31.1. - 6.2.2022

Další neděle, první únorová. Zítra snad ke koním. A co se dělo uplynulý týden?

V pondělí práce a testování a taky odpočinek. U koní. Odpoledne jsem jela ke koním. Tentokrát jsem jela autobusem a i to se dalo. O hodině jízdy vyšel článek. Užívala jsem si to tam. Krásně jsem si odpočinula a unavila se. Po fyzické stránce. Nechtělo se mi loučit, ale musela jsem. Odvoz čekal. Udělala jsem si dvě fotky a spěchala na odvoz. Ještěže jsem jela s bráchou a nemusela utíkat na autobus. Asi by mě do busu nevzali. Byla jsem poněkud od bláta a kdo ví, od čeho ještě. Mě osobně to nevadí. Co ostatní, to nevím. Ale brácha si v autě moc nestěžoval, že bych nějak výrazně smrděla.

Doma jsem si dala večeři a napsala článek do koňského deníku. Do noci jsem četla.

V úterý dopoledne práce. Během toho mi přišly sms, že si mm vyzvednout balíčky. Byly rovnou tři. Jeden z knihkupectví, druhý z církevního eshopu a třetí od korálek. Nejtěžší byl ten z knihkupectví. A nejdříve využitý byl od korálek. Dorazily mi achátové korálky a taky nějaké krásné přívěsky. Ty byly od církevního eshopu.

Před kafem jsem začala tvořit. Chtěla jsem si vytvořit Růženec z achátu. Pak jsem ještě zbytek achátových korálek použila na náramek v kombinaci s praskaným křišťálem. Jako přívěšek jsem tam dala houslový klíč a osminovou notičku. Přidávám nějaké malé fotky.

Jinak v balíčku z knihkupectví byly také nějaké publikace. Především nějaké písanky na procvičování kaligrafie a taky kniha o malování akvarelem. A přibalila jsem si k tomu fixy na kamínky pastelových barev a sadu nožíků na vyřezávání.

Takže tu prvně máme náramek a Růženec. Musím ho nechat požehnat prvně.

Dále sada na vyřezávání, ještě nerozbalená. Později už rozbalena byla. A taky písanky. Pardon Krasopísanky. Jsem zvědavá, jak mi to půjde.

A tady něco k malování akvarelem a ještě něco ke kaligrafii.

A poslední jsou pastelové fixy.

Jo a pořídila jsem si vlastní knihu Pan farář má krizi. Myslím, že jsem o ní psala již dříve.

Večer jsem si dala dlouhou horkou sprchu. Potřebovala jsem si nahřát rameno. Z naprosto nepochopitelného důvodu mě o víkendu začalo bolet. Včera jsem si myslela, že jsem je na koni dostatečně uvolnila, ale nestalo se tak. V noci mě to budilo. K doktorovi nechci, protože jsem tam byla docela nedávno s něčím jiným.

Večer jsem koukla na film Mezi supy. Ve středu dopoledne práce. Měla jsem i hodinu volno. Děti měly všechny informatiku. Tak jsem si opravila diktáty a písanky a chystala se na další den. V práci to rychle uteklo.

Odpoledne jsem šla s kolegyní do pekárny na čaj. Pokecaly jsme, snědly zákusky a šli domů. Doma jsem si dala kafe a odpočívala jsem. Dodělala jsem taky zápis do koňského deníku. Toho papírového. Vytiskla jsem si nějaké fotky a nalepila je. Do večera jsem měla pocit, že jsem hlavně jedla. Večer jsem byla na mši svaté. Trochu jsem trpěla, ale potěšil mě Římský kánon.

Den jsem zakončila Četnickými humoreskami.

Ve čtvrtek opět práce. Přežila jsem tělocvik i jednu hudebku. Bylo málo dětí.

Odpoledne jsem odučila nábožko, které stejně pořádně nebylo. Málo dětí. Ani ne polovina.

Večer jsem byla v šermu. Prvně se řešily nějaké organizační věci a pak se zahrál fotbálek. I když ke konci to byla spíš házená. A úplně nakonec byla scénika. Tu miluju. Jen jsem dlouho, strašně dlouho neměla meč v ruce a trochu jsem ochabla. Bylo to poznat.

Užívala jsem si souboje, hlavně proti D. a J. Překvapivě jsem byla schopná se pořádně krýt. Odešla jsem bez zranění.

Do noci jsem si ještě četla.

V pátek jsem spala déle než obvykle. Nemusela jsem do práce. Z postele jsem vylezla až kolem osmé hodiny. Dopoledne jsem si dala i kafe. Oběd jsem si deska musela uvařit. Obalila jsem si tresku do kukuřičných lupínků a asi půl hodiny pekla. Zapomněla jsem tam dát nějaké koření, takže to bylo s čistou příchutí ryby. K tomu jsem si ještě opekla brambory.

Po obědě jsem konečně nalakovala kamínky a splnila další úkol v Destrukčním deníku. Navoněla jsem jednu stránku.

Odpoledne po kafi jsem byla na mši svaté. Při ní jsem měla parádní hlad. Vydržela jsem to až domů. Doma jsem u večeře koukala na film. Do večera jsem četla.

V sobotu jsem dlouho spala. Konečně. Dopoledne jsem dočetla Elfy. Skončilo to dost smutně, ale zároveň i nadějně. Do oběda jsem četla Výklad nejdražší oběti mše svaté.

Odpoledne už mě to povalování s knížkou nějak přestalo bavit. Šla jsem se tedy bavit ven. Chvílemi venku svítilo sluníčko a bylo krásně. Příjemně foukal vítr. Vznikla hromada fotek. Hlavně jsem na nich já. Jen si příště musím vzít stativ. U jedné fotky jsem po kotníky zahučela do blata. Nějak jsem pozapomněla, že tam je potok. No a bez brýlí jsem moc neviděla. Jen jsem cítila, že nemám pevnou půdu pod nohama. Jinak jsem zjistila, že mám krásné vlasy, i když jsem těsně předtím proletěla roštím.

Doma jsem si potom dala kafe s piškoty a ke svačině jogurt. Vydala jsem taky článek o sobotní procházce.

U večeře jsem se dívala na film. Měla jsem jáhlovou kaši. Příště do ní musím při vaření zamíchat i cukr. Teď jsem to musela napravit pocukrováním na talíři. I tak to bylo dobré.

A do noci jsem četla.

V neděli jsem po krmení šla na mši svatou. Vedla jsem zpěv, protože nebyl nikdo jiný.

Do oběda jsem četla a po obědě jsem pokračovala. Nevynechala jsem ani procházku.

Přidávám jednu takovou napůl podařenou fotku. Zaostřeno na krásnou, lišejníkem obrostlou větev.

Byla trochu kratší, než obvykle, ale potřebovala jsem se před adorací stavit ještě doma pro nějaké věci. Po adoraci a požehnání jsem si nechala požehnat sošku Panny Marie, svíci a Růženec.

Doma jsem si potom dala kafe a sušenky. V zrcadle jsem si všimla, že jsem si z procházky neodnesla jen čtyři kamínky na malování a pár ptačích pírek, ale také větvičku ve vlasech. To musela být podívaná pro okolí. 

Chvíli jsem četla a pak jsem dostala nápad. Hned jsem ho musela realizovat. Po velmi dlouhé době jsem psala a nebyla to Ari ani Ber. K psaní mě inspirovaly fotky, co jsem si fotila o víkendu. Některé jsem opravdu povedené. Sama sobě se líbím. Druhou inspirací byl odstavec v sobotním článku. Uvidíme, co z toho bude. Text doplňuji svými fotkami. A to znamená, že text, pokud se tu objeví, tak bude bez fotek. Příběh je dokončen. A žili spolu šťastně až do smrti.

Tak to bude pro dnešek asi všechno. Zítra zase testování, tak snad to přežijeme ve zdraví.

Krásný únorový týden roku 2022.

Vaše Vanimaré