Tak jo, jdeme zase na to. Týden je pryč, prázdniny taky a zítra do práce. A co se dělo?
V pondělí jsem se trochu víc vyspala. Asi o hodinu déle než obvykle. Dopoledne jsem nakrmila, nakoupila, půjčila další dvě knížky a zpracovávala Ari.
A venku trochu sněžilo. Spíš spadlo pár vloček sněhu.
Odpoledne se trochu vyčasilo, ale jen na chvilku. Sedla jsem na autobus a jela ke koním. Co jsem dělala, jsem popsala v článku v pondělí. Cestou se zatáhlo a taky sněžilo. Při hodině mi sněžit přestalo.
Do večera jsem četla, prvně Aleu a pak Světlo elfů.
V úterý mě čekal jeden doktor. Zubař. Nic mi nedělal, ale pozval si mě za měsíc, že mi bude vrtat jeden zub a chce to udělat pořádně. V úterý na to neměl čas. Takže za měsíc znovu. A byla jsem na rentgenu.
Doma jsem si dala malou svačinku a kafe, vytiskla jsem si jeden pokus, jeho část a chystala si další věci na vázání knihy.
Do oběda jsem si četla a pokračovala jsem i krátce po obědě.
A pak jsem si vyrazila do Brna. Odhodlala jsem se a jela si koupit jezdecké vybavení. A neskončilo jen u toho. Prvně jsem se stavila v prvním papírnictví a koupila si čtyři tvrdé barevné papíry. Na předsádky do knih, které snad svážu. A další zastávka byla v obchodě se sportovním vybavením. Jela jsem si koupit boty, takzvaná perka, chapsy a rajtky. Všechno jsem sehnala a jako bonus i jezdecké rukavice. Teď už mi chybí jen vlastní kůň. Haha.
Do večera jsem si četla. A do noci.
Ve středu dopoledne jsem nakrmila, uvařila, vypila kafe a vytiskla si další část Aranel a dodatků.
Po obědě jsem pokračovala v tisku. Vyfotila jsem si také své nové jezdecké oblečení. Jsem hrozná, já vím. Musím se prostě pochlubit.
Vezmu to od spodu. Boty, chapsy, jezdecké rajtky (legíny), můj starý svetr, jezdecké rukavice, helma. Tu už znáte. Vše krásně položené na zemi. A trčí mi tam lísteček.
Haha, teď jsem si vzpomněla, že Ari vlastně jednou jela v jezdeckých botech a v šatech. Třeba jednou vyzkouším, jak to vypadá aspoň bez koně. Na koni to asi nebudu mít možnost vyzkoušet.
Po kafi jsem si do večera četla. Nezapomněla jsem ani na kocoura. Šla jsem za ním, trochu ho pomazlila a pak se začal krmit. Tak jsem ho nechala, ať se pořádně nají.
Pořád jsem měla pocit, že bych měla začít kontrolovat Ari. Chci si ji vytisknout a pak vlastnoručně svázat. Napřed se ale uvidí, jak dopadne svázání Aranel a dodatků.
Večer, ještě před Četnickými humoreskami jsem udělala další krok za snem svázat si knihu. Dokončila jsem desky. Moc jsem neexperimentovala a udělala je jednobarevné. Na experimenty bude čas později. Snad.
Po Humoreskách jsem si ještě chvíli četla.
Ve čtvrtek ráno a dopoledne jsem odpočívala a četla. Po obědě jsem dočetla pátý díl Aley. Skončilo to v tom nejlepším. A v knihovně jsou až zítra... Co budu dělat? Dočtu Světlo elfů. Snad.
Odpoledne jsem četla Světlo elfů, dala si kafe, vytiskla poslední tři části Dodatků a Aranel a navštívila kocoura.
V podvečer jsem si dala sprchu. U večeře jsem se po dlouhé době koukala na film. U filmu a po večeři jsem si připravovala papír na vazbu. Všechny stránky jsem musela přeložit a vložit do sebe tak, jak to má být. U poslední složky jsem zjistila, že jsem si ji nějak špatně vytvořila a následně i vytiskla. Tak znovu. Strávila jsem nad tím asi hodinu. Hrůza. Nebyla jsem schopná si to představit. Nakonec jsem to snad zvládla. Teď jen vytisknout.
Do noci jsem četla.
V pátek spánek, dopoledne krmení a návštěva knihovny. Vzala jsem to přes Alzabox, protože jsem tam měla zásilku. Něco málo k vázání knih.
Odpoledne jsem se vrhla na vázání. Celkem mě to bavilo a možná i šlo. Prvně si naznačit díry, pak sešít. Do odchodu na mši svatou jsem stihla svázat většinu.
Na mši svaté jsem se těšila, že nebudu zpívat. Zpívala jsem. Nikdo jiný nepřišel. Po mši svaté byla ještě křížová cesta. Měla jsem čas, tak jsem zůstala. Pěkně jsem si ji prožila.
Večer jsem si musela rychle dát něco k jídlu. Později jsem pokračovala v šití a došila jsem to. Stihla jsem to i slepit s předsádkou a zaklížit. Knižní blok byl hotov.
Ořez dopadl, tak jak dopadl. Nijak slavně. Do noci jsem se uklidňovala četbou.
V sobotu ráno se mi nechtělo z postele. Dopoledne jsem trochu doma pomáhala a pak jsem si četla. Nezapomněla jsem na kocoura a vyfotila jsem si talovíny.
Četla jsem i většinu odpoledne. Nezapomněla jsem ani na kafe a kocoura. Přečetla jsem většinu knihy o Alee. Už šestý díl a sedmý má snad brzy vyjít. To budou muka, než to vyjde. Stejně jako u Hraničářova učně. Taky jsem musela docela dlouho čekat. Myslím, že to byl rok.
Do půl desáté jsem dočetla zatím poslední díl Aley. Měl přes šest set stran. Přečetla jsem to za dva dny. Většinu v sobotu. Krize.
Do večera jsem četla Královnu elfů.
V neděli ráno krmení. Potom mše svatá. Nezpívala jsem, nehrála jsem. Přede mší svatou byla ještě křížová cesta a já jsem četla asi tři zastavení. Děkuji.
Odpoledne jsem vyrazila na procházku. Dost dlouhou tentokrát. Ušla jsem přes deset tisíc kroků. Navštívila jsem zase místa, kde jsem pravděpodobně nikdy nebyla. Začala jsem na Holáku, a vyšla jsem v Havírně. Krása. Naštěstí jsem se neztratila.
Cestou jsem potkala krásnou polní myšku, vyfotit se nenechala a utekla. A kromě psů jsem viděla i koně. Krásná a ušlechtilá zvířata. Už se těším na pondělí odpoledne.
Později odpoledne jsem chytla do ruky knihu Old Surehand a začetla se.
Zamaskovala jsem taky jednu velkou nedokonalost na své první svázané knize a napsala na ni, co obsahuje. To maskování mě napadlo během soboty. Naštvanost mě přes noc celkem přešla.
A to bude pro dnešek a celý prázdninový týden asi všechno. Užívejte sluníčka a teplejšího počasí.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat