Tak jo, další týden pryč. Poslední týden prvního pololetí. A co se dělo?
V pondělí práce. Jako vždy. A taky ten otravný test na covid. Přežila jsem obojí. Odpoledne byla ještě porada a pak hurá za koníky. Těšila jsem se a byla jsem i nervózní. Nemusela jsem. Všichni, kteří se mi věnovali, byli velmi příjemní. Všechno ochotně vysvětlili a pomohli.
Jak jsem psala v článku v pondělí, budu jezdit černého koníka Ernesta. Těším se. U koní jsem strávila většinu odpoledne.
Večer doma jsem potom chvíli četla a pak jsem po deváté hodině odpadla a spala.
V úterý opět práce. Krátká. Byla jsem s dětmi v knihovně. Půjčila jsem si dvě knížky. Jednu poučnou o mši svaté a druhou nějakou fantasy. Uvidím, jaké to bude.
Odpoledne jsem si zapsala zápis od koní a s kolegyní si krásně zahrála a zazpívala. Velmi příjemný odpočinek. Chvíli jsme také pokecaly o pondělní návštěvě u koní. Obě jsme velmi nadšené a krásně uklidněné. Snad zvládneme v práci celý týden.
Odpoledne jsem si hlavně četla. Musela jsem si taky umýt boty. Pondělní návštěva u koní byla na botech poznat. Naštěstí to blato šlo krásně umýt. Nezapomněla jsem na kocoura. V pondělí jsem trochu pozapomněla a musela jsem tam po tmě s čelovkou.
Do večera jsem četla Pána světa. Silně mi to připomíná knihu Otec Eliáš, Apokalypsa a druhý díl Eliáš v Jeruzalémě. Taky to svým způsobem bylo o konci světa.
U večeře jsem se dívala na další film a den jsem zakončila filmem Old Surehand.
Ve středu dopoledne opět práce. Před obědem i po obědě jsem se chvíli věnovala kaligrafii. Něco se mi dařilo, něco ne. Musím trénovat. Doma jsem se moc neohřála a šla jsem nakupovat. Potřebovala jsem nějaké jogurty a bonbony pro děti. Potom jsem si dala kafe a k svačině jsem měla jogurt. Jeden z těch koupených. Stihla jsem i zkontrolovat kocoura za světla. Pak jsem znovu umyla boty. Našla jsem na nich ještě trochu bláta.
Do večera jsem si četla. Pak jsem šla na mši svatou. A byla zima. Začínám uvažovat, že si vezmu zimní kabát. Večer jsem ještě koukla na čtvrtý díl Četnických humoresek. Jeden z nejlepších. Byl natáčen u nás.
Ve čtvrtek mě čekaly čtyři hodiny. Utekly všechny strašně rychle. V práci jsem zůstala déle než obvykle. Přepsala jsem něco z Ari a nachystala si písničky na příští týden.
Doma jsem byla jen chvíli a šla jsem do nábožka. Hrály jsme s dětmi hry.
Pak jsem si dala kafe, svačinu a navštívila kocoura. Konečně jsem si naimpregnovala boty. Další část odpoledne a podvečera jsem četla. Pán světa začínal být víc a víc zajímavý. Jsem zvědavá, jak to dopadne.
Večer jsem nešla do šermu. Po třech týdnech jsem šla do sboru. Zpívala se Ebenova Truverská mše a pak Mojžíš. Cestou domů jsem musela zrušit náboženství. Přišlo by mi jedno dítě.
Do večera jsem četla.
V pátek se těžko vstávalo. Ale musela jsem. Přežila jsem pět hodin. Odpoledne jsem odpočívala, četla Pána světa a byla na mši svaté. Po mši jsem nešla do orchestru, protože jsem se cítila poněkud nemocně. Šla jsem tedy ze mše rovnou domů. Stavila jsem se u kocoura a pak jsem konečně dočetla Pána světa. Dopadlo to dost překvapivě.
Večer jsem stihla zblbnout jednu objednávku. Snad jsem to včas napravila. Do noci jsem četla knihu z knihovny.
V sobotu jsem se válela v posteli až do devíti. Dopoledne úklid a četla, odpoledne zase četba. Dočetla jsem jednu knížku z knihovny a druhou jsem nakousla. Nezapomněla jsem si dát svačinku a kafe. Do večera jsem koukla ještě na jeden film. Do noci jsem četla.
V neděli dopoledne krmení kocoura a pak mše svatá. A taky pěkně fučelo. Zbytek dopoledne jsem četla. Po obědě jsem překvapivě nikam nešla. Nechtěla jsem, aby mi na hlavě přistálo něco tvrdého ze stromu nebo z něčí střechy A taky ze zdravotních důvodů. Jsem poněkud nachlazená a chci jet ke koním v pondělí. Tak jsem šla jenom na adoraci a požehnání. Při adoraci už z kostela padaly křidlice. naštěstí dopadly na zem a ne někomu na hlavu.
Cestou domů jsem zkontrolovala kocoura, nepřišel si pro pohlazení, a doma jsem si potom dala kafe a oplatky.
Večer jsem koukla na další film. A u večeře na další. Stihla jsem dva filmy.
A to bude pro dnešek a celý uplynulý týden asi všechno. Tentokrát bez fotky, jak tak pozoruji. Nevadí. Třeba příště. Snad ve zdraví přežijeme další týden.
Krásný další týden roku 2022. Už bude na řadě měsíc únor. Nejkratší měsíc roku. Teď zvládnout další týden v práci, další testování a předávání vysvědčení.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat