem koukla na film, ochutnala nový druh chleba bez pšenice a žita a poslouchala hudbu. Taky jsem se začetla do Tomáše Akvinského a jeho O svátostech obecně v Teologické sumě.
Do noci jsem četla Eragona.
Ve středu jsem měla čtyři hodiny a z toho jednu volnou. Děti měly informatiku. Tak jsem si napsala koňský deník papírově a nakopírovala pro páťáky noty na čtvrtek.
Odpoledne jsem měla jít s kolegyní na kafe, ale nešla jsem. Kolegyně neměla čas. Já zase nemám čas jindy. Můj rozvrh je letos dost nabytý. Nemůžu za to, ale vyhovuje mi to.
Odpoledne jsem si vyzvedla dva balíčky, jeden obsahoval tonery do tiskárny a druhý raznice. Taky jsem si dala kafe a upekla rybu na dva dny, abych měla co k obědu. A krásně svítilo sluníčko, tak jsem se nahřívala. Prošla jsem se trávou bosky.
Večer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem, nehrála jsem.
Večeři jsem si dala pěkně venku, na čerstvém vzduchu za milé společnosti.
Den jsem zakončila Četnickými humoreskami.
Ve čtvrtek ráno trochu nestíhačka. Naštěstí mám před výukou dostatečnou časovou rezervu. Přežila jsem čtyři hodiny, z toho jednu v pětce.
Po obědě jsem se věnovala kocourovi. Seděla jsem na terase a on mi skočil na klín. Drbala jsem ho a hladila, a on mňoukal a koukal.
Odpoledne ještě nábožko, kafe a nákup. Nechala jsem tam zase tisícovku. No jo, některé potraviny jsou prostě dražší.
Chvíli jsem i četla Tomáše.
Po lehké večeři jsem šla do šermu. Dočkala jsem se klasické rozcvičky. Rozběhání na 14 koleček a pak silová rozcvička. Překvapivě mi ani nebylo špatně. Pak do bojového, procvičit lajny a kruhy. V kruzích jsem byla vždycky mezi prvními mrtvá bez úspěšného zásahu. Ke konci jsme trénovali mosty. Tam už jsem jeden nebo dva střety přežila. Většinou jsem nepřežila. Vedoucí z toho měl docela srandu. Prý si to takhle ani neužiju. Je pravda, že mám radši scéniku a na boj se dívám.
Po tréninku jsem si dala druhou večeři a sušenky.
V pátek se mi vůbec nechtělo z postele. Komu by se taky chtělo, že? Přežila jsem pět hodin ve škole, zvládla jsem i hudebku s nástroji.
Odpoledne jsem chvíli lenošila s Eragonem a pak jsem šla zase učit. Nábožko. Z nábožka rovnou na mši svatou a pak do orchestru.
Večer, při večeři, jsem si přečetla jeden ze dvou posudků. Ještě mi chybí posudek od vedoucího práce. Jinak posudek nic moc. Navrhli mi za E.
Před spaním jsem ještě prohlédla časopis Knihkupec a zaujala mě tam knížka Houslistka z Osvětimi. Asi si ji koupím.
V sobotu jsem se trochu víc prospala. Potřebovala jsem to. Dopoledne jsem pekla a vařila, odpoledne jsem četla, jak Tomáše tak Eragona, mazlila se s kocourem, užívala sluníčka a dala si kafe. Po kafi jsme doma grilovali. Dala jsem si jen hermelín se zeleninou.
Večer jsem si objednala zase nějaké ty hudební nástroje, potřebuji doplnit arzenál do školy pro děti. Pro sebe tam mám jen irskou flétnu. A když už jsem byla v tom nakupování, tak jsem si koupila E-knihu Houslistka z Osvětimi.
Později jsem se dočkala posudku vedoucího práce. Teď jen nějak slušně reagovat a za týden a něco obhájit.
V neděli dopoledne krmení a mše svatá. Tentokrát jsem už zpívala. Po mši jsem šla do obchodu a pak domů. Cestou jsem potkala kolegu z teologie a trochu jsme poklábosili.
Do oběda jsem ještě udělala mrkvový salát.
Po obědě jsem si chvíli četla a pak jsem vyrazila za klíšťaty. Šla jsem na netradiční stranu, i když tím směrem jsem šla úplně poprvé, když jsem začínala chodit takhle pravidelněji. Vyšplhala jsem se na Koblih a pak jsem sešplhala dolů na cyklostezku. Dlouho jsem se jí nedržela šla podél řeky do města. Dneska je těch fotek nějak víc.
Na závěr jedna labuť. Krásné pohledy, které se nedají zachytit na fotce. To se musí vidět.
Znovu jsem potkala hada, možná to byla ještěrka. Bylo to moc rychlé, takže jsem to nestihla vyfotit.
Doma jsem si dala kafe a perníčky, doprovodila jsem kocoura domů a znovu se trochu začetla do Tomáše.
Neodolala jsem a musela jsem taky něco dělat. Měla jsem chuť šít. Ale co? Původně jsem myslela, že si udělám střihy na tuniky, ale pak jsem si řekla, že bych mohla konečně po několika letech dodělat prošívanici. Rozměřila jsem si to a šila. To bylo hrozný. Mám to křivě, ale nebudu to opravovat. Stejně to nebude v akci vidět.
Večer jsem šla ještě na májovou a pak jsem se zakecala.
Po večeři jsem pokračovala v šití. Prošívanice dostala rukávy. Konečně.
A to bude asi pro tento týden všechno. Krásný další květnový týden roku 2022.
Vaše kreativně tvořící Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat