Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

16.5.22

Dokonalá vyjížďka

Jela jsem ke koním sama. Bez kolegyně.
Přijela a přišla jsem dříve než trenérka. Převlékla jsem se a šla se zeptat, koho budu mít. Dneska vyhrál Artur. A kolem jízdárny jsem se akorát prošla.
Nachystala jsem si sedlo, uzdu, box s čištěním, helmu a vodítko. A šlo se do ohrady pro Artura. Skoro jsem ho nepoznala. Vypadal jako zebra. Měl na sobě deku mouchařku. Před ustrojením všechno sundat. Po pravdě se mu z ohrady moc nechtělo. Musel.
Vyčistit, zjistila jsem, že má mezi předníma nohama nějakou odřeninu. Tak jsem ji podle instrukcí namazala. Osedlat, nauzdit, dotáhnout řemeny, zkontrolovat třmeny. Odvést Arťáka ke schůdkům a nasednout. Při přípravě mě Artur chtěl dát pusinku. Je to slaďoušek.
Projeli jsme mezi jízdárnou a stájemi pro poníky směrem k městu. Vyjeli jsme z brány a překročili silnici. V tu chvíli jsme se ocitli na poli. Podél silnice od města a pak různými cestami  kolem lesa a přes les. Několikrát jsem viděla své koleno otisknuté na stromě, ale nestalo se tak. Vyklusala jsem si dva kopce, v jednom jsem si i zacválala. V sedle jsem se udržela.
Udělali jsme krásný okruh. Se sedla mě nedostal, občas se cestou trochu napásl. Zvládla jsem dvakrát přejít silnici. Tam to krásně klapalo, na asfaltu, ale Arturovi ani Ernestovi se po asfaltu moc dobře nechodilo. Pole jsou lepší.
Cesta vedla z kopce i do kopce. Pro koně to bylo určitě velmi zajímavé, ale také náročné.
Ke konci znovu přes silnici, kolem stájí s krávami a mezi ohradami zpátky domů. Potkala jsem i několik lidí, jedno rodinu s dětmi. Nikdy jsem si nepředstavovala, že se ocitnu v roli toho jezdce. Vždycky to bylo obráceně. Já se dívala a někdo jiný jel.
K úvazišti, odstrojit, podstrojit, očistit kopýtka a udělat z Artura zase zebru. Následně uklidit věci na místo. Rozloučit se a unaveně dojet domů.
Užila jsem si to. Bylo krásné počasí, možná až moc teplo, pro Artura s Ernestem určitě moc teplo. Zase jsem byla předkloněná.
A dneska bez fotek. Vůbec jsem neměla čas vytáhnout mobil. Říkala jsem si cestou domů, že bych si měla pořídit takovou tu outdoorovou kameru na helmu.
Tak jedna fotka bude. Jedná se o printscreen mapy s vyznačenou trasou. Přibližnou.

A jedna starší fotka Artura. Neodolala jsem. Musím vám ho připomenout.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené